Stáhta luonddubearráigeahčubargi ČANASTAT AMAS
NBR ii leat liikká lokten SNO čanastatášši departementii, vaikke galge dan dahkat.
Vaikke Norgga Boazosápmelaččaid Riikasearvi lea leamašan Dálkkádat ja Birasdepartemeantta stáhtačállin čoahkkimis, de ii lean liikká stáhtačálli gullan ge SNO ja NOS čanastagaid.
Ávvir čálii mannan bearjadat áviissas go Norgga Boazosápmelaččaid Riikasearvi (NBR) lea leamaš jahkásaš čoahkkimis Dálkkádatja Birasdepartemeanttain (DBD). Doppe muitalii NBR nubbiovdaolmmoš, ahte sii leat lokten goaskináššiid departementii. Muhto dál boahtá ovdan ahte sii eai leat eai namuhan ge čanastagaid mat leat guovddáš SNO bargiin goaskinsearvái, Norgga Ornitologalaš searvái, geaid ulbmil lea gáhttet goaskimiid.
– In gullan ge
DBD stáhtačálli, Lars Andreas Lunde, lei gii lei čoahkkimis NBR:IN. Ávvirii ii lihkostuvvan álggus oažžut oktavuođa stáhtačállin kommenteret čoahkkima. Easka beaivvi maŋŋel vástidii stáhtačálli čoahkkima birra Ávvirii. Go sutnje divui dan oktavuođas gažaldaga ahte movt su mielas lea go guovddáš SNO rábbedárkkisteaddjit leat stivrras Norgga Ornitologalaš searvvi (NOS) Álttá ossodagas ja maid Finnmárkku ossodagas, de dat lei áibbas amas sáhka sutnje.
– Dien gal in leat gullan ovdal, dajai son.
Don han leat NBR:IN leamaš čoahkkimis aitto, ja sii han galge loktet ášši din beavdái čoahkkimis, it ge leat gullan?
– Čoahkkimis eat hupman gal SNO čanastagaid birra Ornitolo-
galaš searvái, dan eat dahkan, dajai son, ja jearahallagođii ášši birra Ávvira mielbargis.
– In soaitte hupman dan birra
NBR stivralahttu, Inge Even Danielsen, ii loga namuhan SNO ja goaskinsearvvi čanastagaid stáhtačállái.
– Mun in muitte sihkkarit, in soaitte namuhan dan. Muhto mun deattuhin garrasit stáhtačállái dan ahte boazosápmelaččain ii leat luohttevašvuohta rábbedárkkistanvuogádahkii, muitala son. Ná dajai Danielsen Ávvirii bearjadat áviissas:
«– Mun deattuhin man dehálaš lea luohttevašvuohta boazosápmelaččaid ja muđui boraspirehálddašanvuogádaga gaskka. Mu mielas orui stáhtačálli ipmirdeame duođalašvuođa áššis, ja maid orui ipmirdeame ahte ferte leat luohttevašvuohta áššis.»
– Don hubmet stáhtačállin juste luohttevašvuođa birra rábbeduođašteami oktavuođas maid SNO dahká, muhto it namuhan konkrehta ášši manin luohttevašvuohta lea heittot juste SNO:I. Manin it?
– Mun han deattuhin duođalašvuođa
áššis, ahte ii leat luohttevašvuohta buorre rábbedárkkistan bargui. Dat lea dieđus dakkár ášši mii lea guhkit áigge juo leamaš. Mun muitalin ahte lea dál hui riedja Oarje-finnmárkkus, juste dál dieid áššiid birra. Lei soaitit riekta mus namuhit juste dan konkrehta ášši, lohká Danielsen, ja ii vástit juste manin son ii namuhan dan konkrehta ášši birra stáhtačállái.
Eat bargoaddit
Stáhtačálli Lunde muitala Ávvirii ahte dat ii leat sis geas lea bargoaddiovddasvástádus
mii direktoráhtas dahkko, muhto lohpida váldit ášši singuin.
– Mii fertet dieđusge dán birra hupmat direktoráhtain, geain lea ovddasvástádus ahte dat barggut doibmet, ja sis lea maid bargoaddiovddasvástádus SNO:I, lohká son.
– Movt du mielas orro go SNO:S leat dákkár čanastagat searvái, mii galgá gáhttet goaskimiid, seammás go sii galget maid duođaštit ráppiid mat sáhttet dagahit ahte Fylkkamánni addá báhčinlobi goaskimiidda?
– Dat lea čielggas ahte buohkat fertejit geahčadit iežaset čanastagaid ja etihka, go leat stáhtas barggus. In dovdda ášši obanassiige ja in sáhte dadjat duođi eambbo go ahte mii fertet dán ášši birra hupmat direktoráhtain. Duođi eambbo in sáhte dadjat juste dien konkrehta ášši birra, ovdal go mii iskat ášši, lohká Lunde Ávvirii.