Mladé budou lákat dovednosti
Nejoblíbenějším benefitem jsou letos stravenky. Kromě generace Z se firmy musí přizpůsobit starším, kterých je i více.
PRAHA „Počet zaměstnanců na zelených pozicích, tedy v oblastech obnovitelných zdrojů energie, jako jsou solární a větrné elektrárny nebo rozvoj udržitelného zemědělství, poroste rychleji než počet zaměstnanců v IT,“říká Jiří Halbrštát, ředitel náboru a marketingu v personální agentuře ManpowerGroup, která pravidelně zveřejňuje průzkumy o trendech na trhu práce.
Jaká je v Praze letos situace pro uchazeče o zaměstnání?
Prakticky nulová nezaměstnanost a proti tomu obrovská poptávka. Většina lidí registrovaných na úřadech práce je spíše v přechodové fázi z jednoho zaměstnání do druhého a v registru se zdrží jenom chvíli. Oproti tomu počet neobsazených míst je velký, a to především v manuálních profesích, v gastronomii a ve službách.
Vede nedostatek zájemců o manuální práci k rychlejšímu růstu mezd v těchto oblastech ve srovnání například s bankovnictvím nebo IT?
Rozhodně. Podobně to je i u nabídek brigád. Rezervy na trhu práce jsou obrovské.
Podle statistik tvoří téměř čtvrtinu Pražanů cizinci, velká část z nich jsou uprchlíci před válkou. Mohou zaplnit neobsazená místa? V části společnosti panuje názor, že naopak místa „zabírají“.
Je skvělé, kolika uprchlíkům firmy umožnily najít uplatnění. Je ale smutné, že si někteří politici vytvořili z nenávisti politický program. Přirozeně budou vždy existovat lidé, kteří ze svého neúspěchu budou obviňovat někoho jiného.
V Česku je téměř 300 tisíc neobsazených míst napříč všemi sektory. Máme nejnižší nezaměstnanost v Evropě a podle našeho průzkumu má 66 procent firem potíže obsadit volná pracovní místa a tyto obtíže rostou i přes nelehkou ekonomickou situaci. Je škoda, že uprchlíci jsou zaměstnaní prakticky výhradně jako pomocní pracovníci ve výrobě, gastronomii, hotelnictví a službách. Přestože je mezi nimi velké množství kvalifikovaných lidí v oborech, kde nám chybějí specialisté.
Čím to je?
Je to jednak důsledkem složitého procesu uznávání kvalifikací, například ve zdravotnictví. Potom je to také otázka osobní motivace a osobních možností, kdy například uprchlice s dětmi potřebují vysokou míru flexibility v práci, nebo se domnívají, že budovat si kariéru ve svém oboru je v cizím státě nemožné.
Jaký je letos hlavní trend ve firemních benefitech?
Z finančních benefitů letos nejvíce rezonují příspěvky na stravování. Řada firem vzhledem k inflaci a zdražování v gastronomii také tyto příspěvky navýšila. Zajímavé je, že podle různých průzkumů se liší pohled zaměstnanců a zaměstnavatelů na to, co se řadí mezi benefity. Zaměstnavatelé řadí do této kategorie i věci, které zlepšují komfort, pohodu a vyvážení pracovního a soukromého života zaměstnanců, protože je to stojí peníze, čas a různá organizační opatření. Často to jsou věci, které i zaměstnanci nejvíce požadují a oceňují, ale nevnímají to jako benefit, ale jako samozřejmost.
Co tam například patří?
Možnost individuálního, flexibilního plánování pracovní doby a home office. Flexibilní pracovní doba je stále běžnější, ale co lidé velmi nelibě nesou, je snaha firem omezovat home office.
Proč tento benefit omezují?
