Na Výstavišti chrlí blesky Teslovy vynálezy
Na pražském Výstavišti včera začala doslova nabitá výstava zasvěcená srbskému géniovi Nikolu Teslovi. Expozici do Prahy přivezlo Muzeum Nikoly Tesly, které od roku 1952 sídlí v srbském Bělehradě a s výstavou už objelo celý svět. Exponáty budou vystaveny v Křižíkově pavilonu D až do poloviny prosince.
„Muzeum Nikoly Tesly je ojedinělá vědecká i kulturní instituce, a to jak v Srbsku, tak ve světě. Je to v podstatě jediné muzeum, které uchovává původní a osobní odkaz našeho slavného rodáka. Mezi cenné sbírky patří Teslův osobní archiv – knihovna a sbírky osobních, technických, uměleckých a pamětních artefaktů z Teslovy pozůstalosti. A právě na řadu těchto vzpomínek se mohou těšit i návštěvníci výstavy v Praze,“vysvětluje kurátorka srbského Muzea Nikoly Tesly Ivana Zorić. Součástí expozice jsou například originály Teslova rodného listu, cestovního pasu či maturitního vysvědčení.
BUBENEČ Legendární transformátor
Dominantou expozice je slavný Teslův transformátor, který slouží k získávání velmi vysokých napětí. Fialové blesky z tohoto asi největšího vynálezu srbského vědce v rámci výstavy srší do rytmu hudby. Kromě dalších Teslových vynálezů jsou zde k vidění také různé modely – například Teslovy laboratoře v Colorado Springs nebo Adamsovy elektrárny na Niagarských vodopádech.
„Nikola Tesla byl tvořivý génius po všech stránkách. Výstava připomíná jeho vynálezy, které využíváte každý den a ani si to neuvědomujete. Dozvíte se tu o slavné ‚válce proudů,‘ kterou jasně vyhrál Teslův střídavý nad Edisonovým stejnosměrným, a proto ho dodnes používáme. Žil v době bohaté na nové myšlenky, které napadaly různé lidi skoro současně. O úspěchu autora pak rozhodl správný odhad významu, schopnost dotáhnout technické řešení, ale často jen náhoda. Budete překvapeni, kolik věcí přisuzovaných jiným vědcům vlastně vynalezl také Nikola Tesla,“komentuje výstavu její odborný garant Michael Šebek, profesor kybernetiky na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze.
Zajímavostí o osobnosti Tesly je jeho vizionářství z hlediska udržitelnosti. Už před 150 lety například řekl, že je potřeba nalézt způsob, jak dostávat elektřinu ze zdrojů, které jsou nevyčerpatelné.
Pražský student
Výstava na jednotlivých panelech zachycuje veškeré důležité milníky a období Teslova života s důrazem na zlomové okamžiky v jeho kariéře. Část je věnována také jeho působení v Praze. Začátkem roku 1880 vědátor totiž přesídlil do Prahy, kde navštěvoval přednášky na Univerzitě Karlově. Nenavštěvoval zde ale pouze hodiny matematiky a experimentální fyziky, jak to příslušelo jeho zaměření, ale také například filozofickou přednášku Studie lidské mysli Davida Huma u známého profesora Carla Stumpfa.
Během studií bydlel mladý vědec v ulici Ve Smečkách vedle Václavského náměstí a velmi často navštěvoval Císařskou veřejnou knihovnu – Klementinum.
Teslova génia dokonce ve 30. letech 20. století ocenil i československý stát. Prezident Edvard Beneš mu v říjnu roku 1936 udělil Řád bílého lva I. třídy. O měsíc později mu zase ČVUT udělilo čestný doktorát, stejně jako v dubnu roku 1937 Vysoká
škola technická Dr. Edvarda Beneše v Brně.
Není náhodou, že výstava nalezla svůj dočasný domov právě na Výstavišti. To je totiž s vědeckým pokrokem v oblasti elektřiny neodmyslitelně spjaté. Teslův kolega z oboru František Křižík například v roce 1891 u příležitosti Jubilejní zemské výstavy zprovoznil první elektrickou tramvajovou trať v Praze. Ta byla zároveň první elektrickou dráhou v českých zemích vůbec.
Nakonec, tato výstava se koná právě v pavilonu, který je po Křižíkovi pojmenován a sousedí s další vzpomínkou na českého vynálezce – s Křižíkovou fontánou.