Konec závislosti na čínských solárech

Evropská komise zítra představí nařízení, podle kterého by se EU měla alespoň částečně zbavit masivní závislosti na dovozu zelených technologií. Bojovat se bude dotacemi a zkrácením povolovacích procesů.

Sára Mazúchová

Návrh takzvaného Aktu o klimaticky neutrálním průmyslu už minulý týden unikl do médií. Vyplývá z něj například cíl, podle kterého by do roku 2030 měly evropské výrobní kapacity uspokojit alespoň 40 procent zdejší poptávky po fotovoltaických elektrárnách. V současné době je přitom EU do velké míry závislá na dovozu z Číny, některé komponenty fotovoltaických panelů pocházejí odtamtud až z 90 procent.

„Čína už deset let investuje obrovské peníze do výroby a vývoje daných technologií, investičně je dotuje, kdežto v Evropě je ekonomická návratnost závislá pouze na tržním prostředí,“vysvětluje šéf velkoobchodního prodejce solárních panelů Solsol a člen představenstva Cechu akumulace a fotovoltaiky Radek Orság, jak se z asijské země stal prakticky světový hegemon špičkových technologií.

Úředníci v Bruselu jsou si jistí, že se s tím dříve nebo později musí něco dělat. Čína není zrovna spolehlivým partnerem, zvlášť když už teď vyhrožuje, že zakáže vývoz některých klíčových technologií.

Výroba křemíkových ingotů a destiček, ze kterých se fotovoltaické panely dělají, v Evropské unii téměř neexistuje, a ani výroba koncových produktů – tedy solárních panelů – není nijak významná.

„Loni Evropa připojila panely o výkonu 35 gigawattů (GW), evropská produkce přitom může být do tří gigawattů. Letos by Evropa mohla připojit dalších 50 GW, ale výrobní kapacity zůstanou pořád stejné, respektive spíš hrozí, že pár dalších evropských fabrik zkolabuje, protože bez subvencí oproti čínským dodavatelům neobstojí,“uvádí Orság.

Solární články v EU produkují jen čtyři firmy. Ta největší z nich, Meyer Burger, pokukuje po Spojených

státech – za oceánem plánuje rozšířit své kapacity, a to kvůli vidině štědré dotační podpory. Americký prezident Joe Biden před půl rokem představil takzvaný Inflation Reduction Act (IRA), který má pomoci nalít zhruba 370 miliard dolarů do výroby a vývoje domácích inovativních technologií.

Dotace to zachrání

Evropská unie mimo jiné zvažuje zřízení takzvaného Fondu suverenity, který by financovala půjčkou. Fiskálně zdrženlivějším zemím, včetně Česka, se to ale nelíbí, podle nich by se EU neměla dále zadlužovat. Navíc už aktuální zřízené a zafinancované fondy a balíčky mají v následujících letech nalít do inovativních byznysů desítky a stovky miliard eur.

Zatímco poslední roky se významně dotovala samotná výstavba fotovoltaických elektráren a dalších obnovitelných zdrojů energie, teď by se taky mělo začít dotovat budování továren, kde se panely, větrníky a další zařízení vyrábějí. Ve čtvrtek Evropská komise dokonce rozhodla o rozvolnění pravidel státní podpory zeleným technologiím.

„Ambicí EU by neměla být soutěž o co nejmasivnější dotační politiku. Přestože jsou v současné době zejména s ohledem na strategickou autonomii a energetickou bezpečnost Evropy dotace akceptovatelným nástrojem, nemůžeme zapomínat, že z dlouhodobého hlediska mají pro fungování trhu pokřivující účinky,“komentuje to analytička evropské legislativy Hospodářské komory Renée Smyčková.

Vedle technologické závislosti je tu taky surovinová závislost, a ta může být podle Orsága největší slabinou celého evropského snažení. „Materiál se dnes netěží v Evropě, ale v Asii a Africe, přičemž Čína ovládá prakticky celý africký trh. Buď musí Čína Evropu pustit do Afriky, a nebo se musí začít těžit v Evropě, což je pro mnoho lidí samozřejmě nepředstavitelné,“uvádí Orság a připomíná, že v českých Krušných horách leží pod horou Cínovec obrovské množství lithia.

Úřady musí konat rychleji

Vedle fotovoltaických panelů se chce EU zaměřit taky na výrobu dalších zelených technologií, například výrobní kapacity větrných turbín by měly do roku 2030 dosáhnout 85 procent potřeb EU a u tepelných čerpadel by to mělo být alespoň 60 procent unijní poptávky.

Ačkoli u těchto technologií je postavení evropských výrobců lepší než u solárních panelů, konkurenceschopnost EU se poslední dobou zhoršuje, píše Evropská komise v návrhu. Jak nedávno uvedl deník Financial Times, velcí evropští výrobci větrných turbín Siemens Gamesa, Vestas a Nordex jsou ve ztrátě a návrat k ziskovosti v blízké době neočekávají. Kromě drtivé konkurence z Číny mají ještě jeden podstatný problém – dlouhé povolovací procesy, díky kterým se jakákoliv stavba na evropském kontinentu protahuje na dlouhé roky.

Evropská komise teď chce, aby úřady zařadily vyšší rychlost. Z návrhu vyplývá, že u výstavby továrny, v níž se budou vyrábět zelené technologie, by rozhodování dotčených orgánů nemělo přesáhnout 18 měsíců. U menších výrobních kapacit by povolování mělo být hotové už za jeden rok. Nevydá-li úřad příslušné rozhodnutí ve stanovené lhůtě, bude se žádost považovat za schválenou.

„Odpověď na IRA by měla v každém případě zahrnovat i snižování administrativní zátěže firem,“míní Smyčková s tím, že zatímco na jedné straně se EU snaží papírování firem omezit, na druhé straně byznysu administrativně nejspíš přitíží prostřednictvím směrnice o náležité péči. Ta velkým firmám ukládá hlídat svůj dopad na ochranu životního prostředí a na lidská práva ve vlastním dodavatelském řetězci. „Připravovaná nákladná a rozsáhlá administrativa a zodpovědnost firem za celé dodavatelské řetězce v praxi pouze zabrání bližší spolupráci a obchodu evropských firem na nových trzích,“doplňuje Smyčková.

Čína už teď vyhrožuje, že zakáže vývoz některých klíčových technologií.