Jurečka: Bohatým chci zvýšit daně
Vicepremiér o dírách v rozpočtu, a proč Hladík zůstal kandidátem na ministra
Debatu o zvyšování některých daní chce otevřít vicepremiér a šéf lidovců Marian Jurečka. Ve hře by podle něj mohla být i daň z příjmů fyzických osob. A zaměřit se chce na vysokopříjmové skupiny. „Není to o tom, že bychom mluvili o zvyšování daní pro lidi s průměrným nebo podprůměrným příjmem,“řekl pro MF DNES.
Bouřlivou debatu vzedmuly návrhy Národní ekonomické rady vlády (NERV) na úpravu schodku státního rozpočtu. Mluví se v nich třeba o snížení podpory v nezaměstnanosti nebo o nezavádění výchovného. Jak se k těmto návrhům stavíte?
Je tam mnoho opatření, která hovoří o snížení výdajů státního rozpočtu, a já za sebe říkám, že některé tyto návrhy si umím představit, že se realizují. Veřejně už jsem také řekl, že všechny návrhy NERV jsou za mě k diskusi kromě výchovného, ze kterého bych už ustupovat nechtěl, protože jeho prosazení bylo pro KDU-ČSL klíčové.
O jakých návrzích by se tedy podle vás dalo diskutovat?
Umím si představit, že povedeme debatu o přenastavení parametrů několika opatření. Například se můžeme bavit o slevě na manželku nebo na manžela. Když se totiž podíváme na data, tak dnes tuto slevu čerpá i velká část lidí, kteří nejsou přímo spojeni s péčí o dítě. Jsou to lidé v domácnosti, nebo dokonce i v důchodu. Takže toto opatření je třeba za mě k debatě, abychom skutečně podporovali jen ty, kteří třeba v domácnosti pečují o handicapované dítě a už mají vyčerpanou mateřskou a rodičovskou.
A další návrhy NERV?
V oblasti dodatečných příjmů pro státní rozpočet vidím třeba možnost debaty nad soupisem spotřebních daní nebo nad oblastí příjmů právnických a fyzických osob. Podívat se můžeme také na daně v oblasti hazardu, neřesti.
Jakou změnu v oblasti zdanění příjmů fyzických osob máte na mysli?
Takovou, a to je důležité, která by byla navázána na skupiny obyvatel, jež mohou být dneska solidární. To znamená vyšší příjmové skupiny, lidi s příjmem, který mám třeba já (plat místopředsedy vlády je 209 400 korun – pozn. red.). Není to o tom, že bychom mluvili o zvyšování daní pro lidi s průměrným nebo podprůměrným příjmem.
Takže by mělo jít o jistou formu progrese?
My jako KDU-ČSL prosazujeme progresivní zdanění dlouhodobě. Vnímáme to jako akt solidarity. Ne jako trestání bohatých.
Máte vaši variantu progresivního zdanění prodiskutovanou v rámci koalice?
Diskuse se povede během prvního kvartálu. Vnímáme, že toto téma je pro některé naše partnery, jako je ODS, velmi komplikované, ale myslím si, že je potřeba se o něm bavit. Když se podíváme na některé ekonomiky na západ od nás, tak třeba Německo má progresivní zdanění. V rámci hledání kompromisu si umím představit, že tento krok, pokud by se k němu přistoupilo, by mohl být i časově nějak omezen.
Jaká by měla být hranice, od které by lidé mohli platit vyšší daně?
Zatím je to opravdu věc spíše do debaty, kterou povedeme v prvním kvartálu příštího roku. Klíčové pro mě ale bude, jak budou nastaveny parametry.
Mluvil jste i o dalším opatření, a to o možné změně u spotřební daně. Čeho konkrétně by se to mohlo týkat, u čeho by se případně mohla daň měnit?
Obecně platí, že vždycky po nějakém čase je potřeba udělat inventuru a valorizaci spotřebních daní u alkoholu, u tabáku, u nikotinových sáčků nebo u věcí, které na trh přicházejí, ale dodnes nebyly adekvátně zdaněny, anebo naopak se posunula cenová hladina. Musíme se také podívat třeba na daně z dobytí nerostů, jak z toho profitují konkrétní firmy a podobně.
