– Váttis hupmat daid vigiid birra go leat «ožžon eallima skeaŋkkas»
Ovccis logi olbmos cevzet maŋŋel čižžeborasdávdda. Muhto juohke goalmmádii lea divššus stuora váikkuhussan. Sis leat váttut maŋŋel divššu.
Lea vuosttaš geardde go Rosa sløyfe akšuvdna čalmmustahttá váttuid mat čuožžilit maŋŋel čižžeborasdávdda divššu. Mihttu lea oažžut olbmuid ipmirdit dan vaikko lea borasdávddas beassan, de ii leat álo dat seamma go ahte lea áibbas dearvvaš.
Háliidit boktit eanet rabasvuođa
– Juohke goalmmát čižžeborasdávdabuohcci bártida maŋŋel divššu. Sáhttet leat bákčasat mat hehttehit, ja ollugiin leat váttisvuođat iežaset ja earáid vuordámušaid olahit, nu go bearrašis, olbmáin ja bargoaddis, muitala Borasdávdasearvvi váldočálli Anne Lise Ryel preassadieđáhusas.
– Ollugiid mielas lea váttis hupmat váttuid birra, go sii leat «ožžon eallima skeaŋkkas». Mii sávvat ahte Rosa sløyfe akšuvdna boktá rabasvuođa borasdávdda váikkuhusaid ja divššu birra. Ferte dohkkehuvvot dadjat ahte dikšu lea čuohcan ja eallinkvalitehta rievdan, dadjá Ryel.
Dárbbašit juohkit eanet dieđuid
Juohke jagi ožžot 3400 nissonolbmo ja muhtin dievddut čižžeborasdávdda Norggas. Váttes borasdávdadikšu gádju heakkaid ja guhkida eallima eambbogiidda go ovdal, muhto divššu maŋŋel sáhttet čuožžilit váttut.
Váttut mat čuožžilit leat dearvvašvuođaváttut mat bistet guhkit go jagi maŋŋelii go dikšu lea loahpahuvvon, muhto sáhttá maid čuožžilit máŋga jagi maŋŋel divššu.
Dábálaš váttut leat kronalaš denen ja nearvaváttut, muhto máŋga nissonolbmo ožžot váibmovigiid ja gieđat sáhttet bohtanit. Muhtimiin leat vigit dušše ovtta áiggi, ja muhtimat šaddet eallit vigiiguin agibeaivvi.
– Mii oaidnit ahte sii geain lea borasdávda leat áŋgiruššán dán jagáš fáddái. Ollugat leat vártnuhisvuođas go váilu diehtojuohkin vigiid birra ovdagihtii go dikšu álgá. Ollugat vásihit ahte dearvvašvuođabargit eai bija čuožžilan vigiide čanastaga borasdávdii go guhká maŋŋel čuožžila vihki, lohká Čižžeborasdávdasearvvi stivrajođiheaddji Ester-johanne Sande.
Ádjánit máhccat bargo- ja bearašeallimii
Ollugat, geat dearvvašmuvvet maŋŋel borasdávdadivššu, fertejit rahčat dearvvašmuvvamiin.
Bargoeallimii ja bearašeallimii máhccat lea guhkes mátki.
– Pasieanttain leat vuordámušat leat
seamma doaibmadásis go ovdal go buohccájedje, mii sáhttá dovdot noađđin sidjiide. Lea stuora dárbu eambbo dieđuid juohkit vigiid birra mat sáhttet leat maŋŋel borasdávddadivššu – sihke čižžeborasdávdabuhcciide, dearvvašvuođabargiide ja muđuid álbmogii, lohká Sande.
Vigit mat čuožžilit maŋŋel divššu:
• Kronalaš denen čuohcá sullii 30-40 proseantta borasdávdabuhcciide maŋŋel divššu.
• Nearvavigit.
• Váibmovigit.
• Lymfaødema.
• Bivasteapmi ja báhkkanandovdu. • Østrogenaváilevašvuođadovdu. • Bákčasat čuohpaduvvon sajis, gieđas ja rattis.
• Ii sáhte oalggi lihkahallat nu bures. • Psyhkalaš reakšuvnnat.
• Árra ahkemolsun.
• Unnit himut.
Čižžeborasdávda:
• Čižžeborasdávda lea dat borasdávda mii eanemusat váikkuha nissonolbmuide go 3400 olbmo ožžot dan jahkásaččat. Birrasii 44 000 olbmos Norggas lea dahje lea leamaš čižžeborasdávda.
• Juohke guoktenuppelogát nisu Norggas oažžu čižžeborasdávda.
• 24 dievddu ožžo čižžeborasdávdda 2015:s.
• Nissoniid lohku geat cevzet čižžeborasdávdda lassána. Borasdávdaregistaris leat 89 proseantta buot nissoniin ain heakkas vihtta jagi maŋŋel go ožžo dávdda. 585 nissona ja 6 dievddu jápme čižžeborasdávddain 2015:s.
• Juohke goalmmát olmmoš geas lea čižžeborasdávda bártida vigiiguin maŋŋel divššu. Ollugat rahčet máhccat fas ruovttoluotta dan eallimii mii lei ovdal go buohccái.