Těžko prodáme, málo platí
Zemědělci poukazují na nízké ceny obilí. Vepřové neudají.
Ačkoli byly mnohé návrhy organizátorů včerejší demonstrace mimo realitu, některé věci, na které naštvaní farmáři poukazují, je třeba vzít v úvahu. Jde hlavně o dvě témata, ceny vepřového a obilí.
Soběstačnost Česka v produkci vepřového masa podle údajů Českého statistického úřadu předloni klesla na 48,2 procenta. Zajímavé ale je, že se stále část české produkce masa vyváží.
Podle státních dat jde o více než čtvrtinu výroby – v roce 2022 byl vývoz vepřového masa 83,9 tisíce tun takzvaně v živém. Dovoz činil 385 tisíc tun a výroba 282,1 tisíce tun.
To je právě segment, na který si protestující zemědělci stěžují. Podle nich se tato část nedá udat na českém trhu, který je přesycený zahraničním zbožím. Přitom jsou české chovy ohledně produkčních statistik v evropském nadprůměru a porážkové ceny masa na jatkách jsou dlouhodobě několik korun pod evropským průměrem.
Průměrné dovozové ceny vepřového činily loni podle údajů ministerstva zemědělství 78,45 koruny za kilo, vývoz byl v průměru za 65,28 Kč/kg. Za rozdílem může být požadavek českých supermarketů na obří dodávky do slevových akcí, které běžný producent nemůže zvládnout a bez kterého nechtějí s výrobci spolupracovat. Právě na to si někteří zemědělci stěžují. Ale také je tu fakt, že se z Česka vyvážejí jiné části prasat, než se dovážejí. Kde je pravda, se nedá na základě statistik s jistotou rozklíčovat.
To potvrzuje i ředitel Svazu chovatelů prasat Jan Stibal, podle kterého nejsou podobné informace dohledatelné. „Podle mého soukromého názoru jde o kombinaci obojího. Od nás všechno teče směrem na východ, dováží se ze západu. Jiné trhy jsou schopné akceptovat jinou cenu a vyváží se tam jiné díly. Ale obchod také není úplně korektní a má svou politiku,“řekl ředitel MF DNES.
Druhým ekonomickým problémem je snížení výkupní ceny za obiloviny. Kvůli tomu spadla podle odhadů statistiků cena vyprodukovaných obilovin meziročně o 15 miliard korun na 40 miliard. Stále ale byla její hodnota zhruba o devět miliard korun vyšší než v roce 2019.
Náklady zemědělců od té doby ale stouply i o stovky procent, zejména u hnojiv. Je ale také fakt, že dva předchozí roky, tedy 2021 a 2022, nebyly pro zemědělce vůbec špatné, tedy alespoň pro ty, kteří dokázali svou úrodu dobře prodat do zahraničí. Česko má v produkci obilovin nadvýrobu. Soběstačnost dosahuje asi 160 procent. „V Česku ihned po sklizni ceny pšenice začaly různě kolísat, kdy měly velké výkyvy a pohybovaly se v cenové hladině od 4 800 do 8 600 korun za tunu,“uvádí o sezoně 2021/2022 ministerstvo zemědělství. Do jak velké úrovně se nyní promítl pokles prodejních cen v EU kvůli vstupu bezcelního obilí z Ukrajiny, které mělo původně mířit do teritorií severní Afriky, se také nedá přesně definovat. Ceny obilovin totiž neklesly jenom v EU. Například na chicagské burze se pšenice nyní obchoduje o skoro 38 procent levněji než ve svých maximech v roce 2022.
V čem ale mají zemědělci skoro jistě pravdu, jsou obavy z dalšího papírování a sešněrování výkazy a tabulkami. Příkladem budiž kontrola zemědělců družicovým systémem, kdy stát plánoval snížit počty fyzických kontrol u farmářů, ale nakonec se úředníci v evropských metodických pokynech dočetli, že kontrol má být o 92 procent více. Ministr Marek Výborný pak sám opakovaně zmiňuje svoji antibyrokratickou komisi na ministerstvu, která má pomáhat s přebujelými kontrolami ze strany státu. Je ale potřeba zmínit, že sice její práce byla několikrát přerušena, nicméně poprvé tato komise vznikla už v roce 2008 za ministra Petra Gandaloviče. Jejím prvním předsedou byl šéf Asociace soukromého zemědělství Stanislav Němec.