Vládu bude kromě návrhů NERV čekat také diskuse o důchodové reformě. V roce 2024 končí zastropování maximálního věku do důchodu v 65 letech. Uvedl jste, že vláda může v tomto roce věk odchodu do důchodu zvýšit, ale také nemusí. Otevře tedy vaše vláda tuto debatu, nebo tento úkol odsunete až na příští kabinet?
Rozhodně nechci, aby se v této souvislosti mluvilo jen o paušální hranici pro všechny. Musíme odlišit, že někteří nastupují do práce v sedmnácti osmnácti letech a dělají celý život těžkou práci. Pro ně chceme změnit zejména systém předčasných odchodů do důchodu tak, aby se odlišily například od těch, kteří vstupují na pracovní trh v osmadvaceti letech po ukončení vysokoškolského studia. Byl bych proto rád, abychom se dokázali dohodnout spíš na tom, že hranice odchodu do důchodu může mít míru flexibility a odlišovat zatížení a dobu, kterou člověk na pracovním trhu stráví.
Znamená to tedy, že vaše vláda otázku možného zvýšení hranice odchodu do důchodu neotevře?
Na to vám odpověď nedám. Teď chci v rámci důchodové reformy zavést dřívější odchod u náročných profesí, tedy před 65. rokem, a pak teprve hledat cestu u těch, kteří na pracovní trh nastoupili později, aby ta doba jejich angažovanosti na pracovním trhu byla adekvátní.
Díky návrhům NERV se nyní hovoří o možném omezení podpory v nezaměstnanosti.
Jak by to podle vás mělo vypadat a je to vhodné dělat v době, kdy se podle průzkumu mezi Hospodářskou komorou, Svazem průmyslu dopravy a Asociací malých a středních podniků chystá pětina firem propouštět?
Když se podívám do našich dat, které máme od firem a Úřadů práce, tak nálada na konci září byla taková, že ano, dvaadvacet procent firem signalizovalo, že zvažují propouštění. Třiatřicet procent firem ale říkalo, že budou nabírat. A i já jsem stále konfrontován také spíš s tím, abych přivedl další lidi ze zahraničí, protože prostě náš trh je stále potřebuje. Proto si myslím, že je namístě udělat rozumný, nikoli asociální krok, který by snížil například míru podpory nezaměstnanosti, pokud jde o její délku. A to především u osob, které se nám na Úřady práce vracejí.
A co když teď začne opravdu nezaměstnanost růst?
Jsem připraven udělat tuto změnu tak, aby v okamžiku, kdy by u nás nezaměstnanost skutečně rostla, šlo podporu zase rozšířit. Teď ale chci, aby lidé, kteří se nám na úřady práce vracejí, vnímali, že náš současný sociální systém takto do budoucna nastaven nebude. A aby byli aktivnější si práci najít nebo udržet.
Kdy by ke změně podpory v nezaměstnanosti mělo dojít?
V průběhu prvního pololetí příštího roku.
Změna se chystá i u příspěvku na bydlení. Je to tak?
Ano, novela zákona o státní podpoře obsahuje úpravu a zjednodušení příspěvku na bydlení, ale součástí návrhu je i zvýšení přídavku na dítě o třicet procent. K tomu bych ještě doplnil, že se od 1. ledna zvýší životní a existenční minimum.
Zůstaňme ještě u příspěvku na bydlení, jak o něj roste zájem?
Zájem o příspěvek se zvedl hlavně se začátkem topné sezony. V porovnání se zářím 2021 je nárůst počtu nových žadatelů o více než 32 procent s tím, že si o příspěvek požádalo zhruba 190 tisíc domácností. V říjnu to bylo podobné, tedy 188 tisíc vyplacených příspěvků.
Jak rychle se daří tento příspěvek úřadům práce vyřizovat? Obracejí se na nás totiž čtenáři, že dochází k průtahům. Nejdříve bych chtěl zdůraznit, že měsíčně úřady práce administrují 1,7 milionu různých dávek a jen u dvou procent je nějaké prodlení. Pravda je, že nejkomplikovanější situace je v Praze. Snažíme
se o nápravu personálním posílením, do určité míry i digitalizací a automatizací, tedy třeba strojovým skenováním a sdílením žádostí s jinými kraji. Situace by po Novém roce měla být ale stabilnější, jednak nám dobíhá administrativa pětitisícové podpory, jednak se nám podařilo většinu žadatelů o humanitární dávku (pro uprchlíky z Ukrajiny) přesunout do online žádostí.
