Jak Zahálka nelelkoval a Elkov opět porazil hvězdy
Pomocník z třetidivizní české stáje se na mistrovství republiky silničních cyklistů stal lídrem a ujel i Hirtovi, Vakočovi a Saganovi
Pravidlo českých cyklistických šampionátů platilo znovu, pátý rok po sobě. Ať už na silniční závod dorazí sebevětší hvězdy, v minulosti i Kreuziger a Štybar nebo letos Hirt, Vakoč či Mathias Vacek, cílem vždy projíždí vítězně jezdec stáje Elkov Kasper.
Třetidivizní český tým na nejvýznamnějším domácím klání dál poráží soky z předních profitýmů.
A tak si i Jan Hirt, šestý muž Gira, v Mladé Vožici do mikrofonu České televize ulevil: „Cyklistika je kolektivní sport, to se ví dávno. Opět se projevila kolektivní síla Elkovu.“
V jedenácti mužích stála hradecká stáj na startu.
V koncovce hrála na čele závodu přesilovku 6:3 proti ostatním.
Ze svého středu přitom Elkov vytáhl trumf, s nímž snad nikdo nepočítal. Nebyl jím ani obhájce titulu Michael Kukrle, ani předloňský vítěz Adam Ťoupalík, ani časovkářský šampion Jan Bárta.
Mistrem republiky je osmadvacetiletý Matěj Zahálka, který kdysi začínal jako triatlonista, jenž se ve své cyklistické kariéře tolikrát obětoval pro jiné a jemuž i proto patří až 1128. místo světového žebříčku.
Tentokrát šlapal 140 kilometrů v úniku. Zdálo se, že je jen vějičkou, že rozehrává taktickou hru pro kolegy z Elkovu. Tolik expertů a protivníků si to myslelo. I on sám.
„Dostal jsem pokyn: Jeď v úniku podlahu, ať to ostatní bolí,“líčil.
Jenže když měl v posledním kole stále náskok 45 sekund, šéf týmu
Nečekaný šampion
Vladimír Vávra mu řekl: „Jeď o titul.“Poslechl. A vyhrál.
„Euforie. Nechápu to. Neskutečný pocit. Odměna za léta práce pro jiné,“padalo z něj, když se tak stalo. „Nedokázal bych to bez pomoci kluků z týmu, kteří za mnou hlídali nástupy soupeřů,“ujišťoval.
Marně ho stíhali špičkoví profesionálové na tomto dramatickém šampionátu mnohých návratů.
Jan Hirt se vrátil na vrcholný domácí podnik po roční odmlce a s pohledem na kopcovitější profil před jeho startem poprvé prohlásil: „Nějaké vítězné ambice letos mám.“Skončil pátý.
Petr Vakoč se vrátil na silnici osm měsíců poté, co na ní ukončil kariéru a vrhl se raději na maratony horských kol. Přesto se chystal: „Porvu se o vítězství.“
Dojel šestý.
Peter Sagan se v rámci společného mistrovství ČR a SR navrátil do pelotonu pouhých devět dní od chvíle, kdy musel odstoupit kvůli covidu z etap Kolem Švýcarska.
Cíl proťal sedmý (ovšem coby první Slovák).
„Kdybych na to po covidu neměl, tak tady nejsem. Byl to dobrý trénink před Tour,“liboval si.
Triumfující Zahálka přiznával: „Ani když jsem měl minutu náskoku, nebyl jsem si vítězstvím jistý. Už mě docela chytaly křeče. Až v zatáčce před cílem jsem uvěřil.“
Za ním se čeští profesionálové ze zahraničních stájí pokusili spojit síly. V šestikilometrovém stoupání posledního okruhu Vakoč nabídl Hirtovi podporu.
„Honza mi v minulosti na mistrácích pomohl, chtěl jsem mu to oplatit,“vyprávěl Vakoč. „Řekl jsem mu, že v kopci zkusím rozjet tempo, ať z něj pak zkusí sám nastoupit. To byla jediná možnost, aby jeden z nás měl šanci bojovat o vítězství.“
Ale na hrázi jménem Elkov Kasper si oba vylámali zuby.
„Celý den jsem nedělal nic jiného, než že jsem sjížděl nějaké úniky Elkovu,“svěřoval se Hirt. „Kdykoliv jsem někoho z nich sjel, přivezl jsem si za sebou čtyři další. To mě dost vysílilo, ke konci závodu už jsem byl prázdný, už jsem na to neměl nohy.“
Těmi vítěznými naopak disponoval borec, který nikdy předtím nebyl v dospělé české reprezentaci na mistrovství světa či Evropy.
Teď mu titul zajišťuje minimálně start na srpnovém evropském šampionátu v Mnichově.
„To ani nevím, tak to by bylo super,“nadchlo Zahálku.
slaví svůj triumf.