Já a Pavel? Dvojí metr
Pražská zastupitelka Radmila Kleslová Politička ANO o pozadí pražských jednání, minulosti v rozvědce i budoucnosti Babiše.
Politickou kariéru Radmily Kleslové poznamenala její role v komunistické rozvědce. Nedávno i kvůli tomu Hana Kordová Marvanová odmítla podpořit Bohuslava Svobodu z ODS na primátora. Někdejší blízká spolupracovnice Andreje Babiše a komunální politička Kleslová to vnímá jako nespravedlnost. Zvlášť v kontextu zvolení Petra Pavla prezidentem.
Co říkáte tomu, že kdyby nebylo jedné vaší fotky s Hanou Kordovou Marvanovou, nemusela dnes v Praze vládnout koalice na vládním půdorysu? Podle Kordové Marvanové jste prý totiž byla poslední kapkou, která jí na sklonku loňského roku zabránila hlasovat pro zvolení primátora Bohuslava Svobody hlasy SPOLU a ANO, což by asi vedlo k nějaké formě jejich další spolupráce. No, ono to bylo trochu jinak. Nešlo o žádnou koalici SPOLU a ANO, ale pouze o zvolení primátora, o volbu jejich lídra. Paní Marvanová ujišťovala kolegy i pana Svobodu, že pro něj bude hlasovat, a pak jako obvykle změnila názor. Já jsem byla záminka. Vzhledem k tomu, že se mnou spolupracovala v kontrolním výboru, hlasovala pro mě do několika výborů, mne její vyjádření trochu překvapilo. Asi jí vadilo, že na fotce je vidět, že se baví a usmívá, a to je zřejmě v rozporu s tím, co pak někde jinde o mně tvrdí. Opět ze sebe udělala nějakou Johanku z Arku. Pochopila jsem, že opustí a prohodí kohokoli, když se jí to hodí, a vždy hledá morální zdůvodnění. V minulosti kandidovala za ODS, Unii svobody, STAN s podporou TOP 09. Dokonce i ANO žádala o podporu do Senátu. Její chování vůči mně považuji za podraz. Paní Marvanová si neověřuje informace, používá dávno vyvrácené mediální zkratky. Je to stejné, jako bychom ji hodnotili na základě archivních článků o jejích milencích.
O čem jste se bavily, když ona fotka vznikla?
Právě se mi svěřovala, že nechce hlasovat pro pana Svobodu, a proč. Stěžovala si, že se v klubu SPOLU cítila nekomfortně, že chtěli, aby odstoupila, že ona nikdy nechce být posledním rozhodujícím hlasem, protože si chce vždycky hlasovat, jak sama chce. Že se k ní nehezky chovají. Vlastně to, co říká nyní. S jedinou výjimkou – ani slovem se nezmiňovala o mně. Přišlo mi to jako podpásovka.
Nakonec v Praze vznikla po rekordních čtyřech měsících obdoba vládní koalice. Na rozdíl od celostátní úrovně ovšem třeba ODS a Piráti byli před komunálními volbami hlavními soupeři, primátor Svoboda dával najevo, že se mu spolupráce s pirátem Zdeňkem Hřibem příčí. Vydrží v Praze koalice do konce volebního období?
V některých bodech mají naprosto rozdílný program. I kdyby překonali některé osobní animozity mezi sebou, které jsem i na prvních jednáních zastupitelstva viděla, výrazně odlišné programy se jim budou dávat dohromady těžko. Nevím, jak voličům vysvětlí, že někdo z nich bude muset zásadně ustoupit ze svého programu.
Váš lídr Patrik Nacher si s představiteli SPOLU v čele s Bohuslavem Svobodou hodně notoval. Takže teď budete sedět a čekat s nabídkou spolupráce, pokud by v koalici byly rozpory?
Ne, to ne. Myslím, že po psychicky extrémně náročných prezidentských volbách si lidé zaslouží, aby se konečně přestalo politikařit a začalo pracovat. Teď bychom měli řešit problémy lidí. Budeme se snažit být konstruktivní opozicí a prosazovat, co budeme moci. Mám řadu námětů. V Praze teď třeba není dětská zubní pohotovost, kterou jsem měla jako starostka v Praze 10 a byla zbytečně zrušena mojí nástupkyní. Teď byla zrušena i ve Fakultní nemocnici Motol. Dalším velkým tématem je třeba komunitní energetika. V Praze 10 jsme za mého starostování s ANO jako první zavedli participativní rozpočet – Moje stopa. Bylo to dítě mé i mojí tehdejší koalice, opsala to celá Česká republika. Chtěla bych to převést i do energetiky. A nejaktuálnějším velkým tématem je pro mě teď nedostatek míst na středních školách, to se musí řešit okamžitě. Z vládních řad se to pochopitelně prosazuje lépe, ale i v opozici můžeme udělat obrovské množství dobré práce. Ačkoli třeba v Praze 10 tamní vládní koalice znemožnila zvolit předsedu kontrolního výboru, aby nemohla být kontrolována, přestože to tak má být ze zákona.
Zmínila jste vypjatou prezidentskou volbu. Proč myslíte, že byl výsledek v neprospěch vašeho předsedy Andreje Babiše tak výrazný? Bylo to tím, že zkrátka řadu lidí štve, špatně zvolenými tématy kampaně jeho týmem, nebo čím?
