Ve Finsku si schovávají sníh ze zimy na další zimu
Některá zimní střediska oživují starodávný trik: šetří si sníh přes léto. Ve finském lyžařském středisku Ruka začíná sníh obvykle tát v dubnu. Na začátku května se 22 lanovek dočasně zastaví a 41 sjezdovek se zazelená.
Na pěti z nich byly vytipovány dvě hromady sněhu pokryté bílou polystyrenovou dekou. Každá obrovská mohyla pojme přes léto asi 30 000 metrů krychlových sněhu. Až budou tyto mohyly v říjnu odkryté, zůstane podle odhadů z minulých let asi 80 až 90 procent sněhu, což stačí na rozprostření na třech nebo čtyřech sjezdovkách a ve snowparku. Pro středisko s nízkou nadmořskou výškou, jako je Ruka, to není jen výhodné. Zejména na začátku lyžařské sezony, kdy sníh i teploty mohou být proměnlivé, to mění pravidla hry.
„Zhruba před deseti lety jsme mohli garantovat dobré sněhové podmínky od začátku prosince až do dubna. Nyní můžeme díky zasněžování zaručit dobré lyžařské podmínky od začátku října až do druhého květnového týdne,“říká
Antti Karava, generální ředitel lyžařských středisek Ruka a Pyha.
Sníh vyrobený během zimy se shrne, pokryje izolací a nechá ležet přes léto. Na podzim, před zahájením sezony nebo před akcí, jako jsou lyžařské závody, se odkryje a odveze tam, kam je třeba. Tento postup je v některých ohledech efektivnější než tradiční zasněžování. A podle lidí z oboru může být nesmírně prospěšné jak pro střediska, jako je Ruka, tak pro jejich místní ekonomiku.
To, že lze sníh skladovat celoročně, se může zdát překvapivé, ale tato praxe je známá již po staletí. Před nástupem chladicích zařízení lidé v létě skladovali led a sníh pod zemí, aby mohli například uchovávat potraviny v chladu.
V posledních desetiletích, kdy lyžařský průmysl experimentoval se způsoby, jak uchovat sníh pro podzimní nebo časně zimní akce či otevření, střediska hromadila sníh na hromady a ty pak pokrývala organickým materiálem, jako jsou piliny, štěpky nebo sláma. Tyto metody mohou být překvapivě účinné: Díky nim se podařilo uchovat 72 až 85 procent sněhové hmoty během léta. Dnes je však tato technologie mnohem pokročilejší. Například systém finské společnosti Snow Secure zahrnuje bílé polystyrenové deky o tloušťce 50 nebo 70 milimetrů, které jsou navrženy tak, aby přesně kopírovaly kopce sněhu. A samozřejmě se mnozí již rozhodli pokrýt i sjezdovku, která se používá pro závody. Jedním z nejznámějších a nejúspěšnějších příkladů je finské Levi, kde se každoročně v listopadu konají první závody slalomu z kalendáře Světového poháru v alpském lyžování.
Od roku 2016 využívá Levi skladování sněhu, aby zajistilo, že tyto sjezdovky budou připraveny na závody. V Levi od té doby ani jednou nezrušili slalomové závody kvůli nedostatku sněhu. I to má ovšem svou cenu a jsou zde také náklady na ochranu životního prostředí – i když mohou být menší než způsob, jakým mnoho středisek v současnosti zajišťuje dostatečnou sněhovou pokrývku, tedy umělé zasněžování. (ČTK, BBC)