Vražd prudce přibylo

Typický vrah zabije své příbuzné a pak sebe

Je začátek března a ve Valašském Meziříčí se stane hrozná tragédie. V úterý 7. března dopoledne přijíždí kriminální policie k běžnému panelovému domu, jakých jsou ve dvaadvacetitisícovém městě desítky. Když se dostane dovnitř, je jasné, že kriminalisty čeká práce. V domě jsou tři mrtvá těla.

„Krajští kriminalisté od včerejších pozdních odpoledních hodin prověřují násilnou smrt tří dospělých osob v bytě ve Valašském Meziříčí. Jedná se o dvě ženy (matku a dceru) ve věku sedmapadesát a pětadvacet let a šedesátiletého muže (otce),“shrnuje o den později policie ve své tiskové zprávě. Předběžně uvádí, že v domě se stala vícenásobná vražda a sebevražda.

Tragický případ tak ještě navýší znepokojující účet za leden a únor. Jen za první dva měsíce policie podle oficiálních statistik řešila třicet vražd. Číslo zahrnuje jak případy, které skončily smrtí, tak i ty, které se nakonec pachatelům nezdařily, tedy vraždy ve stadiu pokusu, nebo přípravy.

Začátek roku tak výrazně vyčnívá nad desetiletým průměrem, který se pohybuje okolo 23 případů za první dva měsíce. Horší začátek roku byl za posledních deset let už jen v letech 2020 a 2015.

Číslo zneklidňuje především ve srovnání s rokem loňským. V roce 2022 policie řešila 19 případů vraždy, což je o jedenáct méně než letos. Jenže na konci roku jich bylo v tabulkách 150, což je vůbec nejhorší bilance od roku 2015.

„Zaregistrovali jsme nárůst počtu trestných činů vražda, je ale potřeba říci, že naprostá většina vražd se odehrává v prostředí domáckých osob. Jde o pohnuté osudy, mezní situace, ať už rodinné, zdravotní, nebo psychické, kdy se lidé problémy rozhodnou vyřešit tímto nešťastným způsobem,“uvedl pro MF DNES policejní prezident Martin Vondrášek. Doplnil, že policisté se běžně setkávají právě s případy, kdy se vrah rozhodne nejdřív zabít své příbuzné, se kterými má spory, a následně spáchá sebevraždu. Podobně jako se to nejspíš stalo ve Valašském Meziříčí.

K návratu „divokých devadesátek“se tedy neschyluje. Struktura vražd byla tehdy úplně jiná a klíčovou roli v nich hrály vraždy mezi podnikatelskými a kriminálními skupinami. V roce 1998 pak počet vražd vystoupal na svůj polistopadový rekord, policisté jich vyšetřovali 313.

Loupežná vražda nebo vražda na objednávku se za letošní první dva měsíce nestala ani jedna.

Nejvíc vražd naopak připadlo na vrub špatným osobním vztahům, těch letos policie řešila patnáct. Šestnáctý případ je vražda novorozence a sedmnáctý vražda se sexuálním podtextem. Dalších třináct případů policisté statisticky zařadili do kategorie ostatní, sem mohou spadat třeba ty s neobvyklým motivem, ale také případy, u kterých se vyšetřovatelům zatím motiv nepodařilo přesvědčivě určit.

Jde o pohnuté osudy, mezní situace, ať už rodinné, zdravotní, nebo psychické.

Že se situace oproti loňsku zhoršila, ukazuje i srovnání počtu vražd v jednotlivých krajích. Ze čtrnácti regionů počet případů narostl v devíti. Klesl naopak pouze v Pardubickém, Jihočeském, Karlovarském a Ústeckém kraji. Olomoucký kraj si zatím, stejně jako loni během prvních dvou měsíců, drží optimistickou nulu.

Nejvíce případů naopak letos zaznamenali kriminalisté ve Středočeském, Jihomoravském a Moravskoslezském kraji. V každém z těchto regionů řešili do konce února pět případů. Hlavní město má čtvrtý nejhorší výsledek se čtyřmi případy. Minulý rok byla situace nejhorší v Ústeckém kraji, kde policisté řešili pět vražd.

Vrah je chycen téměř vždy

Vraždy se v policejních žebříčcích drží dlouhodobě jako kriminalita, při které je pachatel často odhalen. „U problematiky vražd platí úzus, že ve velmi mnoha případech oběť pachatele zná, i proto je u vražd obecně vysoká objasněnost,“vysvětluje Jakub Vinčálek, mluvčí policejního prezidia.

V posledních letech se množství objasněných případů vždy pohybovalo na konci roku okolo devadesáti procent. Letošní čísla jsou zatím podstatně nižší, kdo za smrt může, to se podařilo určit jen v šedesáti procentech. Policie ale upozorňuje, že číslo není konečné a pachatelé trestům neujdou.

„Vyšetřování každého trestného činu samozřejmě trvá nějaký čas a zpravidla se vyřeší později, než je ve statistikách zaregistrován,“vysvětluje Vinčálek. Předpoklad podle něj je, že objasněnost na konci roku bude podobná jako v letech minulých.

Sklon k tomu řešit potíže násilím přičítá policie rostoucímu napětí ve společnosti, které ovlivňují jak dozvuky epidemie covidu, tak stres způsobený válkou na Ukrajině a dopady komplikované ekonomické situace v Česku.

„Větší napětí v domácnostech, a to zejména v domácnostech sociálně slabších, kde neuspokojivá situace byla těmito tlaky ještě víc nabourávána, může skutečně vést k tomu, že člověk nakonec překročí mez,“myslí si ředitel Institutu pro kriminologii a sociální prevenci Petr Zeman.

Dodává, že z dat, která má institut k dispozici, vystupuje hned několik scénářů, jež smrtelnému násilí předcházejí. „Často v tom hraje roli alkohol. Může jít třeba o banální konflikty, které vzniknou v baru, pak se přenesou ven a skončí tragicky. Pokud jde o fatální případy v domácnostech, typických průběhů je několik,“popisuje Zeman.

Když týraný zabije tyrana

Mezi časté scénáře patří ty, kdy jeden z partnerů dlouhodobě tyranizuje druhého, ten se ve vyhrocené situaci neudrží a svého trýznitele bodne nožem. Běžné jsou i případy opačné, tedy takové, při kterých tyran násilí stupňuje tak dlouho, až svou oběť zabije.

„Velice často to bývá tak, že oba partneři jsou náruživými uživateli alkoholu. Hádky se stupňují a pak už se v uvozovkách jen čeká na to, kdo první vezme nůž a toho druhého bodne,“popisuje Zeman další z typických situací, ve které ale chybí klasický rámec týraný–tyran. Domácí násilí je přitom v Česku poměrně běžné. Podle údajů iniciativy Pod svícnem se jeho obětí stal každý pátý Čech.

V mezinárodním srovnání Česko podle Zemana nijak zásadně nevybočuje. „V tomto jsme standardní evropskou zemí, vraždí se tady ze stejných důvodů jako kdekoliv jinde,“uzavírá vědec.

Často hraje roli alkohol. Může jít třeba o banální konflikty, které vzniknou v baru, pak se přenesou ven a skončí tragicky.