80 % Čechů se bojí, že nevyžije z penze
Průzkum pro MF DNES: Kolik lidí spoléhá na státní důchod a kolik si jich spoří
Výše důchodů je horké téma nejen dnešních dnů, a jak vyplývá z exkluzivního průzkumu společnosti Median pro MF DNES – Češi se života v penzi bojí.
Osmdesát procent dnes pracujících lidí nevěří, že jim státní důchod bude na živobytí ve stáří stačit. „Jde o dlouhodobě zakořeněnou nedůvěru ve schopnost státu zajistit výplatu penzí i v budoucích dekádách,“vysvětluje Ivan Cuker ze společnosti Median, která zjišťovala názory lidí.
S obavami do budoucna hledí i sedmadvacetiletá zdravotní sestra Adriana z jižní Moravy. „Docela mě děsí, že dneska ani lidi, kteří už v důchodu jsou, nemají jistotu, kolik jim za půl roku přijde a jestli s částkou vyžijí. Vidím to u prarodičů, kteří z velké části spoléhají i na naši pomoc. Takže můj důchod? Ani nevím, kdy se do něj dostanu. Ale zároveň tuším, že bych do penze měla odcházet co nejvíc zajištěná po vlastní ose,“říká Adriana. Odborníci upozorňují, že spořit si je už dnes nutnost a odkládat si pár stovek nestačí.
Kolik si sami spořit?
Důchodce dnes dostává od státu v průměru necelých 20 tisíc korun. „Státní důchod se v poměru k průměrným mzdám bude jen zmenšovat. Kdo si nenašetří něco bokem, čeká jej chudý důchod. Bez vlastních úspor se neobejdeme,“varuje Martin Luňáček ze společnosti Portu. Ta spočítala, že pokud si dnešní pětatřicátníci chtějí v důchodu přilepšit o deset tisíc korun měsíčně, musí si už teď začít odkládat 1 800 korun. S předpokladem, že jim renta vydrží 15 let. Ti, kteří by si na stejnou rentu začali spořit až v padesáti, by museli dát stranou měsíčně 5 800 korun.
Jenže jak ukazují data Medianu sbíraná na přelomu roku, vlastní spoření na důchod je až pro pětinu Čechů nemyslitelné. Nemají na ně peníze. Vůbec nejčastěji takto odpovídali lidé z Libereckého, Olomouckého a Pardubického kraje a ti mladí dospělí, kterým nebylo ještě pětadvacet let. Nejde jen o nezaměstnané a studenty. „Až pětině řadových zaměstnanců, kteří si ze své mzdy nemohou na důchod spořit, opravdu takříkajíc ujíždí vlak,“podotýká Cuker.
Podle nejaktuálnějších čísel ministerstva financí mělo ke konci loňska penzijní připojištění 2,8 milionu lidí a dalších 1,6 milionu mělo doplňkové penzijní spoření. Průměrný měsíční příspěvek účastníka se pohybuje kolem 800 korun. Dalších 150 korun jim přispívá stát. Přestože si podle Medianu na důchod peníze odkládá 73 procent dospělých obyvatel, jen necelá třetina Čechů tvrdí, že „má vystaráno“a na státní penzi vůbec nechce spoléhat.
Ekonom Roman Brauner z vysoké školy Newton University přitom varuje, že sázka na plné zabezpečení od státu je minimálně bláhová. Zvlášť s výhledem, že počet českých seniorů se zanedlouho z necelých tří milionů vyhoupne až na pět milionů.
„Abychom jako stát vůbec na důchody měli, musí se něco změnit. Musíme buď snížit vyplácenou částku seniorům, nebo zajistit více peněz. Toho lze dosáhnout vyšším zdaněním. Další variantou je, že si do důchodového systému budu přispívat sám sobě o něco více,“vypočítává Brauner. Třetí cestou se podle něj mohou lidé vydat už teď. „Ať už jde o spoření, nebo investování do nemovitostí, klidně na hypotéku. Zhodnotí se to. Podobné je to s akciemi a vyplácením dividend. Čím větší portfolio, tím lepší,“doporučuje.
Mladí nespoří
Zdravotní sestra Adriana s přítelem už několikrát řešila, jak se k zajištění na stáří postaví, ale nikdy se ke konstruktivnímu řešení nedobrali. „Náklady na bydlení, jídlo, ale i dopravu nejen pro nás v poslední době dost stouply. Oba vyděláváme, ale to, co si odkládáme stranou, rozhodně není na důchod. Chceme založit rodinu a peníze si tak spoříme na bližší budoucnost,“vysvětluje.
Podobně jako Adriana s přítelem přitom podle dat ČSOB Penzijní společnosti přemýšlí až polovina mladých lidí do pětatřiceti let. Zatím si spořit nechtějí. Ať už kvůli turbulentní době, nižším výdělkům, anebo jednoduše proto, že důchodový věk je pro ně zatím příliš vzdálený.
I menší částky pomohou
„Mladí mají jednu velkou výhodu. Tou je dlouhý investiční horizont, který pro ně bude pracovat ve zhodnocení peněz. I z malých pravidelně odkládaných částek po dobu 30 až 40 let díky státní podpoře vznikne opravdu hezká suma, která bude zajímavým příspěvkem k udržení životní úrovně i po odchodu do penze. Mladí si tak mohou své investiční portfolio postupně poskládat z menších částek a nepřipraví se tak o příspěvky od státu a zhodnocení,“uvádí Václav Lokaj, obchodní ředitel ČSOB Penzijní společnosti.
Ani lidé, kteří už mají k důchodu blíže, však nejsou ve spoření premianty. V kategorii od 55 do 64 let jich podle Medianu nespoří více než čtvrtina. Některé z těch, kteří si penzijko vedli, navíc donutily rostoucí ceny si úspory vybrat předčasně.
Jak před Vánocemi upozornila MF DNES, smlouvy u pojišťoven rušili z velké části ti finančně zranitelnější. Důvod? Obavy z inflace a vypořádání se s účty za vysoké ceny energií. Ostatně i v aktuálním přehledu ministerstvo financí přiznává, že počet vedených penzijních připojištění a spoření klesl meziročně o 44 tisíc.
Citovaná data Medianu sice nezahrnují aktuální nálady ve společnosti poté, co bylo schváleno zkrácení mimořádné valorizace penzí, Ivan Cuker z Medianu však podotýká, že odchylka je zanedbatelná. „Dopad současného snížení mechanismu valorizace penzí exaktně predikovat nemůžeme, nicméně pádnou hypotézou je, že nedůvěra ve státem garantovaný důchod mírně vzroste. S ohledem na aktuálně poměrně vysokou nedůvěru v tuto funkci státu již ale nejspíše nepůjde o zásadní změnu,“míní.