Guovdageainnu rehabguovddáš galgá suohkana guhkes vuordináiggi oanidit
Dán mánu loahpas rahppo Guovdageainnu rehabguovddáš. Dál lea fysiodikšui guhtta mánu vuordináigi dán suohkanis, ja dál sávvá Martin Persson ahte son nagoda dán dili buoridit. – Buohkat geat dárbbašit divššu galggaše oažžut dan, nu ahte vuosttaš fokus lea unnidit vuordináiggi dikšui, lohká son.
Guovdageainnus lea guhkit áiggi leamaš váttis beassat fysioterapiijadikšui, suohkana fysioterapiijafálaldagas lea guhkes vuordináigi ja oallugat vulget Áltái dan divššu dihte, vaikko doppe maid lea guhkes vuordináigi. Dán mánu loahpas rievdagoahtá dat dilli.
Guovdageainnu rehabguovddáš
Martin Persson, Ruoŧas eret, lea náitalan Guovdageainnu nissoniin. Soai leaba fárren dál Guovdageidnui ja dál áigu Martin rahpat guovddáža man lea gohčodan Guovdageainnu rehabguovddážin.
– Lean ožžon suohkanis 100 proseantta doaibmadoarjaga, nu ahte dán mánu loahpas rahppo Guovdageidnui fysioterapiijaguovddáš deike dan boares NRKvissui man letne oastán, muitala Martin Ávvirii.
Oaidná vejolašvuođaid
Visti gosa guovddáš rahppo lea márkanis, muhto goitge lea akto báikkis gos lávke njuolga lundui go boahtá olggos. Dat buktá vejolašvuođaid ,muitala Martin.
– Dás lea čuoiganláhttu njuolga olggobealde viesu ja muđui ge lea luondu birra viesu. Oainnán stuora vejolašvuođaid das, go de sáhttá olggos maid sirdit hárjehallama. Oainnán maiddái ovdamuni das go mánáidgárdi lea das lahkosis ja maiddái jus joatkkaskuvla huksejuvvo dasa, jáhkán šattašii buorre ovttasbargu singuin. Lean maid jurddašan ahte galggašii hárjehallanguovddáš dáppe ja mus lea vel niehku ráhkadit aktivitehtastoahkanbáikki mánáide gos besset hárjehallat seammás go stohket, lohká son.
Bákčasat mat bohtet duddjomis ja boazobargguin
Ávvir jearrá sus oaidná go son earenoamášvuođaid sámi servodagas ja olbmuin mii dagaha ahte ferte heivejit divššu. Dan birra son lohká iežas jurddašan.
– Jáhkán ahte ferte gal veahá heivehit iežas servodaga mielde. Olu sápmelaččat duddjojit ja barget lossa bargguid, nu go ovdamearkka dihte boazodoalus. Boazodoalus sáhttet leat olu bákčasat mat bohtet lossa barggu geažil ja maiguin olbmot leat bártidan guhká. Dáppe leat maid oallugat geat olu duddjojit, das maid sáhttet boahtit bákčasat nu go niskái ja olggiide. Mun jáhkán mun sáhtán veahkehit sin, earret eará oahpahit hárjehusaid maid sáhttet dahkat maŋŋel go leat duddjon, lohká son.
Jávohisgeatnegasvuohta lea earenoamáš dehálaš smávva báikkiin
Dasa lassin son lohká jurddašan iežas dan birra go sámi servodagas sáhttá leat nu ahte ii galgga buot áššiid birra hupmat ja čájehit, ja lohká jávohisgeatnegasvuođa earenoamáš dehálažžan smávva báikkis.
– Mun jurddašan ahte smávit báikkis ferte leat earenoamáš garas jávohisgeatnegasvuođain. Ovdamearkan sáhtán lohkat ahte mun in gal álggos dearvvat iežan pasieanttaid márkanis jus ieža eai dearvvat álggos, nu ahte mu pasieanttat eai dárbbaš ballat ahte rámbuvrris suinna hupmagoađán ja dan ahte olbmot álget jearahit manne sii dovdet mu, lohká Martin.
Boahtá dovdot suohkanii ruđalaččat
Buohkat geat dárbbašit divššu galggaše oažžut dan ja dán mánu loahpas sávvá Martin vuordináiggi oatnut.
– Vuosttaš fokus lea oažžut oatnut vuordináiggi fysiodikšui dáppe Guovdageainnus, ahte buohkat geat dárbbašit veahki, galggaše oažžut dan. Jáhkán dan jođánit maiddái dovdot suohkanii, go olbmot eai dárbbaš šat vuolgit Áltái dikšui masa manná olles beaivi. Dasa manná olu ruhta, lohká son.
Dán mánu loahpas
– Lea nu somá rahpat guovddáža, dál váilot vel veahá barggut ovdal sáhttá rahppot. Plána lea goit rahpat dán mánu loahpas, loahpaha Martin.