Hovoříte o strojovém skenování, sdílení žádostí, ale jak to funguje v praxi? Měli jsme možnost hovořit se zaměstnanci úřadu práce a ti popisují sdílení žádostí s jinými kraji tak, že auta převážejí šanony s papírovými dokumenty. A že i kvůli tomu dochází v některých případech ke zpoždění vyplacení dávek.
Ano, část těchto žádostí se fyzicky vozí do jiných regionů, kde úředníci žádost založí a zpracují. I proto se snažíme, aby klienti podávali žádosti digitálně. Důvod je jednoduchý, i když je žádost podána v Praze, fyzicky ji pak může v rámci vnitřního systému vyřídit úředník kdekoli v republice, který má zrovna volnou kapacitu.
Příští týden chcete požádat premiéra Petra Fialu, aby navrhl jmenování Petra Hladíka ministrem životního prostředí. Už jste o tom s ním mluvil?
Já s ním o tom mluvím průběžně a stále platí, co jsem řekl na začátku listopadu, když jsem dočasně převzal řízení ministerstva životního prostředí. Že to chápu jako dočasnou věc na čtyři týdny a že chci, aby začátkem prosince nastoupil nový ministr. Mým cílem bylo vytvořit prostor, aby Petr Hladík mohl do té doby komunikovat s veřejností, médii, politickými partnery. Aby mohl zodpovědět všechny otázky, dát vysvětlení, že neudělal nic nezákonného.
A myslíte si, že se Petr Hladík dostatečně očistil, že všechno vysvětlil? Pokud by vyšlo najevo, že je do případu zainteresovaný více, než se jeví teď, mohlo by to přece v případě jmenování znamenat pro KDU-ČSL daleko větší problém.
Z mého pohledu vysvětlil vše jasně, nekličkoval, neuhýbal. Dneska nevidím věci, které by Petr Hladík nevysvětlil. Nezaznamenal jsem nic, co by naznačovalo, že by udělal něco nezákonného nebo něco neférového.
Nezaznamenal jsem nic, co by naznačovalo, že by Petr Hladík udělal něco nezákonného nebo něco neférového.
Přečtu vám jeden úryvek. „Na základě dosavadních výsledků prověřování lze uvést, že Petr Hladík v rámci výkonu funkce náměstka primátorky města Brna ovlivňuje privatizační proces majetku města Brna, na kterém má zájem skupina Michala Horkého. Byly zjištěny indicie, které mohou nasvědčovat tomu, že Hladík takto činí ve prospěch Horkého skupiny, a to zřejmě i ze zištných důvodů.“Toto napsali policisté v jednom z dokumentů k případu.
Vnímám to tak, že kdyby bylo v rámci tohoto podezření něco relevantního, bylo by určitě obvinění rozšířeno i na osobu Petra Hladíka. A to se nestalo. Petr Hladík poskytl součinnost, odevzdal svůj telefon, byly zajištěny důkazy. Není z ničeho obviněn, natož obžalován.
Z toho mi vyplývá, že Petr Hladík zřejmě ministrem bude. V čem je ale jeho situace jiná než třeba u Jany Mračkové Vildumetzové, která skončila jako místopředsedkyně Sněmovny kvůli tomu, že se znala s jedním z obviněných v kauze Dozimetr. Vy sám jste v té souvislosti prohlásil: „Jana Mračková Vildumetzová, pokud je soudná, rezignuje.“Ten příběh je jiný v tom, že Jana Mračková Vildumetzová veřejně lhala. Říkala, že s dotyčným se prakticky nepotkala, že to byl nahodilý přítel jejího manžela. A pak vyšlo najevo, že je to jinak, než popisovala. Petr Hladík tady komunikuje přímo, všem žádostem o rozhovor vyhověl. Z mého pohledu, pokud dotyčný není obviněn a nejsou vážné indicie, že opravdu porušil zákon, tak není důvod, proč by měl být vyautován z veřejného politického prostředí.
Když se Petr Hladík stane ministrem a pak bude obviněn, navrhnete ho odvolat?
Jednoznačně. Pak by nebylo o čem diskutovat.