Polští politici bojují o odkaz Jana Pavla II.

WADOWICE Kontroverze kolem odkazu papeže Jana Pavla II. v jeho rodném Polsku zřejmě přivedou k volbám i lidi, kteří by jinak hlasovat nešli, říkají političtí analytici. Obvinění, že tento světec zametal pod koberec zneužívání dětí ze strany kněžích, prohlubuje příkopy v polské společnosti. Někteří Poláci chtějí, aby společnost přehodnotila odkaz „jejich“papeže, když nedávno odvysílaná reportáž a nově vydaná kniha přišly s informacemi, že Karol Wojtyla coby krakovský arcibiskup vědomě tajil pedofilní skandály kněží.

Obsah reportáže a knihy vyvolal bouřlivou reakci ze strany náboženských konzervativců. Politici z vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Jana Pavla II. brání před tím, co je podle nich levičáckým komplotem s cílem zdiskreditovat největší morální autoritu v Polsku.

„Obrana papeže navzdory dokumentům a faktům se pro ty, kdo by jinak nevolili, stává klíčovou. Tentokrát mohou jít hlasovat, aby hájili dědictví Jana Pavla II.,“řekl politolog z Varšavské univerzity Olgierd Annusewicz.

Podle průzkumu institutu Kantar pro soukromou televizi TVN24 podpora PiS vzrostla o tři procentní body na 31 procent, kdežto hlavní opoziční strana, liberální Občanská platforma (PO) si pohoršila o tři body na 26 procent. Analytici upozorňují, že je příliš brzy na to přičítat tento vzrůst obliby PiS kontroverzím kolem Jana Pavla II., nicméně zásadní postoj této strany, podpořený ještě usnesením dolní komory parlamentu na obranu papeže, z nich udělaly předvolební téma.

„Vládní stranu nepodporuji, ale jiní lidé, kteří ji doposud nepodporovali, mohou změnit názor kvůli tomu, že náš papež se stal terčem urážek,“řekla 67letá obyvatelka Krakova Elžbieta Molongová.

Poslanci PO se při hlasování o usnesení na obranu Jana Pavla II. zdrželi. Její lídr Donald Tusk řekl, že pedofilii v církvi nelze omlouvat, ale že to nesmí být důvodem pro zpochybňování papežovy role v polských politických dějinách.

Polská katolická církev vyzvala Poláky, aby respektovali památku někdejšího papeže, a uvedla, že přezkoumání archivních materiálů nepotvrdilo obvinění vznesená vůči církevním hodnostářům. Dodala, že některé složky mohou být otevřeny až v budoucnosti. Vatikán na žádost o vyjádření nereagoval. „Otevřít složky, které obsahují citlivé osobní informace, vyžaduje souhlas místního biskupa a možná i Vatikánu. Nebude to rychlý proces,“řekl mluvčí krakovského arcibiskupa Lukasz Michalczewski. (ČTK, Reuters)