Šikana ničí, ať má jakoukoliv tvář

Je to nemoc pracovního kolektivu, která se může projevovat různými příznaky – od těch lehčích až po opravdu závažné. Když ji zaměstnavatelé neřeší, škodí nejen konkrétním zaměstnancům v rolích obětí, ale i pracovní motivaci a produktivitě celého týmu.

Devětadvacetiletá Adéla pracovala v marketingovém oddělení jedné velké mezinárodní společnosti. Byla tam celkem spokojená do chvíle, než zažila od svého šéfa sexuální obtěžování. První incident se odehrál během pracovní večeře – osahával ji pod stolem. Nikdo z kolegů jí nepomohl a všichni předstírali, že se nic neděje, přestože bylo zjevné, co není v pořádku. Adéla se snažila celou událost vytěsnit z hlavy a neřešit ji. To se jí však vymstilo. Její vedoucí jí začal posílat zprávy s nemravnými návrhy, a jednou dokonce přišel i do jejího bytu... Adéla vše nahlásila zaměstnavateli, ten si s tím nevěděl rady a reagoval velmi pomalu. Nakonec mladá žena z firmy odešla, pak byl propuštěn i její šéf, který vše popírá a obviňuje Adélu z toho, že kvůli ní ztratil dobré místo.

Sexuální obtěžování, jež zažila Adéla, je závažnou formou šikany v zaměstnání, která může obecně zahrnovat nevhodné komentáře, nežádoucí fyzické doteky, nebo dokonce až sexuální napadení.

A to není jediná tvář, jakou může šikana na pracovišti mít...

Bossing: když si šéf léčí komplexy

Jinou, ale podobně demotivující zkušenost jako Adéla má Kateřina, pětadvacetiletá osobní asistentka. Zažila bossing, tedy šikanu ze strany svého nadřízeného. Popisuje, jak podle svého šéfa nikdy neudělala nic správně a dostávala až absurdní úkoly, které se neodvážila nesplnit, protože tu práci potřebovala. Nakonec se odhodlala jít za vedením společnosti, které ale situaci bagatelizovalo. Nezbývalo jí tedy nic jiného než z místa odejít. Její nadřízený je podle informací dostupných na internetu stále v oné společnosti, a byl dokonce povýšen.

Bossing je charakterizován dlouhodobým a systematickým nátlakem ze strany nadřízeného. Markéta Černá z projektu Feel Good Company vysvětluje, že se může projevovat různými způsoby: může jít o relativně drobné narážky, které jsou často skryté v pasivně agresivním humoru, například když šéf na poradě hlasitě komentuje vystoupení svého podřízeného slovy: „Prosím vás, doneste mi někdo kafe, nebo tady u toho zase usnu!“Dalšími projevy bossingu mohou být přehnaná kontrola všech kroků zaměstnance, nepřiměřená kritika, ba i sabotáž práce, dávání nesplnitelných úkolů, zatajování důležitých informací, nebo dokonce sexuální obtěžování.

Další druhy šikany v práci Staffing

znamená šikanu nadřízeného ze strany podřízených, což může mít formu pomluv, lží, odmítání spolupráce, ale také nevhodného chování se sexuálním kontextem.

Mobbing je šikana ze strany kolegů, která může zahrnovat izolaci, šíření fám nebo záměrné způsobování stresu.

Specifickým druhem šikany je pak silent treatment, což znamená ignorování a přehlížení. V pracovním prostředí může být tato forma obzvláště zraňující.

Ve zdravé firmě dobrý vzduch

Průzkumy ukazují, že jakýkoli druh šikany na pracovišti má značné negativní důsledky, včetně snížení pracovního úsilí, zkrácení pracovní doby, snížení kvality práce a zvýšení fluktuace zaměstnanců. Podle průzkumu společnosti Harvard Business Review snížilo své pracovní úsilí 48 procent zaměstnanců v týmech s toxickým člověkem a 80 procent zaměstnanců trávilo část své pracovní doby obavami z incidentu s „potížistou“.

