Stát platí lépe: lékaři chtějí přidat
Nemocnice se obávají, že jim zdravotníci budou utíkat „za lepším“.
Na jedné straně čelí růstu výdajů na energie a léky, na straně druhé tlaku zaměstnanců na růst platů. V takovém presu se ocitly nemocnice, které se bojí, že spíše nebudou mít na výplaty a že jim lékaři začnou odcházet.
Pro fakultní nemocnice jsou platové tabulky závazné a přidat zdravotníkům musí, když to schválí vláda. Ve druhé části špitálů, mezi které patří třeba krajské a jiné akciovky a řídí se mzdovými směrnicemi, mzdy pokulhávají. (Plat je odměna za práci zaměstnanců státu, obce či kraje, mzdu pobírají všichni ostatní, pozn. red.)
„Ve mzdách jsme se snažili držet krok podle růstu platů ve státní sféře, jenomže už to nebude možné. Tím, jak nám porostou náklady na energie, na mzdy nám toho zbude velmi málo. Maximum, co z toho půjde vyždímat, je nárůst mezd ve výši tří čtyř procent,“řekl MF DNES Martin Čarvaš, místopředseda Asociace českých a moravských nemocnic a ředitel prachatické nemocnice.
Nůžky mezi mzdami a platy a mezi jednotlivými zařízeními se stále víc rozevírají už několik let. Podle nejnovější ročenky Personální kapacity a odměňování 2021, kterou vydal Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS), byl v roce 2010 průměrný plat lékaře v Česku 50 235 korun. Průměrná mzda v „nestátních“zařízeních byla jen o tisícovku nižší. Dle nejnovějších údajů za loňský rok se plat lékařů více než zdvojnásobil – v průměru činil 103 739 korun. Mzdy ale tak rychle nevyrostly a dosáhly 95 100 korun, tedy o 8 639 korun méně než u platů (viz Platy a mzdy zdravotníků na str. 4).
Nepoměr mezi platy a mzdami je i u sester. Ty měly v roce 2010 průměrný plat 27 517 korun, mzda činila 23 397 korun. Loni si ve státním sektoru všeobecné sestry a porodní asistentky polepšily na 59 917 korun, zatímco v soukromém dostávaly v průměru o 9 366 korun méně.
„Spousta nemocnic se snaží hledat úspory, aby něco na platy ušetřily. Bez dobře zaplaceného personálu to nepůjde. Je vždycky riziko, že půjdou za lepším ke konkurenci,“tvrdí Čarvaš. Přeplácení lékařů a přetahování se o ně nabízením nejrůznějších benefitů je mezi nemocnicemi běžná praxe. Pokud fakultní nemocnice budou nabízet stále více peněz, mohou odčerpávat pracovní sílu z krajských a soukromých nemocnic v chudších regionech, kde se tolik nepřidává.
Ministerstvo: víc nemáme
Tím, jak nám porostou náklady na energie, na mzdy nám toho zbude velmi málo.
Martin Čarvaš
ředitel prachatické nemocnice
Jak moc se přidá příští rok lékařům na platech, bude jasné v příštích týdnech. Vyjednávání mezi zdravotníky, ministerstvem a pojišťovnami skončilo a s napětím se čeká na finální verdikt.
„Teď je na vládě, ministerstvu práce a sociálních věcí a ministerstvu zdravotnictví, jak upraví platové tabulky. Ty se budou týkat přímo zřizovaných a příspěvkových organizací, tedy například fakultních nemocnic,“řekl ředitel prachatické nemocnice Martin Čarvaš.
Zdravotnictví na dluh
Úhradová vyhláška, kterou schválilo ministerstvo zdravotnictví, počítá s růstem plateb od pojišťoven o osm procent. „Tyto růsty jsou maximem možného, co systém veřejného zdravotního pojištění může poskytnout. I tak se pro příští rok počítá s deficitem systému kolem 10 miliard korun,“uvedl mluvčí resortu zdravotnictví Ondřej Jakob.
Zatímco každoročně rostly platy lékařů a sester o 10 až 12 procent, letos to bylo „jen“šest procent a pro příští rok se počítá s růstem čtyři procenta. „Konkrétní navýšení pro příští rok je však stále předmětem jednání,“dodal mluvčí ministerstva zdravotnictví Jakob.
