Vystrčilův volební výstřel do prázdna
Zítřkem v Česku de iure startuje hradní volební kampaň. Předseda Senátu Miloš Vystrčil v pondělí vyhlásil první kolo volby na 13. a 14. ledna příštího roku, tedy za necelých 200 dnů. Právně k tomu dojde až zítra, 1. července, publikováním tohoto rozhodnutí ve Sbírce zákonů.
Šéfa Senátu lze pochválit, že vyhlásil volby dvakrát dříve, než mu ukládá zákon (ten říká, že to musí být nejméně 90 dnů před jejich konáním). Ale spíš ho lze kritizovat, protože volby měl vyhlásit již mnohem dříve. Jako důvod pro vyhlášení voleb Vystrčil uvedl, že někteří kandidáti již kampaň vedou, a proto chce nastavit férové podmínky. Tím je především myšleno limitování volebních nákladů 40 miliony korun před prvním kolem.
Úřad pro dohled nad financováním stran však tento výklad zpochybnil s tím, že do volebních limitů bude beztak počítat i již proběhlé výdaje, které s kampaní přímo souvisejí.
Vystrčil asi přehlédl, že několik kandidátů zahájilo oficiálně kampaně již před měsíci, a dokonce jeden oznámil, že již splnil podmínku sebraných 50 tisíc podpisů. Navíc je Vystrčil ve střetu zájmů coby sám možný kandidát na prezidenta, kolem čehož zatím neurčitě mlží.
Krok předsedy Senátu upozornil na vadné nastavení vyhlašování termínu voleb v zákonech. Nejde jen o volbu prezidenta, ale i o komunální kandidátky a senátní volby. Vedle kandidátů nominovaných stranami a hnutími (komunální a senátní volby) mohou kandidovat i „nezávislí kandidáti“a jejich sdružení. Nezávislí musí sehnat nemalé množství podpisů (určité procento ze všech voličů), což byl třeba případ uskupení Praha sobě v čele s Janem Čižinským.
V prezidentské volbě lze kandidovat při získání podpisů nejméně 20 poslanců, 10 senátorů nebo 50 tisíc občanů. Získat potřebné podpisy od občanů je časově náročné i pro známé osobnosti, které se mohou opřít o rozsáhlou síť podporovatelů nebo placených brigádníků. Je ale prakticky nemožné dostat potřebné hlasy při zachování minimálních zákonných lhůt mezi vyhlášením voleb (90 dnů) a podáním kandidátek (66 dnů). Kandidáti tak jsou nuceni sbírat podpisy již dlouho před vyhlášením voleb, a protože nemáme pevné termíny konání voleb, na listinách podepsaných před jejich vyhlášením ani termín voleb nemůže být uveden.
Zítřkem fakticky k žádné změně nedojde, určitě ne k narovnání podmínek mezi vážnými kandidáty a outsidery. Ohlášení kandidáti povedou dál svoje již rozběhlé kampaně. A ty, kteří chtějí kandidaturu oznámit později (protože mají zajištěné podpisy poslanců nebo senátorů, třeba Andrej Babiš, Tomio Okamura nebo kandidát či kandidáti vládních stran) nic neomezuje v tom, aby pokračovali „pouze“v dosavadní politické komunikaci za pomoci billboardů či obytného vozu.