– Moratoria lea dušši
Ellos Deatnu!-joavku ii oaččo gal doarjaga kárášjohtlaš luossabivdiin, geat oaivvildeaba deatnolaččaid baicce galgat udnot luosa goargŋut veahá badjelii.
Kárášjohkalaš Karl–arne Larsson, gii lea leamaš mielde kommišuvnnas gos mearridedje ásahit Deanočázádaga guolástanhálddahusa 2011:s, oaivvilda Ellos Deatnu-joavkku moratoria ásaheami Čearretsullos leat duššin. Son oaivvilda dákkár ásaheapmi čájeha diehtemeahttunvuođa ja ahte sii eai leat doarvái dárkilit iskan ášši.
– Lea hirpmáhuhtti go eai leat duođalaččat iskan duogáža Deanosoahpamušas ja leat dušše osiid čoaggán mainna ovddidit oaivileaset, danne lea dat hui imáš mu mielas, lohká son.
– Iežas láhka
Larsson lohká go joavku ákkastallá dološvierurivttiin, de lea sis doabamoivi go Deanočázádat lea hálddašuvvon iežas lágain 1800logu loahpa rájes.
– Deanočázádagas han lea iežas láhka, ja lea dat mii lohkko. Jus čázádat galgá bivdojuvvot jámas, ii han de leat ávki gáibidat maidege rivttiid. Dat leage maid dat ođđa soahpamuš galgá buktit, ahte luosanálli lassána fas, lohká Larsson.
Issoras positiiva
Larsson lohká buohkat dihtet ahte gođđinsajit leat oalgejogain, nugo Kárášjogas, Anárjogas ja Iešjogas, ja jus roavvát bivdo vuollin, de eai olle gođđiluosat bajás daidda jogaide ja nu nohká luossa.
– Dainna lea dat ođđa Deanosoahpamuš issoras positiiva go jurddaša luosa boahtteáiggi birra, gos gáržžiduvvo fierbme-, ja buođđobivdu. Mearkkašahtti lea maid ahte lea hui alla geahpideapmi Suoma bealde, gos guokte goalmmadasosiin geahpiduvvo oaneheappo bivdoáiggiin, mii guoská turistabivdui. Nu movt lea leamaš maŋemus jagiid, de lea eanaš luossa goddon vuolábealde Deanu šaldi, ja dat lea dohkketmeahttun, lohká son.
Eai váldán ovddasvástádusa
Larsson lohká ahte dalle go Deanočázádaga guolástanhálddahus ásahuvvui, de lei guovddáš eiseválddiin sávaldat ahte go šaddá báikkálaš hálddašeapmi, de váldojuvvo stuorát ovddasvástádus.
– Dat ii dáhkkon ja danne ferteje guovddáš eiseválddit oažžut sadjái buoret hálddašeami, ja nu lea dál sajis dat ođđa Deanosoahpamuš, mii lea hui buorre, oaivvilda Karl–arne Larsson.
– Nálleguolli nohká
Luossabivdi Paul Inge Turi mielas maid ii leat Ellos Deatnu moratoria buorre, go dat su oaivila mielde dagaha ahte nálleguolli nohká johkagierragiin.
– Jus dat boares šiehtadus galgá doalahuvvot, nu movt guhkit bivdit firpmiiguin de han lea dat čájehuvvon ahte nálleguolli oalát nohká. Anárjogas leat áigá nohkan nálleguolit, ja doppe eai leat go dittit báhcán. Dál lea Kárášjohka maid seamma guvlui manname, lohká Turi.
– Fertet gierdat gáržžideami
Turi mielas lea hui buorre ođđa šiehtadus, go gáržžiduvvo buohkaide.
– Mu mielas gal lea buoremus šiehtadus nu movt dál lea, ja vuollelis fertejit udnot ahte deike bajás maid boahtá luossa. Go buohkaide gáržžiduvvo, de boahtá luossa bajás. Sámi vuohki han lea ovttas juogadit luonddu buriid, ja ođđa soahpamuš han ii gieldde sámi bivdovugiid, dušše gáržžida daid. Dan gal fertet mii buohkat gierdat, lohká Paul Inge Turi.