Udržitelné financování. Konec pro zemědělce?
Banky by měly úvěr posuzovat podle toho, zda klienti hospodaří „udržitelně“
Banky v EU začnou brzy posuzovat, s jakým úrokem budou půjčovat zemědělcům, potravinářům a lesníkům podle toho, zda hospodaří „udržitelně“. V současné době řeší Evropská komise pokračování tzv. taxonomie, v jejíž předchozí části Evropský parlament v loňském roce zařadil energii z plynu a jádra právě mezi udržitelné zdroje.
Zemědělci i potravináři tak nyní protestují proti pravidlům, které sepsala Platforma pro udržitelné financování právě do manuálu pro banky. Podle něj můžou finanční instituce dávat například lepší úrokové sazby firmám, které se budou chovat „ekologicky“.
Podle stanovisek českých oborových organizací jsou ale mnohé požadavky prakticky nesplnitelné a povedou pouze k menší produkci potravin, tedy následně k jejich zdražení. Podle posledních informací se tak z pravidel zemědělství a lesnictví alespoň prozatím vyřadí.
V čem je podstata sporu
Co zemědělcům a potravinářům tedy nejvíce vadilo? Podle dopisu tzv. Konsorcia, tedy Zemědělského svazu, Agrární a Potravinářské komory a jejich slovenských protějšků, je absurdní zejména požadavek na zákaz hnojení a ustájení zvířat v tzv. citlivých oblastech. To je tam, kde mohou živiny (v tomto případě z vedlejších produktů živočišné výroby, jako je kejda) znečistit zdroje vod.
„Takový požadavek by vedl k zákazu činnosti až na 75 procentech zemědělské půdy v ČR; požadavek, aby více než polovinu chovaných zvířat tvořila ohrožená plemena, která ale nedosahují takové produkce, by zase vedl k ekonomickému kolapsu chovatelů, kteří jsou už nyní na hranici rentability,“píše se v dokumentu.
U zpracování potravin je pak mezi udržitelnými praktikami vyloučené zpracování živočišných komodit s výjimkami pro drůbeží maso, vejce a mléko z extenzivních chovů. „Tento přístup může způsobit razantní útlum zpracovatelského průmyslu živočišných komodit se všemi jeho souvisejícími dopady. Může vést k narušení rovnováhy mezi živočišnou a rostlinnou produkcí, která je dle současného poznání vnímána jako ideální nejen pro udržitelnou produkci potravin, ale i pro zajištění adekvátní výživy obyvatelstva,“píší organizace v dopise.
Příliš ambiciózní návrh
Proti návrhům platformy pak také protestuje Svaz chemického průmyslu, podle kterého navrhovatelé vůbec nechápou podstatu chemické výroby, kde se často pracuje s látkami, které mají negativní vliv na životní prostředí, ale v přírodě se běžně vyskytují. „Podmínky pro udržitelné financování, tak jak jsou uvedeny v doporučeních, nebudou moci splnit výroby, které používají klasifikované chemické látky a nesplňovala by je proto ani drtivá většina těžké výroby v EU, mimo chemie též hutnictví, těžké strojírenství, automotive či farmacie,“informoval svaz ministerstvo. Evropská komise se v uplynulých měsících ptala členských států, zda mají proti novým podmínkám námitky. Jednotlivá ministerstva financí mohla své připomínky posílat do konce února. Podle Petra Habáně z úřadu je ale toto ministerstvo pouze administrátorem připomínek z ministerstev průmyslu a zemědělství, které jsou navíc zatím neveřejné. Ministerstvo průmyslu a obchodu pak uvedlo, že zohlednilo připomínky chemického průmyslu a s dalšími dotazy se odkázalo zpátky na ministerstvo financí. Ministerstvo zemědělství pak bylo otevřenější, obává se snížení konkurenceschopnosti potravinářů i ohrožení zabezpečení potravin. Evropský návrh je podle něj velmi ambiciózní.
„Navrhovaná opatření by snížila produkční schopnosti zemědělských podniků, které v současné době produkují potraviny pro téměř 450 miliónů obyvatel Evropské unie. Zároveň by vedla ke zvýšení nákladovosti zemědělské výroby a ve svém důsledku i ke zvyšování cen potravin pro konečného spotřebitele. Požadavek na aktuální plnění by znamenal tak významný zásah do ekonomiky a organizace zemědělského podnikání, že by způsobil omezení či dokonce ukončení jejich činnosti,“uvedl mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý. Uhlíková stopa by se pak podle něj naopak zvýšila, protože by se jídlo muselo dovážet ze zahraničí.
Potravináři aktuálně pracují s dopisem od Evropské komise pro evropské zemědělské organizace, kde se informuje o pozastavení schvalování pravidel pro zemědělství a lesnictví. Podle českého člena platformy, proděkana pro pedagogickou činnost Vysoké školy ekonomické v Praze Daniela Housky, není ještě znění manuálu finální, ale velké změny už neočekává. Současná komise se podle něj spíš bude snažit o finalizaci návrhu a nebude tak navrhovat například jeho povinné přijetí. Zatím ale podle něj mají bankovní domy o manuál zájem. „Další komise buď přitvrdí, nebo naopak zmírní,“doplnil.
Připomínky od českých a slovenských zemědělců a potravinářů podle mluvčí Potravinářské komory Heleny Kavanové díky evropské spolupráci už dostalo mnoho států, připojily se k nim Francie, Lotyšsko a Estonsko. Jak zatím připomínkové řízení dopadne, se tak ještě neví, bude záležet na mezinárodních tlacích jednotlivých zájmových skupin.
Požadavek Bruselu může vést k narušení rovnováhy mezi živočišnou a rostlinnou produkcí.