Důstojnou mzdu nemá 52 % Pražanů
Oproti zbytku Česka lidé v metropoli více utratí za bydlení
Aleš pracuje na recepci a zároveň si v kombinované formě dodělává vysokou školu, kvůli čemuž nemá čas na další brigády. Nedávno se sestěhoval do bytu s přítelkyní a aby každý měsíc vyšli, chodí alespoň dvakrát měsíčně dávat krevní plazmu.
„Teď si ze dvou výplat můžeme dovolit malé 2+kk, ale vůbec netuším, jak bychom to řešili s dětmi. Odstěhovat se z Prahy nás ale neláká. Copak chceme tak moc, když bychom rádi založili rodinu ve městě, kde máme blízké lidi a kde oba pracujeme?“ptá se Aleš, který je jedním z více než poloviny obyvatel metropole, jež nepobírá takzvanou minimální důstojnou mzdu. Tedy takovou, která lidem umožní žít na úrovni, kterou většina společnosti vnímá jako standard.
Vyšší výdaje na bydlení
Její výši v roce 2023 experti z Platformy pro Minimální důstojnou mzdu pro hlavní město vypočítali na 47 718 korun měsíčně, tedy o celých pět tisíc více než rok předtím. Nově jsou zaměstnanci, kteří na tuto mzdu nedosáhnou, v hlavním městě ve většině – celkem jich je 52 procent. Meziročně jich na současných 450 tisíc přibylo 46 tisíc.
Stále si ale Praha vede lépe než Česko jako celek, kde důstojnou mzdu bere jen každý třetí zaměstnanec.
„Ceny v metropoli jsou sice vyšší než ve zbytku České republiky, ale rozdíl ve mzdách je ještě větší, proto je ta situace v Praze statisticky příznivější. Na druhou stranu v hlavním městě panuje větší nerovnost. Pro lidi, kteří se už pod tu hranici dostanou, může být ten život tady mnohem těžší než v menších obcích,“vysvětluje ekonom Jan Bittner, který se podílí na výpočtu důstojné mzdy.
Více peněz je v Praze pro dosažení důstojného života podle něj potřeba především kvůli dražšímu bydlení, potažmo také potravinám. V případě ostatních potřeb není ten rozdíl až tak výrazný.
„Například v případě dopravy je sice pravda, že v Praze jsou nejdražší pohonné hmoty, ale na druhou stranu je tu auto méně potřeba, protože funguje levná a dostupná MHD,“vysvětluje Bittner.
Metropole se tradičně může pochlubit nejvyšší hrubou měsíční mzdou zaměstnanců mezi českými regiony, což potvrzují i data Českého statistického úřadu (ČSÚ) za rok 2023.
Extra nabídka a vzdělání
Porovnání má však podle expertů svá specifika. „Ve 4. čtvrtletí 2023 zůstala Praha regionem s nejvyšší průměrnou hrubou měsíční mzdou. Zároveň ale zde mzda vzrostla v porovnání s ostatními kraji ČR meziročně nejméně – o 5,4 procenta. Reálný pokles mzdy zde byl mezi kraji největší – o 2 procenta,“uvedla Jana Podhorská z oddělení informačních služeb pražské krajské správy ČSÚ.
V posledním kvartále uplynulého roku v rámci celé České republiky hrubá nominální mzda šla nahoru o více než šest procent. Pro zaměstnance ale moc důvod k radosti není, po započtení vlivu inflace totiž reálná mzda v tomto období poklesla.
„Šlo přitom již o devátý pokles za sebou. Reálně se za celý rok 2023 mzda snížila o 2,9 procenta, neboť inflace dosáhla 10,7 procenta a nominální růst mezd byl 7,5 procenta,“komentuje situaci Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ.
Metropolitní platy převyšují republikový průměr zhruba o pětinu. „Praha má výhodu hlavního města: koncentrují se tu firmy, často specializované, podnikající v oblastech s vysokou přidanou hodnotou a vysokými výdělky. Například informační technologie, bankovnictví a pojišťovnictví, které přitahují vzdělanější pracovní sílu,“vysvětluje Jana Podhorská.
Vysokoškolské vzdělání má v Praze více než 40 procent zaměstnanců. Pro porovnání na Karlovarsku, kraji s dlouhodobě nízkými příjmy, jde o zhruba 13 procent.
Předkrizový stav až v roce 2026
Podle analytiků zaměstnanci to nejhorší prožili na počátku loňského roku. „Skutečné zchudnutí nastalo v samotném začátku roku 2023, kdy skokově narostly ceny, a od té doby kupní síla pozvolně narůstá. Meziroční srovnání je tímto cenovým skokem nadále ovlivněno a zůstává v červených číslech. To se jednoznačně mění začátkem roku 2024,“uvedl Vít Hradil, analytik společnosti Cyrrus.
Ani to ale nepředstavuje důvod k nadšení. „Návrat k předkrizové kupní síle průměrné mzdy ovšem nenastane dříve než v roce 2026,“soudí Vít Hradil.