Z letiště přímo na hlavní nádraží
Na správě železnic vzniká plán, jak cestující z letiště dopravit na největší nádraží bez přestupu.
Po nápadech s propojením Masarykova a hlavního nádraží pojízdným eskalátorem nebo nadzemním koridorem podél magistrály se Správa železnic zabývá dalším projektem. Ten by měl cestujícím umožnit přepravit se z největšího českého letiště na nejvýznamnější nádraží v zemi.
Význam napojení kladenské trati s odbočkou na Letiště Václava Havla na hlavní nádraží vyplynul z probíhající studie takzvaného Železničního uzlu Praha. Studie má v první řadě vyřešit problém, jak nynější plně vytížené koleje v Praze napojit na plánovanou síť vysokorychlostních železnic. Po propočítání předpokládaných dopravních proudů se totiž ukázalo, že i samotné spojení Praha–Kladno bude natolik významné, že by si napojení na hlavní nádraží zasloužilo.
Prokopání kolejí mezi oběma nádražími nacházejícími se v historické zástavbě Prahy však nebude vůbec jednoduché. Zatím nejschůdnější plán totiž počítá s odpojením dvojkolejné trati z původní trasy v oblasti Florence a pak rychlé zavedení nové trati pod zem, odkud bude pokračovat do nově plánované podzemní stanice v oblasti hlavního nádraží.
„Navazujeme na Negrelliho viadukt, který je samozřejmě památkově chráněný. Museli bychom ho na jižní straně doplnit o další dvojkolejný sjezd,“uvedl Martin Vaněk, který má ve Správě železnic na starosti přípravu projektů ve fázi studií proveditelnosti. Zároveň ale zdůraznil, že se v této fázi plánování jedná o prověřování, zda by takovouto stavbu bylo vůbec možné v takovémto náročném terénu provést a zda bude dostatečně kapacitní. Není tak zdaleka jisté, jak nakonec bude případné propojení vypadat. Ve hře pak je ještě ambicióznější řešení, které by kladenskou trasu přes Negrelliho viadukt doplnilo o novou tunelovou stopu pod Vltavou. Takovéto řešení by sice odstranilo potenciální konflikty s dopravou na povrchu, ale přineslo by vyšší náklady.
Masaryčka zůstane napořád
Dohadování se s památkáři ohledně úprav Negrelliho mostu ale nejsou zdaleka jedinou komplikací, kterou musí preferované spojení vyřešit.
Z technického hlediska je mnohem větším úkolem průchod územím, které křižuje stávající kolejové spojení mezi Masaryčkou a Libní a estakádou vedoucí z hlavního nádraží do Holešovic – takzvané Nové spojení.
Ačkoliv se totiž o zrušení Masarykova nádraží uvažuje už prakticky jedno století, mimo jiné proto, že na rozdíl od hlavního není průjezdné a klasické soupravy se na něm musely náročně obracet, nyní to vypadá, že jeho význam bude naopak stoupat.
V plánech železničářů a města je například dovybavení zmiňovaného kolejiště mezi Masaryčkou a Libní odstavnými kolejemi. Ty bude budoucí železniční provoz potřebovat, kvůli vysoké míře zastavěnosti pražského centra se však pro tento účel obtížně hledají alternativní plochy.
Trasu do Libně je proto ještě na severní straně třeba podejít pod povrchem a následně se trefit do prostoru mezi patky pilířů estakády u Vítkova.
Pro trať do Libně to bude znamenat, že ji železničáři budou muset pravděpodobně o několik metrů v místě křížení zvednout, aby se pod ni dal umístit tunel směrem k hlavnímu nádraží.
„Poslední komplikací, kterou se nyní železničáři zabývají, je zakomponování nové zastávky, kterou si v tomto území přeje Institut plánovaní a rozvoje hlavního města Prahy (IPR),“dodal Vaněk.
Hudba budoucnosti
Zatímco vlaky z Kladna a letiště by po nové trase mohly jezdit nejdříve od přelomu let 2028 a 2029, doplnění přesmyku na hlavní nádraží je hudbou mnohem vzdálenější budoucnosti. Samotný železniční uzel je totiž projektem, který by měl vznikat mezi roky 2035 a 2050. Podobně jako u výstavby tranzitních koridorů se i u vysokorychlostních tratí totiž počítá s tím, že železniční uzly jako nejnáročnější stavby vzniknou až na závěr.
Plán dovézt cestující z pražského letiště na hlavní nádraží bez přestupu přitom nový není. Ještě než se stát rozhodl o spojení modernizace kladenské trati s projektem tehdy označovaným jako rychlodráha na letiště, totiž železničáři prověřovali rovněž variantu napojení pražského letiště na trať takzvaného pražského Semmeringu. Jednokolejná neelektrifikovaná trať, která překlenuje hlubočepskou část Prokopského údolí řadou atraktivních viaduktů se ale nakonec vstupní branou pro cizince přilétající na letiště v Ruzyni nestala. Železničáři od tohoto řešení upustili kvůli nízké kapacitě navazující trati mezi smíchovským a hlavním nádražím, která by vlaky navíc už nezvládla absorbovat.
Železničáři už Masaryčku rušit nechtějí, její význam má naopak stoupat.