EU pohřbí spalovací motory

Unie chce, aby rokem 2035 skončil prodej nových aut, která neplní klimatická pravidla

Dlouho se zdálo, že by se zákaz spalovacích motorů v evropské sedmadvacítce, plánovaný na rok 2035, mohl odložit. Nestalo se. Státy EU se včera nad ránem, po vyčerpávající šestnáctihodinové debatě, dohodly na omezení prodeje všech nových aut ke zmíněnému datu.

Protesty zemí, jako je Slovensko či Itálie, tak nakonec putovaly k ledu. Jimi navrhovaný pětiletý odklad, tedy až do roku 2040, na setkání neprošel. Takže přijde velká změna.

Už za 13 let se mají prodávat jen klimaticky neutrální nová auta. Budou nepochybně výrazně dražší než jejich předchůdci, kteří budou postupně putovat na vrakoviště.

Ministři životního prostředí zemí EU se oficiálně shodli na výrazném zpoplatnění všech emisí škodlivých skleníkových plynů z aut, která poputují na trh po roce 2035. V podstatě se to rovná jejich zákazu.

Zákaz se nebude týkat pouze těch dříve vyrobených vozů, které nabízejí třeba autobazary.

Vše směřuje k budoucímu širšímu cíli EU, kterým se má Unie stát zcela klimaticky neutrální do roku 2050. Už dříve schválil faktický zákaz spalovacích motorů Evropský parlament, kterému návrh předložil nizozemský eurokomisař Frans Timmermans. Ten se včera pro agenturu Reuters vyjádřil, že podobné kroky jsou vzhledem k vývoji klimatu „nevyhnutelné“.

Nejde přitom o totální zákaz spalovacích motorů. Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková k návrhu připomněla, že dál budou moci být prodávána auta, která spolehnou na nějaké alternativní syntetické palivo.

Ministři také zohlednili kompromisní návrh Německa, největšího evropského výrobce automobilů, aby se zákaz vyhnul hybridním autům či těm, která spalují klimaticky neutrální paliva.

Podle německého listu Handelsblatt ale kompromisní řešení kritizovali ekologičtí aktivisté, podle kterých to návrh rozmělňuje. Alternativní

paliva budou podle nich navíc nedostupná a drahá.

Z druhé strany kritizuje rozhodnutí poslanec za stranu CSU Alexander Dobrindt, který považuje vyřazení spalovacích motorů za „fatální chybu“.

Ještě ovšem není úplně hotovo. Konečnou podobu budou jednotlivé unijní státy dojednávat s Evropským parlamentem v příštím půlroce – kdy Unii předsedá Česko.

Státy Unie se navíc dohodly, že v příštím roce zhodnotí, nakolik je schválený cíl dosažitelný.

Auta se přitom tak či onak dotýkají skoro každého. Pro mnohé lidi po celé Evropě jsou jediným prostředkem, jak se dostat k lékaři či do zaměstnání. Dotkne se to i životních nákladů mnoha příslušníků zchudlé evropské střední vrstvy, o těch ještě chudších ani nemluvě. A ti se podle všeho časem hlasitě ozvou.

Ještě nezmizely vzpomínky na to, jak na odporu ke zvyšování cen pohonných hmot vyrostlo před časem francouzské hnutí žlutých vest, jeden z nejrazantnějších sociálních protestů poslední dekády.

Brusel proto myslí i na to, jak pomoci domácnostem, kterých se snižování emisí nejvíc dotýká. Schválil včera rovněž vytvoření nového sociálně klimatického fondu, který pomůže všem evropským domácnostem postiženým energetickou chudobou.

Slovensko či Itálie, které chtěly pětiletý odklad, neuspěly.