Nejmladším žákům zruší známky

Změna má zasáhnout první tři ročníky základních škol

Debata o rušení známek se vede už několik let. Nyní ministerstvo školství oznámilo, že pro první tři ročníky základních škol známky úplně zruší. Nahradit je chce takzvaným kriteriálním hodnocením. Změna by měla začít platit nejdříve za dva roky.

Česko se tím podle ministerstva zařadí k vyspělým zemím jako Francie, Německo nebo Japonsko, kde žáky v nejnižších ročnících neznámkují.

Ministerstvo si od změny slibuje, že se děti nebudou navzájem poměřovat a odpadne jim stres ze známek, který může negativně ovlivňovat to, jak se učí, ale i vztah ke škole.

„Známky mají několik nevýhod, jedna z nich je, že známka je nekonkrétní. Když žák dostane jednu známku z celého předmětu, je to všeobecné číslo, ze kterého nezjistí, co přesně zvládá lépe a co hůře,“uvádí mluvčí ministerstva Aneta

Lednová. Podle resortu jsou žáci v nejnižších ročnících namotivováni ke vzdělávání zcela přirozeně. A motivací by neměly být známky, ale právě jejich zvídavost.

Školský zákon už nyní školám umožňuje využívat jiné formy hodnocení nebo je kombinovat se známkami (povinné známkování je pouze v 9. třídách).

Místo čísla čtvereček

Novinka by měla fungovat tak, že u každého předmětu se zavede několik kritérií, která budou detailněji rozebírat, jaký pokrok žák udělal.

„Na vysvědčení z matematiky dítě nebude mít jednu známku, ale řekněme pět různých hodnocení. Třeba ‚hezky rýsuje, ale je slabší v početních operacích‘ a tak podobně. U každé oblasti bude učitel vyznačovat míru toho, jak to dítě zvládá. Třeba pomocí čtverečků,“přiblížil ředitel odboru základního vzdělávání a mládeže ministerstva Michal Černý pro LN.

Počet zaškrtnutých čtverečků by měl ukázat, jestli žák zvládá učivo výborně (plný počet čtverečků), nebo potřebuje dopomoct. Systém tak bude trochu připomínat známky, ale zároveň má rozvíjet i to, jak a co má žák zlepšit.

Chystaná kritéria jsou ale podle učitelky, která působí na prvním stupni jedné pražské základní školy a sama známkování nepoužívá, jen jiný druh „škatulkování“. Náhrada známkování jinou normou podle ní bude spíše kontraproduktivní.

Podle analytika vzdělávacího centra EDUin Jana Zemana je návrh ministerstva pozitivní impulz pro celkovou změnu přístupu k hodnocení žáků, protože známka může být subjektivní. „Je to správný krok, když se podíváme například na studii institutu IDEA, ve které je uvedeno, že žáci se stejným výsledkem z testu dostávají na svých školách odlišné známky,“dává příklad.

„Důležité je si také uvědomit, že nám nejde o přechod na slovní hodnocení, ale na hodnocení, jež neříká žákovi jen co dělá špatně, ale hlavně, jak má změnit přístup, aby dosáhl požadovaného výsledku,“doplňuje Zeman.

A podobně to vnímá i předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová. „Děti nepotřebují známku (číslo), ale potřebují vědět, jaký pokrok dělají, jak se posouvají,“míní pedagožka. Zároveň upozorňuje na to, že je potřeba podpořit učitele, aby si k novému hodnocení našli cestu. „Nedá se to klasicky nastavit a učiteli poraď si, protože hodnocení může být úspěšné jen tehdy, jestliže ho učitelé přijmou,“upozorňuje.

Rodiče znají jen známky

Právě kladné přijetí novinky učiteli by mohlo napomoci tomu, že ji přijmou i rodiče. „Rodiče se podle známek orientují a nemusí pro ně být lehké seznamovat se s novými kritérii a učit se poznávat, kdy se jejich dítěti daří a kdy ne,“zdůrazňuje Zeman.

Mazancová by si uměla představit, že ministerstvo připraví informační kampaň pro veřejnost. Ta podle ní sama na základní škole slovní hodnocení nezažila a potřebuje pochopit jeho přínosy pro děti.

Odborníci upozorňují, že nejde jen o přijetí, ale také o proškolení učitelů. „Hodnotit bez známek je dovednost, kterou se nenaučíte za jeden víkendový kurz, a v současnosti nemáme vybudovanou širokou síť lektorů věnujících se formativnímu hodnocení,“upozorňuje Zeman.