Prokopské jezírko je po opravě opět plné vody
HLUBOČEPY „Jen co dozněly výstřely, ozval se další motocykl a na něm muž s koženou brašnou. Rozkaz zněl jasně: Nesmí projet za žádnou cenu,“popisuje kapitán SNB třídě středoškoláků ve filmu Pelíšky. Následuje scéna, ve které příslušníci Státní bezpečnosti samopalem zastřelí pošťáka. Ten, stejně jako údajný narušitel o chvíli před ním, padne mrtvý do jezera, na jehož hladině pak plavou dopisy a noviny.
Filmaři si tehdy pro natáčení zvolili Prokopské jezírko ve stejnojmenném údolí. Kdo by zde ale chtěl podobnou scénu v uplynulém roce natáčet, musel by si počkat. Jezírko totiž od loňského léta procházelo revitalizací a opět zcela napuštěné je teprve od minulého pátku.
„Původní systém napouštění jezírka byl dlouhodobě ve špatném stavu a kvůli mnoha neodborným zásahům provedeným v minulosti bylo velice složité v něm udržovat konstantní hladinu. Přítok a odtok byl totiž různě vzájemně propojený, šachty netěsné a všechna šoupata nefunkční,“sděluje náměstkyně pro životní prostředí Jana Komrsková (Piráti). Dodala, že samovolné vypouštění jezírka ohrožovalo zejména škeble říční, které se vyskytují v zadní části vodní plochy.
Raci i škeble
Kvůli vypuštění museli pracovníci Záchranné stanice hl. m. Prahy ve spolupráci s dalšími odborníky všechny tamní živočichy přesunout. Během srpna ručně vysbírali na tisícovku škeblí a čtyři desítky raků říčních, přičemž jim pomohla také řada dobrovolníků.
Nově zrekonstruované jezírko nyní představuje pro zvířata mnohem lepší útočiště. V jeho zadní části například vznikla mělčina pro mokřadní rostliny, která by měla sloužit zejména pro rozmnožování obojživelníků. Na dně se pak budou raci moci schovat ve skrýších ze dřeva a kamení.
Dosud však zvířata čekají na náhradních místech, konkrétně většina raků v rybníce Prasečák v Řepích, a nejvíce škeblí z jezírka se nyní nachází ve vodní nádrži Asuán v Jinonicích. „Raci se budou do jezírka vracet průběžně, škeble pak až na podzim,“říká Komrsková.
Trdliště v potoce
Přívětivější k tamní fauně a flóře je nově také Dalejský potok, do kterého Prokopské jezírko odtéká. V blízkosti soutoku s Vltavou bylo totiž koryto vybetonované nebo vydlážděné kamennou dlažbou, a tak neposkytovalo žádný životní prostor pro vodní živočichy ani rostliny.
Po vybouraní betonu je nyní dno mnohem přirozenější, poskládané z různě velkých balvanů a doplněné pařezy.
„Přímo na soutoku vzniklo také několik tůní a proudné úseky, které slouží jako trdliště, tedy místo, kde se ryby z Vltavy mohou rozmnožovat,“doplňuje Komrsková.