Zaměstnavatelé mohou šikaně předcházet tím, že ve firmě vytvoří a udrží zdravou firemní kulturu: dají prostor odlišným názorům, zapojí zaměstnance do rozhodování, nastaví transparentní a férové odměňování, jasně vymezí role a odpovědnosti, zajistí otevřenou komunikaci a možnost zpětné vazby.

Některé firmy bojují proti šikaně například také tréninkovými programy, školeními zaměstnanců a manažerů, průzkumy spokojenosti a bezpečnosti na pracovišti či nastavením postupů pro řešení stížností. Konkrétním příkladem, který může pomoci, je whistleblowingová aplikace NNTB (Nenech to být), v rámci které mohou zaměstnanci oznamovat nekalosti i posílat zpětnou vazbu. „Zavedení podobného nástroje je jasným signálem do firmy, že chování jako mobbing nebude tolerovat, a funguje tak částečně jako prevence,“vysvětluje Jan Sláma, spoluzakladatel aplikace, již v současnosti využívá téměř 3 000 firem z celého světa.

Shromážděte důkazy, hledejte pomoc

Pokud se osobně setkáte se šikanou či sexuálním obtěžováním, vždy myslete na to, že v tom nejste sami a že máte právo se bránit. Postupujte následovně: Zaznamenejte každý incident. Zapište si datum, čas, co se stalo a svědky. To je zásadní pro dokumentaci případu a může to být klíčové pro řešení situace.

V případě sexuálního obtěžování, zejména pokud dojde k fyzickému napadení, je důležité okamžitě kontaktovat policii. Zaznamenání incidentu u policie je důležité pro ochranu oběti a může být rovněž klíčové pro jakékoli budoucí právní kroky.

Hledejte podporu. Mluvte o svých zkušenostech a nezůstávejte v izolaci. Svěřte se blízkým lidem. Využijte ve firmě interní mechanismy pro řešení problémů. Ať už jsou to HR oddělení, důvěrníci nebo whistleblowingové platformy. Je důležité využívat těchto možností, neboť poskytují strukturovaný a oficiální způsob, jak situaci řešit. Větší firmy mají ze zákona zavedené postupy pro vyřizování stížností.

Pokud interní mechanismy selhávají, nebojte se vyhledat právní pomoc. Právníci se specializací na pracovní právo vám mohou poskytnout cenné rady a podporu. Při hledání právní pomoci je důležité mít k dispozici veškerou dokumentaci a důkazy, které jste nashromáždili.

České zákony na šikanu myslí

Česká legislativa se věnuje problematice šikany a sexuálního obtěžování na pracovišti mimo jiné prostřednictvím nedávno schváleného zákona, který je zaměřen na ochranu oznamovatelů, známých také jako whistlebloweři. Podle tohoto zákona jsou společnosti s více než 50 zaměstnanci povinny určit osobu zodpovědnou za příjem a řešení oznámení od whistleblowerů, komunikaci s nimi a také za vedení evidence přijatých hlášení. V případě porušení těchto povinností firmám hrozí pokuta až do výše jednoho milionu korun. Zákon tak představuje důležitý krok k ochraně zaměstnanců před nežádoucím chováním na pracovišti, ale bohužel nezajišťuje anonymitu pro oznamovatele.

Pokud šikana dosahuje úrovně trestného činu, jako je například vydírání, násilí, pronásledování nebo nebezpečné vyhrožování, mohou být pachatelé trestáni podle příslušných paragrafů trestního zákoníku. Přesné tresty se liší podle povahy a závažnosti konkrétního činu, ale mohou zahrnovat odnětí svobody, peněžité pokuty nebo jiné sankce. Sexuální obtěžování může být považováno za trestný čin sexuálního nátlaku a pachatel může být potrestán odnětím svobody na šest měsíců až čtyři roky. Tomu, kdo se dopustí znásilnění, hrozí odnětí svobody na šest měsíců až pět let.

Pokud se šikany dopouští žena, je pravděpodobnější, že jejím cílem bude opět žena.