Špioni varují: Německo jako Erdoganův pašalík?
Podle zpravodajců zesílila snaha Turků ovlivňovat německou politiku
Němečtí zpravodajci varují, že zhoubný vliv tureckého autoritářského prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana na německou politiku sílí. Do diskusí se to dostalo už před pár měsíci, když turecká diaspora v Německu založila novou stranu Demokratická aliance pro rozmanitost a probuzení (DAVA).
Teď, krátce před červnovými volbami do Evropského parlamentu, pro které byla v těchto dnech strana DAVA schválena, se ale vše dostalo na novou nebezpečnou úroveň. Turecko se podle německé kontrašpionáže hodlá přímo vměšovat do německých záležitostí. Píše se o „agresivní politice“Turků žijících v Německu. Jsou jich zhruba tři miliony, tvoří vůbec největší tureckou komunitu v Evropě, jakýsi pomyslný turecký pašalík.
Mnoho z nich má úzké napojení na Erdoganovu neoosmanskou vládnoucí Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP).
Podle Jürgena Kaysera, šéfa pro ochranu ústavy nejlidnatější německé země Severní Porýní-Vestfálsko,
se Turci snaží v Německu mapovat aktivity tureckých opozičních skupin, jako je třeba ultralevicová Strana kurdských pracujících (PKK). Stejně tak sledují i jednotlivce, vůči nimž je Erdoganův režim podezíravý a označuje je jako „nepřátele“, či přímo jako „teroristy“.
„Sílí pokusy ovlivnit politické rozhodování turecké komunity v Německu,“řekl Jürgen Kayser, citovaný listem Die Welt.
Turci obratně využívají lobbistická sdružení v Německu, jako je třeba Islámská unie pro správu náboženských záležitostí DITIP či krajně pravicové sdružení Šedí vlci.
Tyto organizace, stejně jako nová DAVA umně využívají zkreslený narativ o tom, jak jsou Turci v Německu údajně ubližovanou a přehlíženou komunitou – a tím získávají nové sympatizanty. Hlásnou troubou těchto názorů je TRT Deutsch, německá odnož tureckého kanálu vysílaného v angličtině TRT World, jakési obdoby globální BBC či CNN.
„Zrod strany DAVA vnímám jako další stavební kámen agresivní politiky turecké strany AKP,“uvedl výzkumník Burak Çopur z Centra pro výzkum a prevenci radikalizace v západoněmeckém Essenu.
Tváří kampaně k eurovolbám by se měl stát bývalý fotbalový reprezentant
Prezidentův přítel Německa Mesut Özil, známý svými úzkými kontakty k prezidentu Erdoganovi a také tím, že se ve zlém rozešel s německý fotbalovým svazem, mimo jiné kvůli zaplétání politiky do sportu a rasismu, kterému prý čelil. Fotbalista jako by vyprávěl příběh všech „nespravedlivě upozaďovaných“Turků v Německu: schopný tvůrce hry se s Německem rozloučil, protože se mu nedostalo náležitého ocenění. V evropských volbách neexistuje pětiprocentní hranice, takže strana DAVA má velkou šanci získat nějaký mandát. Erdogan by se tak najednou dočkal svého člověka přímo v Bruselu. To by byl velký úspěch.
Doma se přitom Erdogan utápí v problémech, v nedávných regionálních volbách mu uštědřila opozice porážku. Nezískal ani radnici v Istanbulu, v jejímž čele stanul už před 30 lety, než postupoval dál v mocenské hierarchii až k funkci hlavy státu.
Ve svých začátcích se Erdogan popisoval jako „marginalizovaný muslimský věřící“, který chce všem souvěrcům získat v politice zastání. Recept se mu osvědčil. Nyní tedy sází na podobné schéma, být tváří „utlačovaných“na evropské úrovni.
„Je to pokus uplatnit letitý recept na politický vzestup z Turecka jinde,“říká k ambicím německých Turků analytik Burak Çopur.
Podobně jako jiní výzkumníci si myslí, že počáteční poplach kolem vzniku strany DAVA byl až přehnaný. Na druhé straně to podle něj ukazuje, že německá mainstreamová média i politici stále tureckou komunitu přehlížejí. Ministr pro zemědělství ze strany Zelených Cem Özdemir zůstává spíše výjimkou.
Mnoho Turků vypráví o tom, jak si při shánění podnájmu raději domluví německého známého, aby se nedočkali odmítnutí. Stále se cítí upozaděni, stýskají si, že nikdo neocenil třeba roli tureckých gastarbeiterů při německém „hospodářském zázraku“.
Nikdo se o ně nezajímal, takže vzniklé vakuum zaplnil svými slogany Erdogan.