2021, rok blbec. 2022, rok hlupců. A co přijde dál?
Vlednu 2022 jsem v mé „zpovědi“zhodnotil rok 2021 jako „rok blbec“. A letos v lednu vyšel z pera Jaroslava Pompa deník s názvem „2022: Rok hlupců“, s podtitulem Deník politicky nekorektního blogera. Já jsem se se svým „rokem blbcem“držel doma, při zemi, Pomp se rozlétl i za hranice a jeho pohled na současný svět stojí za zamyšlení.
Celoživotní „vyznavač zdravého selského rozumu a fair play“Jaroslav Pomp vystudoval žurnalistiku na Univerzitě Karlově, pracoval jako novinář zde i v zahraničí (politický komentátor Amerických listů), byl mluvčím plzeňského pivovaru a velkopekaře United Bakeries, PR konzultantem, autorem knih Dobrodružství triatlonu a Kde výčep můj. Všestranný sportovec (maratonec, ale i „železný muž“), rocker (kapela Beer Reminder), cestovatel a „milovník všech radostí života“. A tvrdý kritik politické korektnosti a mnohých direktiv z Bruselu.
Jak asi my dva zhodnotíme rok 2023? Co já v lednu 2024 napíšu v mé „zpovědi“a Pomp na svém blogu? Mnohé kauzy ještě nevyšuměly, nové aféry nás drží ve střehu. Jsem já naivní, když věřím, že navzdory zločineckému vraždění a devastaci Ukrajiny Putinem nebude rok 2023 ani „rok blbec“, ani „rok hlupců“?
Ale zpět k Pompovi a jeho knize. Tento den po dni záznam událostí roku 2022 je změť bystrých postřehů, zajímavých rozhovorů, břitké kritiky a originálních rozborů, připomíná malé i velké události, z nichž mnohé běžnému čtenáři unikly.
Tam, kde se autor dokáže odtrhnout od odmítnutí toho, co se vymyká jeho životní filozofii tradičního heterosexuálního muže, se najdou perličky plné humanity a lásky k životu. Ty by měly získat tisíce čtenářů, kteří hledají klid a ujištění, že mimo to, co je dnes straší a trápí, je tu spousta lidského a krásného. Když citlivý čtenář přeskočí první den, kde se autor-pisálek představuje v plné nahotě, najde vtipné pasáže, unikátní záběry i letmá zamyšlení, plná krásné češtiny.
Nevím, jestli je Pompův „deník“již rozebraný, ale jsem přesvědčen, že ve druhém vydání by určitá vylepšení udělala z „Roku hlupců“kandidáta na knihu roku 2023. Jen by možná pomohlo rozdělení textu na kapitoly podle měsíců, kdy byl text napsán.
Kniha končí slovy: „31. prosince 2022. Pisálek vybíhá na poslední běh roku, cítí se fajn a v dobré náladě. Od prvních metrů přemítá o životě, o posledních dvanácti měsících svého bytí, které si užívá tak, jak ho to baví a jak to jen jde. Byl to rok hlupců, mezi nimiž trofej krále jednoznačně získal Vladimir Vladimirovič Putin, který rozpoutal ničivou válku, rok ekonomické krize, inflace a zdražování, rok fanatického bruselského Green Dealu v režii eurohlupců devastujícího evropské firmy i občany, rok aktivistických pitomostí ve jménu Cancel Culture, rok, v němž dostával normální konzervativní svět tvrdé direkty a člověk měl občas pocit, že se ocitá uprostřed totality Orwellových románů. Ale byl to i rok pohody, kterou si každý občan Evropy a světa musí sám najít a užít. Svět sám v sobě je krásný a život je ještě krásnější, pokud se člověk neocitne ve válce zapříčiněné politickými hlupci, kteří se hlasy jiných politických hlupců dostali do funkcí, do nichž by se neměli dostat psychopati, sociopati, lháři a zloději, ale měly by být určeny pro duševní elegány, ctící fair play a morální hodnoty. ‚Ty vole, tak starej jsi a idealistická naivita tě neopouští,‘ v duchu si vynadal pisálek, ale vzápětí se pochválil za to, že neztrácí víru v dobré konce a v dobré lidi.“