Znovuzrození jateční burzy
Bývalá burza masa v Holešovické tržnici prochází celkovou rekonstrukcí za 200 milionů korun
HOLEŠOVICE Svět v současné chvíli bedlivě sleduje burzy akcií, nejen kvůli krachu amerických bank, který před lety uvrhl celý trh do nejistoty, ale i kvůli krachu dalších bank v posledních dnech. Pozornost hlavního města se ale momentálně upíná k úplně jiné burze, a to k jedné z budov v Holešovické tržnici, kde v minulém století obchodovala s masem celá Praha. Na rekonstrukci kdysi honosné jateční burzy město investuje 200 milionů korun a tím hale číslo 4 opět vdechne její původní novorenesanční duši.
„Celá rekonstrukce potrvá zhruba dva roky, povodně zde zanechaly skutečně žalostný stav. Posléze zde vznikne honosný multifunkční sál vhodný pro kulturní a společenské akce, a to vlastně v unikátních novorenesančních prostorách, kterých po Praze mnoho nenajdeme,“vysvětluje Tomáš Hübl, předseda představenstva společnosti Výstaviště Praha, která Holešovickou tržnici spravuje.
Burza podobná letohrádku
Budova vznikala mezi lety 1893 a 1895 a právě do stavu z této doby by se měla památka alespoň zvenčí navrátit. Rekonstrukcí projde zejména střecha a fasáda se zachováním původních soch. „Budova je postavena a dekorována v čisté neorenesanční podobě, v níž jsou pojaté dokonce celé pražské čtvrti, jako jsou Karlín, Vinohrady nebo Žižkov,“sděluje architekt a projektant Vladimír Thiele z ateliéru SGL Projekt, který stojí za návrhem rekonstrukce.
„Půdorysnou dvouosou symetrií do kříže a bazilikální typologií je stavba velmi vzdáleně příbuzná například s Letohrádkem královny Anny na Pražském hradě. Interiér hlavního sálu s pilířovou arkádou je zase podobný Fügnerově sálu Sokola Pražského od Vojtěcha Ignáce Ullmanna z roku 1863,“dodává.
Uvnitř ale čeká budovu výrazná modernizace. Koncem 19. století tady bylo možné najít především hlavní sál, ale také sál burzovní, kanceláře agentů, hostinec pro čeleď a honce, dva hostinské pokoje, kuchyni a poštu s telegrafem. V patře se navíc nacházely tři hostinské pokoje, a naopak v suterénu byl pivní sklep s lednicí.
„Po prohlídce ustájeného dobytka nebo zásob masa zde probíhal obchod mezi chovateli, zpracovateli a pražskými prodejci, k těmto transakcím bylo nutné vytvořit odpovídající klidné reprezentativní prostředí nadstandardní oproti účelovému zbytku jatek,“vysvětluje Thiele.
Takovéto rozložení v patře a v přízemí podle Thieleho zůstane zachované, nicméně budova se dostane na současnou technologickou úroveň, a to zejména z hlediska sociálního zázemí, vzduchotechniky nebo systému vytápění. Při vzniku Velké Prahy v roce 1928 došlo k rozšíření budovy o přístavby, které se už dělníkům letos podařilo zbourat.
Před 2. světovou válkou byla burza mimo jiné také vyhlášenou restaurací. „V plánu je opětovné otevření restaurace s oblíbeným posezením na předzahrádce pod korunami stromů a také na nově vybudované pobytové terase,“popisuje Hübl.
Temné období pro budovu burzy nastalo po válce. Od roku 1951 převzal kontrolu nad celými jatkami národní podnik Pražský průmysl masný. Po zrušení jatek v roce 1983 měla burza během dekád mnoho různých využití.
Město ve městě
Těsně před revolucí třeba započala úprava budovy na restauraci třetí cenové kategorie. Všemu ale učinila přítrž povodeň v roce 2002, která budovu výrazně poškodila, od té dobyuž jen chátrala.
Burza svého času představovala srdce celých Ústředních holešovických jatek, v minulém století v podstatě takového malého města ve městě, které se rozkládalo na ploše 11 hektarů, a kde v nejslavnějších letech pracovala až tisícovka lidí.
Mezi nimi třeba veterináři a řezníci, ale samozřejmě také obchodníci a třeba i tak specializovaní pracovníci jako byli střevaři a držkaři. Kromě burzy se v areálu nacházela také například celnice nebo řeznicko-uzenářská banka, kde si obchodníci mohli vzít půjčku.
„Celý areál dokázal kapacitně zásobovat dramaticky se rozrůstající velkoměsto při dodržení na svou dobu vysokých hygienických standardů ustájení, porážky a zpracování potravin i díky napojení na městskou kanalizaci,“podotýká Thiele.
Ve druhé polovině 20. století se jatka postupně zmenšovala a jejich význam klesal, až se celý provoz na začátku 80. let přesunul do masokombinátů v Čakovicích a v Písnici. Následně se v roce 1983 z areálu stala tržnice.