Armádní zakázce za 52 miliard hrozí krach

Cena a podmínky tendru na obrněnce se změnily, protestují vyřazení zájemci

Je to tak trochu nekonečný příběh. Česká armáda si v roce 2019 zažádala o 210 moderních obrněnců. O čtyři roky později, a navíc v době, kdy reálně hrozí, že by je mohla akutně potřebovat, ministerstvo obrany stále vybírá jejich dodavatele. A k tomu i jejich výslednou podobu.

Původně se jednalo o soutěž, ve které předložily nabídky na bojová vozidla pěchoty (BVP) tři firmy: švédská BAE, španělská GDELS a německý Rheinmetall. Když současná ministryně obrany Jana Černochová (ODS) převzala resort od svého předchůdce Lubomíra Metnara (ANO), zjistila, že žádná z nabídek neplní zadávací podmínky.

Podle vojenského publicisty Jiřího Vojáčka byl původní tendr „tak zašmodrchaný, že nebylo možné, než jej zrušit“.

Po několika měsících právních analýz poslalo ministerstvo třem zmíněným firmám dopis, kde je vyzvalo k dodržení nových podmínek. Například, aby odepsaly případné škody, které jim v souvislosti s roky protahovaným tendrem a náklady s tím spojenými vznikly.

Další podmínkou bylo, aby nákup obrněnců proběhl v takzvaném režimu vláda–vláda, kdy ministerstvo neuzavírá smlouvu s firmou, ale se státem, kde výrobce sídlí.

Na tyto podmínky přistoupila jen švédská BAE se svými vozidly CV90. Na to konto Černochová soutěž zrušila a začala v létě 2022 napřímo vyjednávat se Švédy.

Konkrétní švédská nabídka s několikaměsíčním zpožděním dorazila na ministerstvo obrany v únoru a podle několika zdrojů MF DNES se významně odchyluje od požadavků, které ministerstvo zadalo a na které ostatní firmy ve zrušené soutěži odmítly přistoupit.

Velkým problémem současného návrhu je nedodržení ceny 51,684 miliardy korun ve vazbě na původně požadované vybavení BVP. To je podle zdrojů z bezpečnostní komunity pochopitelné, protože cena byla stanovena před lety, dávno před válkou na Ukrajině a inflační vlnou. „Pokud ale nejsou dodrženy podmínky, na které odmítli přistoupit další dva soutěžící, a Švédové by dosáhli zvýhodnění, neúspěšným firmám se otvírá prostor pro právní napadení celé akvizice BVP s legitimním požadavkem na náhradu značných nákladů, které investovaly do vývoje prototypů a jejich testování,“řekl MF DNES zdroj obeznámený s podmínkami zakázky.

Další problém je, že Švédové v nové nabídce seškrtali vybavení za sedm miliard, které bylo v požadavcích ministerstva obrany.

„Ministerstvo tím, že se rozhodlo exkluzivně jednat se Švédy, vytvořilo monopolistu, který teď ministerstvu diktuje podmínky,“doplnil zdroj MF DNES, který si nepřeje být jmenován.

Navíc není v návrhu dodržen režim vláda–vláda. Místo toho by měl vzniknout propletenec několika smluv, jejichž stranou má být vedle švédské vlády i firma BAE.

Jak se uvádí v poslední informaci o projektu bojových vozidel pěchoty (obvykle označovaných zkratkou BVP) pro českou vládu z poloviny letošního ledna: „Švédské království nemůže být samostatnou smluvní stranou na straně prodávajícího.“

Se Švédským královstvím by česká vláda nově uzavřela jen politickou dohodu „o spolupráci při provozu BVP“. Hlavní smlouva na dodávky by měla být uzavřena přímo s BAE a švédským Úřadem pro správu vojenského materiálu (FMV).

„Půjde o trojstrannou dohodu mezi Ministerstvem obrany ČR, švédskou vládní vyzbrojovací agenturou FMV a společností BAE Systems Hägglunds AB,“uvedla mluvčí ministerstva obrany Simona Cigánková.

Dodala, že vzhledem k probíhajícím jednáním a komplexnosti materiálu resort nebude o nabídce v tuto chvíli poskytovat bližší informace. Ministerstvo v minulosti věc vzhledem k její citlivosti komentovalo opatrně.

Zástupci švédské BAE na dotazy MF DNES dlouhodobě nereagují.

Ministerstvo obrany si stojí za tím, že podpis očekává do konce letošního května.

Vyřazení chtějí zpět do hry

To je podle předchozích zkušeností nicméně poměrně optimistické. Nyní navíc hrozí, že GDELS a Rheinmetall zkusí zažádat české ministerstvo, aby je znovu pustilo do hry a umožnilo jim dát nabídku za stejných podmínek, které se pro sebe snaží získat BAE. Není ani vyloučeno, že Španělé i Němci budou po státu chtít desítky milionů korun, které vynaložili na zpackané výběrové řízení. Celá věc navíc může skončit pokutou i pro samotné ministerstvo obrany. To už Úřad pro ochranu hospodářské soutěže předloni pokutoval 500 miliony korun za to, že napřímo pořídilo vrtulníky od americké společnosti Bell.

Pokuta za vrtulníky

Ministerstvo se dopustilo přestupku tím, že v rozporu se zákonem uzavřelo smlouvu na nákup víceúčelových armádních vrtulníků s vládou Spojených států amerických dříve, než rozhodlo o námitkách italské společnosti Leonardo S.p.A., která je výrobcem mimo jiné právě armádních vrtulníků.

Expert na vojenství oslovený MF DNES se nicméně domnívá, že ministerstvo obrany nakonec švédské transportéry pořídí. „Celému projektu do jisté míry hrozí krach každou chvíli. Na druhou stranu, já předpokládám, že vůle obou stran dohodnout se je tak velká, že ty současné problémy se překonají a CV90 se skutečně bude nakupovat,“napsal MF DNES vojenský publicista Jiří Vojáček. Bude to ale i za cenu, že česká vláda ustoupí. „Domnívám se, že stejně jako v předchozích případech (protiletadlové systémy SPYDER, radiolokátory MADR), kdy dodavatel přišel na poslední chvíli s osekanou nabídkou, ministerstvo nakonec kývne, protože naše ministerstvo dlouhodobě neumí vyjednávat. Na mezinárodním zbrojním trhu je o něm dobře známo, že na sobě nechá dříví štípat,“dodal Vojáček.

Ministerstvo stvořilo monopolistu, který mu teď diktuje podmínky.