Balaš jde za Fialou, ale stávka dnes stejně bude
Devět univerzit se zapojuje do protestu kvůli nedostatečným platům pedagogů
Mají podprůměrné platy a oproti kolegům ze základních a středních škol berou zhruba o 10 tisíc korun méně. Frustrace akademiků z humanitních a sociálněvědních oborů univerzit už došla do bodu, kdy dnes – symbolicky na Den učitelů – vyjdou na protest do ulic. Zaměstnanci především filozofických, ale i jiných fakult chtějí stávkovat a se studenty řeší nedostatečné odměňování.
„S radostí jsme sledovali, že se české společnosti podařilo napravit nedůstojné postavení učitelů na základních a středních školách. Na vysokoškolské učitele se přitom ale zapomnělo. Den učitelů je pro nás tudíž nejen příležitostí k oslavám toho, čeho se už dosáhlo, ale také připomínkou toho, že v jedné části českého školství čelíme krizi. Humanitním oborům jde o přežití,“apelují organizátoři protestní akce a výstražné stávky Hodina pravdy.
Akademici vyzývají ministerstvo školství a vládu, aby nerovné postavení humanitních fakult řešila nejen jednorázově „záchranným balíčkem“, ale především dlouhodobě a systémově.
Ministr Vladimír Balaš (STAN) včera o mzdové politice na univerzitách jednal s rektory vysokých škol a předsedy Asociace děkanů filozofických fakult.
K „rozseknutí“problému ovšem nedospěli, přestože se dohodli na dalších jednáních. „Budeme hledat další cesty. Doufáme, že se nám podaří krátkodobější i dlouhodobější řešení,“sdělil ministr Balaš. Připustil, že jednání měla začít dříve.
„Ano, zpoždění máme asi dvacet let. Je to dlouhodobě podceňovaná otázka,“dodal Balaš. Ministr zároveň vyzval k tomu, aby se na řešení podílely i samy školy.
Balaš se dnes kvůli zmiňované záchranné „injekci“pro vysoké školy sejde s premiérem Petrem Fialou (ODS). Zítra problém bude řešit vláda na výjezdním zasedání v Jeseníku. Pracovní skupina na ministerstvu připravila materiál, podle něhož by univerzitám mělo přijít ze státní kasy zhruba 901 milionů korun na odměny ještě letos. Ale ani tento balík peněz není finální.
„Je to částka, kterou jsme prozatím spočítali, když jsme srovnali průměrné mzdy v univerzitní sféře s průměrnými mzdami ve společenskovědních oborech. Ale není o ní rozhodnuto, není schválená,“upozornila ředitelka sekce vysokého školství na ministerstvu Radka Wildová. Připomněla, že asi půl miliardy už letos stát univerzitám mimořádně vydal. Ministerstvo po rektorech a děkanech nyní žádá, aby do druhé poloviny dubna projednali, zda by ty obory, které jsou vedeny dvakrát či třikrát na jedné univerzitě, nemohly být sloučeny. I přednášky by se sloučily. Typicky by se to mohlo týkat cizích jazyků.
Sjednocování oborů
Předseda Rady vysokých škol Milan Pospíšil po schůzce s ministrem naznačil možnost, že by některé obory učila jedna fakulta, aby se zvýšil počet studentů v oboru.
O tom, které obory není potřeba vyučovat dvakrát a víckrát, by měli rozhodnout sami představitelé univerzit. Podle Petra Bilíka, proděkana Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, to však není řešení, které by přineslo zásadní úspory. A není to žádná novinka.
„Výsledná změna bude jen kosmetická. Zrovna letos máme rekordní počet přihlášek, přichází nám silné populační ročníky. Takže nevím, jestli sloučením dojde k jakémukoli zlepšení,“varuje olomoucký proděkan Bilík.
Takový krok údajně jen zvýší počet studentů na přednáškách.
„A je spousta oborů, kde prostě nejde vše řešit jen přednáškami. Je potřeba například budoucí psychology vzdělávat v seminářích. Nehledě na to, že ne každá fakulta má takové prostorové možnosti, aby přednášela najednou pro stovky studentů,“upozornil Bilík.
Důvodem, proč se diskuse vleče roky a dosud nepřinesla markantní úspory, je podle něj také to, že nikdo neví, které obory budou do budoucna potřeba.
„Převratně se to mění. Pár let zpátky nikdo netušil, jak bude psycholog žádaným oborem. Podobně bychom to ještě před dvěma lety mohli říct o oboru ukrajinistiky. Navíc neznáme aktuální požadavky státu co do skladby oborů. Ještě před pár lety jsme měli usilovat o zmnožení počtu studentů,“dodal proděkan Bilík.