„Potřebujeme víc strážníků“
Úkolem nového starosty Prahy 5 Jaroslava Pašmika je zejména zvýšit bezpečnost v ulicích
SMÍCHOV Ve volbách v Praze 5 těsně zvítězili nováčci z Prahy 5 sobě. Starostou se stal lídr strany Jaroslav Pašmik, muzikolog, bývalý novinář a vysokoškolský pedagog, který se na Vysoké škole ekonomické zabývá především managementem udržitelnosti.
„Problémy Prahy 5 jsou neskutečně rozmanité, stejně jako sama městská část. Máte tady sídliště, jako je Barrandov, v podstatě vesnici v oblasti Motola, ale také úplné centrum města v podobě Smíchova,“říká Pašmik.
Jaké problémy jsou nyní v Praze 5 nejakutnější?
Momentálně asi největší problém je na Smíchově, a to s bezpečnostní situací. Především v okolí Anděla. Je to spojené se zvýšenou přítomností lidí závislých na drogách, jelikož máme dvě ze tří pražských kontaktních center pro narkomany.
Jak situaci hodláte řešit?
Především se chystám jako starosta podpořit městskou policii. Už jsem se o tom bavil s ředitelem strážníků a ani jim současné nastavení nevyhovuje. Potřebovali by například více prostředků na vybavení, ale především musí podpořit náborové kampaně, jelikož mají velmi výrazný podstav. Zároveň dáváme dohromady krizový tým, jehož součástí budou i zástupci organizací, kteří se o tyto lidi starají.
Výpověď ke konci roku pro jedno z kontaktních center na vašem území, se kterou přišlo minulé vedení, tedy stále platí?
Ano, platí, ale uvědomujeme si, že kvůli tomu může být od ledna přetížené to zbývající centrum. Proto to krizový tým bude řešit už teď a ne až v lednu, když už ten problém propukne naplno. Máme vytipovaná místa, kde by mohly nově fungovat terénní služby, které pomohou tu akutní situaci řešit. Zároveň ale potřebujeme nějaké dlouhodobé řešení.
Určitá snaha o řešení už tady nějaký čas je. Jakou cestou navrhujete jít?
Sami na to určitě nestačíme. Pokud se má situace někdy zlepšit, musí spolupracovat nejen magistrát, ale také zejména starostové ostatních městských částí. Je potřeba, aby si všichni uvědomili, že dobrá protidrogová politika se městu vyplatí. Nesmíme drogovou scénu démonizovat, ale naopak k těm lidem přistupovat jako k nemocným a co nejvíce se snažit zařadit je zpátky do společnosti. Na tom, že to chceme, se musí shodnout celá Praha.
Dalším velkým problémem jsou kapacity ve školách. Kde je ten problém nejakutnější?
V některých lokalitách je to doslova tikající bomba. V Praze 5 se navíc mimořádně hodně staví, takže lidí zde ještě přibývá. Se základními školami jsme už na hraně v Košířích, se školkami zase na Barrandově. Dlouhodobě tady chybí koncepční řešení místo těch nouzových, kterých jsme byli svědky.
Postavit novou školu chvíli trvá. Máte i rychlejší řešení?
Chceme vstoupit do jednání se soukromým gymnáziem, které ovládá rodina bývalé starostky Renáty Zajíčkové
z ODS (gymnázium sídlí v budově patřící městské částí, kde dříve byla základní škola, pozn. red.). Třeba se k tomu postaví konečně odpovědně a umožní návrat základní školy. Nájemní smlouva je na deset let a bude končit v příštím roce. Je tam ale právo na prodloužení o dalších deset let, takže my se teď musíme podívat, zda se s tím dá něco dělat. Pomohlo by to situaci řešit, než se podaří postavit školu novou.
A co se týče Barrandova?
Tam ze všeho nejdříve musíme udělat analýzu využití majetku, který máme ve správě. Následně budeme jednat o možnosti vzniku dětských skupin nebo centra pro předškolní děti pod správou domova dětí a mládeže.
Mohli by v tomto problému pomoct například developeři jako v případě Rohanského ostrova, kde Sekyra Group poskytne na
novou školu a další občanskou vybavenost půl miliardy korun?
První jednání s developery už máme za sebou a mohu říct, že jsou tací, kteří chtějí spolupracovat. Třeba FINEP v případě projektů na Barrandově. Potom jsou tu ale developeři, kteří jsou pro jakoukoliv spolupráci doslova toxičtí. Co bych ale od developerů obecně rád viděl a zatím k tomu nedochází, je jakákoliv vize energetické efektivity nových sídlišť. Tam panuje vysoká
míra nejistoty a zřejmě také obava o výdělečnost projektů.
Ve vašem volebním programu stálo, že podpoříte přeměnu Plzeňské ulice ze špinavé výpadovky v moderní městský bulvár. Jaká je vaše vize této dopravní tepny?
Plzeňská je v tuto chvíli v podstatě dopravní stoka. Zároveň jsou podél ní vybydlené bytové domy se zazděnými okny. Větší intenzita dopravy, která tady vede, podle mě není důvodem, proč by tam nemohly vzkvétat služby a obchody. Proto tam musí vzniknout například parkovací stání, protože v tuto chvíli tam zásobovací auta zpravidla stojí na chodnících. Rozhodně by tam měly být další stromy a více by měly být zabezpečeny přechody pro chodce.
Jde tedy o kultivaci samotné ulice i jejího okolí?
Přesně tak. Kolem Plzeňské je v plánu spousta zajímavých projektů, například přestavba bývalé vozovny v Košířích nebo revitalizace Košířského náměstí. V případě samotné ulice vznikají problémy především na křižovatkách, takže využít v jejich případě nějaké chytré řešení by mohlo výrazně pomoci průjezdnosti této velmi vytížené komunikace.