Pokrytectví s vlajkou
Boxerské mistrovství světa je prvním, kam se Rusko vrací i se státními symboly
Diana Pjataková kráčí po hale v Novém Dillí a nadšeně mává ruskou vlajkou. Z hlediště jí tleskají Umar Kremljov, ruský prezident Mezinárodní boxerské asociace IBA, a hned vedle něj sedící ruský ministr sportu Oleg Matycin. Toho předtím ve svém projevu osobně přivítal jeho indický protějšek Anurag Thakur.
Mistrovství světa v boxu žen je první vrcholnou akcí v olympijském sportu, kde se Rusové a Bělorusové smějí vrátit i se svými státními symboly, vlajkou a hymnou.
Brzy bude ruská vlajka vlát všude, na všech sportovních soutěžích, dává najevo Matycin a vyzývá další mezinárodní sportovní federace, ať si vezmou z boxu příklad.
Pjataková zatím reportérům sděluje: „Jsme proti jakékoliv diskriminaci. Aby se každá země mohla prezentovat vlajkou a hymnou, by mělo být zcela normální, to jsou přece olympijské hodnoty.“
Jak pokrytecké. Když naopak Rusko porušilo olympijský mír a v mezidobí mezi pekingskou olympiádou a paralympiádou brutálně zaútočilo na Ukrajinu, takové „hodnoty“se zjevně zrovna nehodily.
„Sportem můžeme sjednotit lidi na celém světě. Chceme mosty stavět, ne je bořit,“řeční Matycin, člen vlády země bořící a bombardující na Ukrajině mosty, domy, elektrárny. Ten Matycin, jenž loni v létě vykládal, že ruští sportovci zajisté půjdou i při mobilizaci příkladem a přispějí na Ukrajině k obraně své vlasti.
Co by asi řekly na jeho slova rodiny více než 250 ukrajinských sportovců, kteří v ruské válce zahynuli, tak jako naposledy u Bachmutu skokan do výšky Roman Poliščuk?
V Novém Dillí se Matycin tváří podobně jako ruští agresoři na Ukrajině, kteří ústy svých propagandistů hlásají, že přinášejí na Ukrajinu mír. „Dnes musíme bránit olympijské hnutí před jakýmkoli nátlakem a politickými tlaky, abychom ochránili jeho jednotu a přátelství,“říká představitel země zneužívající své sportovce pro politickou propagandu.
Neopomene připomenout slova prezidenta MOV Thomase Bacha, že každý by měl mít právo účastnit se olympiád bez ohledu na jeho pas.
Bach a vedení MOV skutečně zvažují návrat Rusů a Bělorusů na hrách v Paříži, ale s neutrálním statusem. Takové řešení nicméně označila mluvčí ministerstva zahraničí Marija Zacharovová za diskriminační. S dovětkem, že Rusko nebude přijímat žádná ultimáta.
„Uvidíme, jak to bude,“říká na toto téma Matycin v Novém Dillí.
Na šampionátu startují boxerky z 65 zemí. Více než 20 státy je však na protest proti návratu Rusů bojkotován, stejně jako bude mistrovství světa mužů v Taškentu. Chybí například USA, Kanada, Británie, Irsko, Švédsko, Norsko, Polsko, Ukrajina a také Česká republika.
Když mezi prvními vyhlásili bojkot Američané, předseda IBA Kremljov o nich prohlásil, že „jsou horší než hyeny a šakalové“.
Právě Kremljov stál u zrodu současných problémů a orientace IBA, která si dokonce vysloužila i ostrou kritiku ze strany MOV za korupci a netransparentní řízení.
„Boxerskou asociaci vede Rus, který je v hodně blízkém vztahu s Putinem, a vše platí Gazprom,“poukazuje Marek Šimák, předseda českého svazu. „Blbé je, že Evropa je malá a Kremljov to celosvětově ovlivňuje penězi. A některé státy se nechají uplatit.“
K moci v IBA se Kremljov dostal v roce 2020, načež jediným hlavním sponzorem učinil firmu Gazprom a přenesl většinu operací asociace z Lausanne do Ruska. Vynakládá velké prostředky na sebepropagaci a staví se proti nezávislému jmenování rozhodčích. Když proti němu chtěl kandidovat nizozemský funkcionář Boris van der Vorst, nechal Kremljov delegáty kongresu IBU odhlasovat, že žádné volby se neuskuteční.
Úsilí Kremljova i šéfa šermu Usmanova názorně ukazuje, jak se Rusové snaží za pomoci peněz a zákulisního vlivu pronikat krůček po krůčku nazpět na sportovní scénu.
A nejen to.
Drží se hesla, že nejlepší obranou je útok. Proto předseda jejich olympijského výboru Stanislav Pozdňakov vyhlásil, že národní federace, které kvůli účasti Rusů boxerský šampionát bojkotují, tím porušují olympijské zásady.
Vedení IBA nyní údajně dokonce zvažuje vyloučení těchto zemí a vede proti nim disciplinární proces za „neetické chování“.