V jednotlivých nemocnicích se však platy velmi liší i v závislosti na různých příplatcích za přesčasy a na odměnách. Záleží také na specializaci lékaře a atestaci.
Atestace zvyšuje plat
Třeba průměrný plat lékaře před atestací ve Fakultní nemocnici Olomouc je 75 tisíc korun (plný úvazek včetně přesčasové práce). Po atestaci už pobírá průměrně 118 tisíc korun.
„Roční příjem je ovlivněn tím, že se v každém pololetí vyplácí bonus za hospodářský výsledek nemocnice. Za druhé pololetí teprve bude vyplacen ve mzdě za listopad a prosinec,“doplnil mluvčí olomoucké nemocnice Adam Fritscher s tím, že pololetní odměny zůstanou nadále zachovány.
V akciové společnosti Krajská zdravotní, která sdružuje nemocnice v Ústeckém kraji, činí průměrná mzda lékaře 112 093 korun, průměrná mzda sestry 50 690 korun.
„V současné době probíhá kolektivní vyjednávání mezi vedením Krajské zdravotní a zástupců odborů o dodatku kolektivní smlouvy,“uvedl mluvčí akciovky Martin Klimeš.
Děkujeme, odcházíme
Dohadování o navýšení peněz na výplaty s partnerskými odborovými organizacemi zahájila i kolínská nemocnice, která je krajskou akciovkou. „Uvažujeme o zvýšení mezd v rozsahu maximálně 4 až 5 procent a vylepšení doplňkových benefitů. Počítáme se zvýšením platů všem zaměstnancům, i když to nikdy nemůže odstranit riziko jejich odchodu,“sdělil MF DNES Roman Uhlík, zástupce ředitele pro ekonomiku a provoz Oblastní nemocnice Kolín. Právě odchod zaměstnanců je to, čeho se nemocnice nejvíce bojí. Většina z nich má totiž personální podstav.
„V současnosti nám v nemocnici chybí čtyřicet všeobecných sester a čtyřicet pět lékařů. Chování zaměstnanců v budoucnosti nelze odhadnout, ale předpokládáme, že současná výše platů, bohaté benefity a neustálý rozvoj jsou pro zaměstnance dobrou motivací zůstat,“uvedla mluvčí Fakultní nemocnice Plzeň Gabriela Levorová. Nemocnice proto šetří na všech frontách. Například se snaží zajistit si co nejlevnější zdravotnický materiál a léky prostřednictvím soutěží.
„Plánujeme například sestěhovat některá administrativní oddělení do jedné budovy, abychom dvě mohli odpojit,“řekl MF DNES ředitel Fakultní nemocnice u Svaté Anny v Brně Vlastimil Vajdák.
Podle něj se například i vypnutí počítače při odchodu z práce může zdát jako maličkost, ale v součtu je to za rok až šesticiferná částka.
„Všechny peníze od pojišťoven bohužel poputují na úhradu vyšších nákladů na energie. Pokud vláda rozhodne o nárůstu platových tarifů, pak se tím budeme řídit, nicméně nastavený růst úhrad dle vyhlášky pro rok 2023 nám nebude stačit na energie ani na růst platů,“dodal Vajdák.
V řadě špitálů jdou proti sobě dva tlaky – vedení nemocnic tlačí na výkon, naproti tomu na vedení tlačí lékaři a sestry, že chtějí více peněz.
Kupříkladu dvě stovky zdravotníků z pražské Nemocnice Na Homolce společně poslaly vedení nemocnice předžalobní výzvu, kde se dožadují proplacení pracovních přestávek. Ty prý neměly možnost kvůli pracovní pohotovosti čerpat, a to zpětně za uplynulé tři roky. Nemocnice ale tvrdí, že jim poobědvat umožňuje. Zda to nakonec skončí soudem, se zaměstnanci rozhodnou dle postoje vedení.
Pro menší nemocnice může být ale přetahovaná s lékaři o cifry na výplatních páskách cestou do záhuby. Buď nebudou zvyšovat mzdy a přijdou o personál, nebo budou přidávat, ale skončí v platební neschopnosti. Na sousedním Slovensku už situace vygradovala. Lékaři tam kvůli penězům podali hromadně výpovědi a vláda hrozí nouzovým stavem.
Nastavený růst úhrad dle vyhlášky pro rok 2023 nám nebude stačit na energie ani na platy.