Digitální komfort Pražanů
Hlavnímu městu pomohla ve zrychlení digitalizace především pandemie covidu. Opozice ji však kritizuje za to, že IT projekty často nedávají smysl.
Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) se podle svých slov každé pondělí na Radu hlavního města připojuje už jen online. I to je jeden z pozůstatků covidové doby, která městskou digitalizaci značně urychlila. Vedení města se na ni ostatně chtělo ve svém volebním období zaměřit a IT systémy Prahy pořádně „nakopnout“.
„Právě v době pandemie se ukázalo, jak rychle a flexibilně umíme v této oblasti jednat,“říká primátor a připomíná třeba úspěšně zvládnutý systém registrace na očkování či testování na covid. Podle Hřiba však nejde jen o fungující městské weby či aplikace, za úspěch považuje
PRAHA
i předělání celé magistrátní IT infrastruktury. „Celkem v tichosti se nám povedlo přejít na in-housing datových center radnice, nyní je provozujeme sami či pomocí městských společností, jako je Operátor ICT,“vysvětluje Hřib.
Město na pár kliknutí
Město samo však ví, že má stále co zlepšovat. Válka na Ukrajině například podle ředitele úseku Digitalizace, rozvoje aplikací a IT architektury Operátora ICT Jana Znamenáčka odhalila ještě větší potřebu akcelerace a škálování služeb města, které nyní ve velkém využívají i ukrajinští uprchlíci.
„Úředník tu potřebnou kapacitu nemůže zajistit. My musíme připravit všechny systémy tak, aby bylo co nejvíce věcí takzvaně na pár kliknutí,“sděluje Znamenáček. Uvědomuje si také, že Pražané nemají vždy v oblasti IT služeb zajištěný komfort v podobě optimalizace pro vyhledávače neboli SEO (angl. Search Engine Optimization, pozn. red.). „Chápeme, že ne každému vyjedou naše stránky na Googlu mezi prvními, SEO hlavního města musíme zlepšit,“říká Znamenáček.
Dalším důležitým úkolem je podle vedení města také větší propojení se soukromým sektorem. I tomuto cíli pandemie pomohla. „V Praze jsme zaznamenali mnohem více bezkontaktních plateb, digitalizovaly se i menší podniky, které se tomu dříve bránily,“potvrzuje Kateřina Kakalíková, viceprezidentka pro oblast veřejné politiky ve střední Evropě společnosti MasterCard.
Praha bude nově využívat anonymizovaná data z platebních karet Mastercard pro potřeby městského plánování, rozvoj turistického ruchu a další projekty. „Máme zajímavá data, která mohou městu pomoci vidět, jak se zde turisté chovají,“míní zástupkyně společnosti. Se správou města v této oblasti však nejsou spokojeni zástupci opozice. Nelíbí se jim například investice v desítkách milionů korun do rozvoje Portálu Pražana.
„Lidé prostě nepotřebují každodenní transakci s magistrátem. Jedno podání aktuálně stojí takřka 17 tisíc korun. Nevím, kolikrát potřebujete žádat o záštitu primátora,“kritizuje projekt zastupitel Tomáš Portlík (ODS).
Kam má tedy digitalizace hlavního města směřovat? „Rozhodně využívat průřezové technologie, které jsou etablované, a nevymýšlet nesmysly. Dám příklad – bankovní identita, datovka nebo iniciativa našeho Zdeňka Zajíčka na právo na digitální službu. Prostě jakákoli městská firma musí mít digitální podání na svých stránkách. Pokud to tak nebude a management nesplní tato tzv. KPI (česky klíčové ukazatele výkonnosti, pozn. red.), tak jej propustíme,“komentuje situaci Portlík.
Chytré semafory
Podle Václava Zubra, bezpečnostního experta společnosti ESET, se městu v oblasti digitalizace několik projektů povedlo. „Zaznamenali jsme několik povedených projektů, ať už se jedná o projekt Pragozor, který na jednom místě nabízí široké veřejnosti statistická data z různých oblastí života v Praze, jako jsou zdraví, doprava, bezpečnost, turismus, anebo aplikace změňte.to, kam mohou sami občané posílat své náměty na zlepšení kvality života v hlavním městě,“uvádí Zubr.
Expert z technologické firmy se domnívá, že vhodným přístupem by bylo podívat se hlavně na problémy, které Pražany nejvíce trápí, a poté zkusit zjistit, jestli by se nedaly řešit právě pomocí moderních technologií. „V oblasti automobilové dopravy například po analýze zajistit chytré řízení semaforů s dynamicky se měnícími časy na jednotlivé průjezdy, propojení semaforů z více křižovatek k zajištění takzvaných zelených vln, online sledování obsazenosti alespoň velkých parkovišť. V případě hromadné dopravy zase například online sledování polohy, aby cestující věděli, kde přesně se jejich spoj nachází a kdy na zastávku přijede,“myslí si Zubr.
Vlajkovou lodí v této oblasti jsou podle něj nové zastávky MHD, které se začaly v ulicích Prahy objevovat, a kromě zobrazování časů odjezdů tramvají nabízejí i prostor pro komunikaci občanů s městem v reálném čase.
„Musíme připravit všechny systémy tak, aby bylo co nejvíce věcí na pár kliknutí.“Jan Znamenáček Operátor ICT