ČT prodává tituly Voyo. Opoziční smlouva televizí?
Na první pohled to vypadá jako nepochopitelný veřejnoprávní výprodej. Na Voyo, placené platformě komerční stanice Nova, se totiž pod hlavičkou Znáte z České televize nyní nabízejí divácké hity z produkce Kavčích hor.
Třeba seriály Dobré ráno, Brno, Kukačky, Zločiny Velké Prahy, Dabing Street nebo První republika, minisérie Herec či Clona, ale také dvoudílná rodinná legenda s malým Tomášem Holým, filmy Jak vytrhnout velrybě stoličku a Jak dostat tatínka do polepšovny.
Kam zmizel přirozený konkurenční boj, neřkuli pomyslná stavovská hrdost? Že by snad spolu odvěké rivalky na televizním trhu uzavřely cosi na způsob někdejší opoziční smlouvy?
Odpověď není ani skandální, ani katastrofická, ani tajuplná, pouze prozaická. Tradičně jde o peníze.
Slovy mluvčí ČT Karolíny Blinkové je veřejnoprávní stanice „kvůli klesající reálné hodnotě koncesionářského poplatku nucena hledat všechny obchodní možnosti, které jí zákon umožňuje, a spolupráce s VOD platformami je jednou z nich“.
Ostatně už v minulosti mohli například uživatelé Netflixu najít v jeho nabídce seriál ČT Svět pod hlavou. Nicméně první spolupráce stanice veřejné služby s Voyo má díky propojení dotyčné platformy s Novou přece jen lehce senzační příchuť, asi jako přestup sparťanské fotbalové hvězdy do týmu sešívaných.
Klíčový rozdíl však spočívá v tom, že veškeré tituly z produkce ČT uváděné na Voyo zůstávají podle Blinkové volně dostupné i pro uživatele iVysílání. Což by ve fotbalové lize možné nebylo, i kdyby dotyčný cestovatel mezi kluby odehrál každý poločas v jiném dresu.
Zkrátka vlk se nažral a koza zůstala celá, ČT si přivydělává, aniž by o své vlajkové lodě přišla, a Voyo si doplňuje nabídku pohodlnějším, určitě levnějším způsobem, než jaký představuje vlastní tvorba.
Podrobnosti obchodu počínaje cenovým rozpětím a konče délkou licence sice nejsou známé, ale selský rozum napovídá, že by do transakce nikdo nešel, kdyby nebyla výhodná pro obě strany.
V neposlední řadě poskytuje praktickou výhodu i divákovi. Čím více lákadel totiž objeví na jedné adrese, tím méně času stráví jejich hledáním.
Přesto poněkud hořký paradox přináší vzpomínka, kterak před časem právě ČT iniciovala založení platformy VOD čili videa na vyžádání, která by byla společná pro veškeré tuzemské stanice.
Jenomže jednání nakonec nikam nevedla, Nova si založila své Voyo, Prima nedávno vlastní Primu Plus, a tak si budou zřejmě pořady vzájemně přeprodávat, místo aby je sypaly za dohodnutých podmínek do jednoho streamovacího koše.
Což o to, publikum si zvykne. Třebaže jde o jinou situaci i jiný distribuční kanál, princip zůstává podobný, jako když nástupkyně Československé televize prodávala jiným stanicím vysílací práva k normalizačním výtvorům typu 30 případů majora Zemana.
Podobně už se ctitelé vánočních rituálů naučili, že archivní filmy v čele s pohádkou Tři oříšky pro Popelku se mohou rok co rok stěhovat na jinou obrazovku podle toho, která televize si při nákupu vylosuje právo první volby.
Jedna okolnost může poctivého koncesionáře lehce rozhodit. Pokud si dejme tomu Kukačky pustí zrovna na Voyo, připadá mu, že si je zaplatil fakticky dvakrát: poprvé v poplatku, podruhé v předplatném.
Naštěstí tu však má stále ještě svobodu volby, jaká se jiných položek v domácím rozpočtu bohužel netýká.