Úplně bych to nechtěla posuzovat, nejsem odborníkem na marketing. Kampaň byla obrovsky vyhrocená, myslím, že se tam často neměřilo stejným metrem. Zatímco u Petra Pavla se často něco opomíjelo nebo se o tom vůbec nemluvilo, u Andreje Babiše se to hodně eskalovalo. Bylo to hodně o emocích. Nicméně je to pryč, máme vítěze voleb – prezidenta. Doufám a věřím, že se díky vítězství Petra Pavla země přestane zaklínat minulostí a soustředí se na budoucnost. Víc než 30 let po revoluci dali lidé najevo, že je pro ně důležité, co děláte většinu svého dospělého života a jestli jste v tom konzistentní. V tom jsme na tom s panem Pavlem stejně. On je čtyřicet let voják, já se třicet let věnuji advokátní praxi, pomohla jsem řadě lidí, jsem odbornicí na energetiku a snažím se jako komunální politička pomáhat lidem. Když se vrátím k prohlášení paní Marvanové, tak mě mrzí, že stejným metrem neměřila oběma – pana Pavla podporovala a mě si brala jako záminku, aby podrazila koalici, za kterou kandidovala.
Zjevně narážíte na vaši i Pavlovu minulost v komunistické rozvědce, kterou po volbách prezident připustil i v oficiálním životopise. Během prezidentské kampaně jsem slyšel i bonmot, že jediný rozdíl mezi Radmilou Kleslovou a Petrem Pavlem je v tom, že zatímco ona se na výsadek do kapitalistické ciziny chystala v hodnosti podporučice, on v hodnosti kapitána. Co vy na to, že vás tato pověst negativně provází celou politickou kariéru a u Pavla většině lidí téměř nevadila?
Trochu se to ve mně pralo. Mrzelo mě to. Já jsem nikdy nebyla členkou KSČ, ani kandidátkou. Vystudovala jsem civilní právnickou fakultu v Brně a doktorát mi byl udělen na Karlově univerzitě v Praze o dva roky později. Ano, před Listopadem jsem byla ve výběru u rozvědky poté, co si mě vytipovali, když jsem se ucházela o práci na ministerstvu zahraničí. Nemělo to nic společného s tím, co si lidé představují pod značkou StB, což je pro některé zkratka někoho, kdo udával lidi. Došlo k pomíchání pojmů, paradoxně většina těch, co donášeli a ničili lidem životy, jsou i nyní ve veřejném prostoru, a kolikrát nejvíce křičí a na někoho ukazují. Já byla pouze ve výběru u rozvědky, z toho výběru jsem sama odešla, ani jsem se nedostala do fáze, do které Petr Pavel. Žádný kurz jsem neabsolvovala, odešla jsem předtím. Nebyla jsem ani politručkou jako jeho žena. Takže jsem ty mediální zkratky brala vůči sobě jako obrovskou nespravedlnost. Zároveň jsem ale pana Pavla chápala, protože on také tenkrát nedělal nic špatného. Co chtěl dělat, chtěla spousta lidí. O mně někdo napsal, že jsem chtěla být James Bond v sukních, on jím asi chtěl být v kalhotách. Ještě před Listopadem jsem se rozhodla pro méně dobrodružný život, takže jsem rozvědčicí být nemohla. Mimochodem, když jsem se dívala do jeho životopisu, byl ve výcviku od roku 1988, já také, ale pouze ve výběru, odcházela jsem v létě 1989.
Mimochodem, nepotkali jste se před listopadem 1989?
Ne, vůbec. Já byla jen prověřována, takže jsem procházela tím, že mě z Prahy Jiřímu Pospíšilovi někdo připomněl kauzu Dozimetr, řekl, že ho s tím lidé volili. O mně to věděli v roce 2014, kdy jsem vyhrála v Praze 10 volby. V roce 2022 jsem opět byla lídr a získala o čtyři procenta a o dva mandáty více než v roce 2018 lídr za ANO pan Štěpánek. Do magistrátního součtu jsem z Prahy 10 přinesla o 50 tisíc víc hlasů než můj předchůdce čtyři roky předtím, sama jsem dostala 71 134 hlasů, a toho si opravdu vážím. Pevně věřím, že už se bude měřit všem stejným metrem.
Byla jste u začátků ANO, krátce jste byla jeho místopředsedkyní. Jak se díváte na pokračování hnutí. Má Andrej Babiš zůstávat v jeho čele, ve Sněmovně, coby volební lídr? A máte nějaké ambice se opět dostat v hierarchii ANO výš?
Takové ambice určitě nemám, nechám to mladším. Jsem komunální politička, centrální politikou se nyní až tak nezabývám. S Andrejem Babišem nejsem v takovém kontaktu, abych věděla, co se mu honí hlavou. Je na něm, aby si zvolil cestu. Ale na rovinu si řekněme, že má obrovskou podporu. Vezměte si, kolik získává preferenčních hlasů. Možná nemá podporu přes padesát procent občanů České republiky, kteří chodí k volbám. Ale má podporu přes třicet procent, možná třicet pět. Tu má jen on, získává ji na svůj obličej, na svoji práci. Takže voliči ANO volí především jeho. Jsou tam další výrazné tváře a dělají dobrou práci. Ale nedovedu si představit, co by znamenalo, kdyby odešel Andrej Babiš. S ním se lidé chtějí fotit, jeho volí. Je to na něm. Má na to výrazně vyhrát příští volby do Sněmovny.