K narozeninám chtějí galerii nadělit depozitář
Pozůstalost Františka Bílka či například Rodinův Kovový věk jsou některé ze vzácných kousků ve sbírkách Galerie hlavního města Prahy.
Koupím vzduchovky Slavia, ČZ Zbrojovka a jiné. Tel. 608221020269089
ZŠ a MŠ Praha 6 přijme od 1.9.2023 asistenta/ku pedagoga. Kontakt: 222 202 501, 222 202 502
ZŠ a MŠ Praha 6 přijme školního psychologa pro ZŠ. Kontakt : 222 202 501, 222 202 502
ZŠ a MŠ Praha 6 přijme pomocnou sílu do MŠ. Výdej jídel, úklid, pomocné práce při denních činnostech. Plný úvazek. Nástup září 2023. Kontakt: 222 202 501, 222 202 502
PRAHA V letošním roce oslaví Galerie hlavního města Prahy šedesáté narozeniny. Vznikla jako součást sítě krajských galerií v roce 1963. Dnes spravuje na šestnáct tisíc sbírkových předmětů z 19. až 21. století.
Její počátky však spadají mnohem dále do minulosti, a sice do druhé poloviny 19. století. Tehdy vzešel první impulz k založení pražské městské obrazárny ze strany výtvarného odboru tehdy založené Umělecké besedy. Vedl ji Josef Mánes. Záměrem bylo prostřednictvím umění vzdělávat veřejnost a také podpořit umělce. Posláním galerie je také péče o svěřené budovy, které jsou z velké části památkovými objekty.
„K šedesátinám si nadělíme zahájení stavby depozitáře, na který se v předchozích dekádách vůbec nemyslelo,“říká Magdalena Juříková, ředitelka Galerie hlavního města Prahy (GHMP ).
Jak se vám daří zajistit dobrý stav budov? Chystáte letos nějaké opravy?
Péče o naše objekty je nepřetržitý proces. Památkový objekt vyžaduje pozornost neustále a jeho kondici je třeba nejen udržovat, ale i vylepšovat, aby mohl sloužit odpovídajícím způsobem výstavní a doprovodné činnosti instituce. Například Trojský zámek je revitalizován v různých úrovních a částech neustále. Jeho nepříliš kvalitní rekonstrukce z 80. let vyžaduje dodnes postupné kroky k její nápravě a povodně, které nás postihly hned dvakrát, si také vynutily mnoho úsilí navíc. Dům U Kamenného zvonu a zejména jeho opuková fasáda také trpí vlivem znečištěného ovzduší a v Colloredo-Mansfeldském paláci budeme opravovat krovy a střešní krytinu jako start k celkové revitalizaci, po níž by se zde GHMP mohla prezentovat dlouhodobými expozicemi ze svých sbírek a vytvořit si zde svou centrálu. K šedesátinám GHMP si nadělíme zahájení stavby depozitáře, na který se v předchozích dekádách vůbec nemyslelo.
Mění se nějak výrazně vkus vašich návštěvníků? Odhadnete dopředu, která výstava bude mít úspěch?
U některých titulů s mezinárodním renomé se to odhadnout dá. Jindy je to nepředvídatelné. Nejde ani tak o vkus, jako o informovanost a vzdělání diváka. Toho jsme si vědomi, proto je naše edukační oddělení tak vytížené a s velkou péčí se věnuje zejména dětem a mladé generaci, z kterých pak vyrostou pravidelní návštěvníci výstav s hlubším porozuměním pro výtvarné umění.
Co zajímavého pro letošní rok?
Aktuálně běží v Domě U Kamenného zvonu výstava Margity Titlové, představitelky generace 80. let, která má značnou odezvu. Je to umělkyně, která působila většinu své kariéry mimo centrum, je to však jedna z nejoriginálnějších tvůrkyň své generace. V nejbližší budoucnosti budeme otevírat výstavu Jitky Svobodové v Městské knihovně, další výrazné ženské představitelky naší výtvarné scény. Připravuje ji spolu s autorkou šéfkurátorka GHMP Helena Musilová a o architekturu výstavy se postará Josef Pleskot. Jde o retrospektivní projekt, který se věnuje zevrubně různým tematickým okruhům její tvorby od 60.let do současnosti. Ve spolupráci s Miroslavem Petříčkem a Kateřinou Štenclovou, s kurátorským přispěním Jitky Hlaváčkové připravujeme dlouhodobý projekt Myslet obrazem, který by měl prostřednictvím tvorby celé řady současných umělců interpretovat závěry Petříčkovy stejnojmenné knihy.
jste připravili Vy sama kromě vedení galerie u některých výstav působíte jako kurátorka. Máte nějaký kurátorský sen, který se vám ještě nepodařilo splnit?
Až opustím své křeslo ředitelky, tak bych se ráda věnovala některým autorům své generace, kteří přes svůj nesporný talent zůstali poněkud v ústraní.
Galerie letos slaví 60 let, jak se za tu dobu proměnilo její místo na poli kultury v hlavním městě?
Postavení GHMP se měnilo spolu se společenskými pohyby. Z instituce, která sloužila po svém vzniku jako nástroj kulturní politiky tehdejšího režimu a koncentrovala svou sbírkotvornou činnost převážně na pragensie, se v osmdesátých letech stala galerií s výrazným výstavním programem. O ten se postaral tým předních kurátorů, jako byli Marie Halířová, Hana Rousová, Hana Larvová,
Vladimír Skrepl, Marie Judlová, Karel Srp a Olga Malá. V 90. letech minulého století se podařilo tuto tendenci ještě prohloubit o další významné badatelské projekty a rozšířit program i o řadu zahraničních výstav díky dalším osobnostem jako Jiří Ševčík a Vít Havránek. Bohužel v této a další dekádě se z důvodu podfinancování nejen GHMP ale všech veřejnoprávních muzeí a galerií nepodařilo rozhýbat akviziční program, který však už ve druhé polovině osmdesátých let navzdory různým peripetiím zaznamenal drobná vítězství. Tehdy se totiž do něj podařilo protlačit některé soubory nonkonformních tvůrců.
Sbírkový fond, který spravujete, je velmi rozmanitý. Jaká jeho část je nejvzácnější?
Vzhledem k rozmanitosti je těžké mluvit o části, nebo nějakém celku. Jsme hrdými správci například pozůstalosti Františka Bílka, včetně jeho dvou domů na Hradčanech a v Chýnově a také například Rodinova Kovového věku, který město koupilo z jeho památné pražské výstavy v roce 1902.
V novodobé historii jste začali do jeho rozšiřování vnášet systém. Jak se to povedlo?
Díky téměř desetileté stálé podpoře akvizičního programu ze strany našeho zřizovatele se snažíme naše sbírky doplňovat o díla generace 60. let s důrazem na experimentální tvorbu, abychom si vymezili specifický okruh zájmu, který nám umožňuje pracovat systematicky. Nadále se soustřeďujeme na generaci 90. let. Ta měla v GHMP řadu výstav už v době svého nástupu, proto s ní udržujeme stálé kontakty. Intenzivně sledujeme také současné mladé umělce, kteří se u nás prezentovali v nedávné době v rámci cyklu Start up. Po jeho uzavření se jejich tvorbě věnujeme v rámci rešerší jak na vysokých školách, tak v nezávislých galeriích a v ateliérech samotných tvůrců.
Čím byste sbírkový fond rádi obohatili v brzké době?
Máme několik tipů z výstav, které proběhly v loňském roce nejen u nás a sledujeme také aukční trh. Tam jsme ale v silné konkurenci soukromých sběratelů a investorů většinou úspěšní jen sporadicky.