Největší Fin je doma za řezníka i bájného rytíře
Kdo byl maršál Mannerheim? Je zajímavý i pro nás? A dá se srovnat vzdor Finů ze 40. let a dnešní Ukrajiny vůči Rusku? Odpovídá historik Tomáš Masař.
nesrovnatelně hůře vybaveni co do těžkých zbraní, drželi v šachu a likvidovali nepoměrně větší vojenská uskupení.
Finové nakonec učinili územní ústupky, nezávislost však udrželi. Bylo ale zřejmé, že pokud se Sověti vrátí, bude to těžké. Existovala jiná volba než spolupráce s Německem?
To je otázka, jestli měli Finové na výběr, když německá strana naznačila ochotu pomoci v případě dalšího konfliktu se SSSR. Byla tu totiž i otázka Karélie, o niž Finsko přišlo po zimní válce, a ta byla hodně emotivní, šlo přece o kolébku finské kultury. I proto přistoupili na německou nabídku.
Měla ve Finsku ohlas i nacistická ideologie?
Finové měli krajně pravicové strany, ale většina tamních politiků nebyla nacismu nakloněna, ani sám Mannerheim. Spolupráce s nacistickým Německem byla pragmatický kalkul, jak získat zpět ztracená území. Když roku 1944 Němci po finské žádosti o další zbraně žádali záruky, že Finsko neuzavře separátní mír se SSSR, tak se k tomu osobně zavázal prezident Ryti – a Hitlerovi to stačilo. Ovšem ve chvíli, kdy dodávky přišly, tak Ryti abdikoval, vláda jmenovala Mannerheima místo něj a ten oznámil, že se necítí být slibem vázán. Načež Finové z války po boku Německa nejen vystoupili, ale na základě mírové dohody se SSSR dokonce zaútočili na německé jednotky, které se nacházely ve Finsku. To sice není nejcharakternější přístup, ale morálka v rámci druhé světové války těžko mohla hrát nějakou roli.
Je pravda, že když se Hitler vnutil na Mannerheimovy 75. narozeniny, tak si maršál před ním zapálil cigaretu, ač věděl, že to Hitler nesnáší?
Ano, dokonce odmítl jet do Helsinek a Hitler za ním musel letět do jeho hlavního štábu. Pro zajímavost – teprve nedávno byla zveřejněna nahrávka, kterou z části jejich rozhovoru tajně pořídil jeden pracovník finského rozhlasu. Mannerheim byl odměřený a odmítl cokoli slíbit. A cigaretou dával Hitlerovi najevo svoji převahu.
Lavírovat mezi Hitlerem a Spojenci se pokusil třeba i admirál Horthy v Maďarsku, ale dopadlo to špatně.
Jenže Maďarsko bylo ve střední Evropě, ve směru hlavního postupu Rudé armády, a pro Němce nebylo přípustné se ho vzdát. Finsko bylo daleko, mimo hlavní fronty. A Němci jednoduše neměli na obsazení Finska kapacity. Navíc pro Stalina v roce 1944 nebyly hlavním cílem Helsinky, ale Berlín, Praha či Varšava.
Našince stejně potěší, že Hitler Finům posloužil jako užitečný idiot. Ale je tu stín v podobě Finů, kteří sloužili v jednotkách SS. I Mannerheim se toho v pamětech dotýká jen letmo. Ví se, co tam dělali?
Toto téma bylo ve Finsku dlouho tabu. Finové i dnes vidí svou účast ve druhé světové válce jako paralelní konflikt, kdy oni bojují proti společnému nepříteli, ale nejsou ve stejné válce. Průlomem byl článek finského historika Andrého Swanströma z roku 2017, který se zabýval finskými SS jednotkami, a rok nato napsal knihu Rytíři hákového kříže. Pak se aspoň v odborných kruzích začala odvíjet debata, historikové procházeli archivy a došli k závěru, že Finové v SS minimálně věděli, že probíhá holokaust, že spolupracovali na vydávání sovětských důstojníků Němcům a že se v některých případech účastnili i válečných zločinů. Ale diskuse je stále čerstvá a zatím nedorazila mezi širokou veřejnost.
Své Židy ale Finsko nevydalo, a to ani uprchlíky?
Antisemitismus nehrál ve Finsku žádnou roli, židovská komunita tam byla malá, nicméně v posledních letech se dochází k tomu, že jednotky, možná desítky uprchlíků byly vráceny na území obsazené Němci, a když uprchlická vlna zesílila, tak se začalo spekulovat, jestli by se neměl příliv lidí omezit. Někteří se skutečně do Finska nedostali. Ovšem i toto téma je v dnešním Finsku něco jako „šedá zóna“.
Proč Finy po válce nepostihl osud Československa?
Finští komunisté byli ve vládě a na jaře 1948 dokonce vedoucí členka komunistické strany Hertta Kuusinenová prohlásila, že Finsko je na „československé cestě“, čímž ale stranu i sebe kompromitovala. Komunistům se totiž nepodařilo ovládnout armádu ani policii. K tomu ještě unikly tajné dokumenty o přípravách komunistického převratu, které vyvolaly zděšení. Liberální síly zmobilizovaly voliče a komunisté ve volbách
Tomáš Masař vystudoval historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde je v současnosti vědeckým pracovníkem Ústavu světových dějin. Dále externě vyučuje dějiny Finska na Ústavu germánských studií FF UK a Ústavu jazykovědy a baltistiky FF MU. V průběhu postgraduálního studia rovněž působil na univerzitě v Tampere a Aleksanteri Institutu v Helsinkách. V nedávné době absolvoval stáže na univerzitách ve Vídni a Řezně. Zabývá se dějinami národních hnutí v 19. a 20. století a dějinami Finska a baltského prostoru.