Jde někomu o to, aby byl mír na Blízkém východě?
Na Blízkém východě se rozehrála velká hra. Írán by tu chtěl být pánem, Izrael nehodlá být otloukánkem a Američané se pokoušejí udržet před prezidentskými volbami v rámci možností klid. Co z toho vzejde?
Hrozí na Blízkém východě válka? Cynik by na podobnou otázku odpověděl, že tam hrozí pořád. Jen o tom někdy víme a jindy ne. Před pár dny se staly dvě události, o kterých víme. Nejdříve izraelská letadla zaútočila na íránský konzulát v syrském Damašku a zabila tam dva důležité generály z Revolučních gard, což je armáda, která dělá pro autoritativní režim ajatolláhů špinavou práci. Reakce na sebe nenechala čekat. Írán vyslal na Izrael drony a rakety. Devětadevadesát procent jich zachytila protiraketová obrana a letadla.
Neobvyklé bylo, že Teherán poprvé útočil přímo na izraelském území a nepoužil k tomu jen své pohůnky v Libanonu či Jemenu. Nemohl si totiž dovolit ztratit tvář, když aspiruje na velmoc na Blízkém východě. To však zvýšilo napětí v oblasti už tak rozjitřené konfliktem v palestinské Gaze.
Velkou válku tu však skoro nikdo nechce. Spojené státy sice pomohly při obraně Izraele, i když tamní vládu v poslední době často kritizovaly za příliš tvrdý přístup k Palestincům, ale prezident Joe Biden jasně odmítl účast na jakékoliv odvetě. Jinými slovy, nechce se nechat před prezidentskými volbami zatáhnout do „neřešitelného“konfliktu. Nic by z něj totiž neměl a varuje před ním i izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Případné bombardování íránského jaderného či raketového výzkumu už by totiž donutilo Teherán k mnohem důraznější odpovědi.
Ajatolláhové zatím odpověděli „relativně“mírně, vyslali sice tři sta raket a dronů, ale vytroubili to předem do světa, takže se Izrael i jeho spojenci mohli připravit.
Šlo asi i o test, zda Američané, Britové a Francouzi pomohou Izraeli, když ho v poslední době peskují za mrtvé civilisty v Gaze. A taky snahu „načíst“izraelskou protiraketovou obranu a najít její slabiny. Nebo možná jen o to postrašit. V neposlední řadě donutili izraelskou armádu „spálit“na obranu přes miliardu dolarů. Zatímco náklady na íránské střely byly násobně nižší.
Zjištění Írán nepotěšilo, Izraeli pomohli nejen západní spojenci, ale i Jordánci, jejichž letectvo zasahovalo proti dronům. Ne proto, že by země s velkou palestinskou menšinou Izrael milovala, ale protože šlo o přímé ohrožení jejího území a protože Írán tam také nemusí.
Aliance proti Teheránu
A mluví se i o pomoci dalších sunnitských zemí včetně Saúdské Arábie či Spojených arabských emirátů, jejichž radary měly stopovat teheránské rakety. To je pro Írán možná nejhorší zpráva.
Potvrzuje se, že v oblasti Blízkého východu funguje aliance, kterou ukuli a která stojí a padá s Američany. Ta odmítá velmocenské ambice Teheránu. Podle hesla – nepřítel mého nepřítele je můj přítel. V tomto případě spíš spojenec. Ajatolláhové určitě pochopili, že jakákoliv větší agrese už by se asi nesetkala s tak vlídným americkým přijetím. A ani se jim do ní nechce, protože by jim přinesla jen utrpení.
Přesto existuje jedna velká neznámá, která by do toho mohla hodit granát. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Operace v Gaze totiž neprobíhá dle jeho představ. Palestinci drží desítky rukojmích, jež zajali při krvavém útoku 7. října, a armádě se nepodařilo zničit Hamás. Krom toho si většina Židů myslí, že za onen útok může Netanjahu, a on hraje o svůj „politický“život.
Nálet na členy íránských Revolučních gard, o kterém předem nevěděli ani v USA, respektive odveta Íránu koupila Netanjahuovi trochu času. Brzy po ní na Západě zapomněli, že izraelské jednotky omylem zabily humanitární pracovníky v Gaze, a opět jasně podpořili Tel Aviv.
Využije toho Netanjahu, aby vpadl do Rafahu, části pásma Gazy, kde se drží šéfové Hamásu? Palestinci si totiž při vyjednávání o příměří kladou nesmyslné požadavky za vydání rukojmích a ještě není jisté, kolik jich vlastně mají.
Jenže Netanjahu si musí dát pozor, aby to nepřehnal, protože Biden potřebuje ve volbách podporu amerických muslimů, kterým se nelíbí obrázky mrtvých Palestinců. Zásah v přelidněném Rafahu by jich přinesl hodně. Netanjahu ale nemůže zcela vyslyšet přání Američanů, aby nechal íránský útok bez odezvy, jinak by ukázal svoji slabost. Takže určitě musí nějak „trefit“i Írán, ale nesmí při tom umřít moc lidí.
Tady se uvidí, zda mu jde spíš o spojenectví s USA, které potřebuje, nebo o to, aby politicky přežil. Američané ho tvrdě tlačí k deeskalaci konfliktu, což má vést ke křehkému smíru. Smíru, ve kterém budou sunnitské režimy často chladně spolupracovat s Izraelem, aby zadržely velmocenské choutky Íránu. Mimochodem, názor Evropy tady nikoho moc nezajímá, jenže ta by na válku na Blízkém východě nejvíc doplatila, protože by musela sama s Ukrajinou zadržovat ruskou expanzi. USA už by neměly čas.