Obávají se ztráty efektivity zaměstnanců, pro manažery je náročnější řídit týmy na dálku. Pro inovace a kulturu společnosti jsou důležité neformální kontakty zaměstnanců, jako například náhodná setkání u kávovaru nebo rozhovory v přestávkách porad. Prostřednictvím online komunikace se také těžko buduje důvěra a vztahy mezi lidmi. Proto většina firem umožňuje pouze částečnou možnost home office, nejčastěji dva dny v týdnu.
Budou muset firmy v příštích letech změnit přístup k zaměstnancům v souvislosti s tím, že generace Z začíná opouštět školy a vstupuje na trh práce?
Konverzace s budoucím zaměstnancem se čím dál více ponese v tónu: „Nevíme, jak dlouho u nás budete pracovat, doufejme, že dlouho. Ale pokud ne, můžeme vám s jistotou slíbit, že získáte nové dovednosti, díky nimž budete na trhu práce konkurenceschopnější, než jste byli předtím.“Jsou zvyklí na rychlé změny světa a jsou schopni se rychle učit novým věcem, což je pro firmy jednou z nejžádanějších takzvaných měkkých dovedností.
Pro novou generaci je prý také důležitější smysl práce a fungování celé firmy.
Ano, při náboru zaměstnanců bude stále důležitější otázka společenské a environmentální odpovědnosti firmy a jejích produktů. Absolventi už tolik netouží po práci v mezinárodních korporacích, kde budou jen malou součástí velkého anonymního kolosu, ale ideálem se stává práce ve startupech nebo neziskovém sektoru, protože tam lépe vnímají pozitivní dopady a rychlý efekt své práce. Ale větší výzvou než se přizpůsobit jiným životním prioritám mladých bude naučit se pracovat s generací v předdůchodovém a důchodovém věku.
Jak to?
Je smutné, že se stále musíme setkávat s diskriminací lidí nad padesát let, i přestože se do tohoto věku přesouvá nejsilnější populační vlna Husákových dětí. V Česku je 190 tisíc
Větší výzvou než se přizpůsobit jiným prioritám mladých bude naučit se pracovat s generací v důchodovém věku.
lidí, kterým je letos padesát let, ale těch okolo dvaceti let je 95 tisíc. Zvyšuje se věk odchodu do důchodu. Stát a každý zaměstnavatel musí hledat cesty, jak pomocí rekvalifikace a individuálního přístupu udržet co nejvíce lidí ze starší generace na pozicích odpovídajících jejich potenciálu.
Bude mladší generace připravena na rychlé změny v důsledku technologické revoluce lépe?
Technologická revoluce proměňuje náplň a podobu pracovních pozic tak rychle, že většina dětí na základních školách se připravuje na pozice, které ještě neexistují. Proto je důležité, aby se školy zaměřovaly vedle odborných znalostí i na rozvoj kritického myšlení, samostatnosti, vytrvalosti, přizpůsobivosti, schopnosti řešení problémů, komunikační dovednosti a učenlivosti.
Do jaké míry umělá inteligence (AI) promění podobu pracovních pozic?
Lidé ovládající AI budou produktivnější a nahradí ty, kteří se to nenaučí. Nevnímáme u lidí ani tak obavy, že nebudou mít práci, ale spíše se obávají rychlosti změn a toho, zda budou stíhat se přizpůsobovat. Díky automatizaci některých činností mohou zaměstnavatelé vyžadovat vyšší přidanou hodnotu, která bude doplňovat AI. Na druhou stranu může nová technologie pomoci méně zkušeným pracovníkům dělat kvalifikovanější či smysluplnější práci. To se projevuje například u programování, tvorby grafiky, psaní textů, automatizované tvorby prezentací nebo vyhodnocování dat. AI pomůže zautomatizovat rutinní úkoly, ale bude také asistovat u vysoce kreativních prací.
Takže se podle vás v důsledku rozvoje AI nebudou některé pracovní pozice rušit?
V naprosté většině případů lze očekávat, že AI bude především automatizovat specifické úkoly a dovednosti v rámci existujících pracovních rolí místo úplné eliminace celých profesí.