Visuála mátki sámepolitihkalaš historjjá čađa
Áigemátki lea mátkkoštan visuálačájálmasdáidda, maid sámi dáiddárat leat ráhkadan ja sii orrot dan golmma riikkas: Norggas, Suomas ja Ruoŧas. Čájálmas lea maid čájehuvvon Troandimis 100 jagi ávvudeami oktavuođas guovvamánus.
– Lasihit ipmárdusa
Namma čájálmasas čájeha maid sámi álbmot ja sámi kultuvra lea vásihan, dan rájes dat vuosttaš sámepolitihkalaš čoakkalmas lei
das čuođi jagi áigi.
SDS háliida čájehit sámi visuáladáidaga stuorát Valvii dan golmma riikkas. Soaitá dainna lágiin ožžot olbmot buori ja ođđa dáiddavásiheami. SDS jurddaša ráhkadit stuorát ipmárdusa sámiid ektui ja ipmárdusa eará olmmoščearddaide geat ellet stuora deattu vuolde miehtá máilmmi.
Jury válljen
SDS organisere 60 Sámi dálááiggedáiddáriid ja duojáriid miehtá Sámeguovlluin, maiddái Ruoššas.
Áigemátki lea jury nammadan, ja sii geat dohko besse leat Victoria Andersson, Tomas Colbengtson, Eva Delving Wiklund, Monica Edmondson, Bente Geving, Annelise Josefsen, Per Isak Juuso, Inger Blix Kvammen, Britta Marakatt Labba, Mathis Nango, Charlotte Nilsen, Hege Annestad Nilsen, Hilde Skancke Pedersen, Synnøve Persen, Outi Pieski, Gjert Rognli, Máret Ánne Sara, Odd Marakatt Sivertsen, Lena Stenberg, Anders Sunna ja Liselotte Wajstedt.
SDS mátkkoštan dáiddačájálmas čalmmustahttá sihke álggu ja joatkima dainna kultuvrralaš ja politihkalaš loktemin. Geahččit besset vásihit performance, objeavttaid, skulptuvrraid, málejuvvon govaid, grafihka, láđđedáidaga, dáidárfilmma ja eará cealkinvugiid.
Áigemátki dáiddačájálmas rahppui lávvordaga Gávpotguovddážis Bertheusgårdenis DavviNorgga feastariemuin.