Francii hrozí blackouty, vázne připojení reaktorů
Francouzský jaderný průmysl prozatím příliš nepomáhá zbytku Evropy vyrovnat se se ztrátou dodávek plynu z Ruska. Pokud tamější provozovatel rychle nepřijde s plánem na restart čtvrtiny svých odstavených reaktorů, hrozí Evropě prohloubení současné energetické krize.
„Avizovali jsme, že v lednu bude výkon jaderných bloků nižší o přibližně 3 až 4 GW proti plánovaným 45 GW. Pokud by situace eskalovala a přidaly by se problémy s přítokem zemního plynu nebo by nastalo období nízkých teplot třeba i v kombinaci s relativním bezvětřím v Německu, mohlo by to vést i k problémům technickým, nikoliv jen cenovým,“okomentoval situaci ve Francii ředitel strategie EGÚ Brno Michal Macenauer.
Pomáhají experti z USA
Státem kontrolovaná energetická společnost se nyní spoléhá na týmy techniků z USA a Kanady, kteří se snaží vrátit reaktory zpět do hry. Harmonogram oprav ale značně zaostává za původním plánem a odborníci varují, že to nemusí stihnout.
„Návrat francouzských jaderných reaktorů zpět do sítě během následujících čtyř týdnů se jeví jako nemožný,“potvrdil pro Bloomberg Emeric de Vigan, který je viceprezidentem poradenské společnosti Kpler. Zároveň dodal, že momentálně ve Francii nefunguje 25 reaktorů z 56.
Během května vedení společnosti EDF dospělo k závěru, že potrubí v 16 z 56 reaktorů je náchylné k prasklinám. Poté se jejich počet ještě rozšířil. Příčinou je kombinace údržby kvůli pandemii covidu, možné vady ve svarech a nově diagnostikovaná koroze pod napětím na některých potrubích, jak na Twitteru uvedla předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.
Obavy Francie jsou velké. Země proto navýšila limity pro výrobu energie z vodních a větrných zdrojů a jedná také s německými partnery o možných zvýšených exportních dodávkách. Francouzská vláda se zároveň snaží firmy přimět k tomu, aby více používaly záložní zdroje, a to včetně dieselových generátorů. „Musíme být připraveni na jakoukoli situaci, i na možné výpadky elektřiny,“řekla nedávno francouzská premiérka Élisabeth Borneová.
Vzhledem k současným problémům přistoupila Francie k rozsáhlým plánům, jejichž cílem je snížit spotřebu plynu a elektřiny o 10 procent v následujících dvou letech.