Máksá juohkehačča ovddas gii deaddila «liikon»
Jahkásaččat lea Rosa Sløyfe -akšuvdna mii galgá čalmmustahttit čižžeborasdávdda. Dán jagi sii čalmmustahttet váttuid mat čuožžilit maŋŋel čižžeborasdávdda divššu. Kárášjoga nieida Ida Charlotte Kemi lea nuppes juo čoaggime ruđa dán akšuvdnii go son áiggoš
Lea vuosttaš geardde go Rosa sløyfe -akšuvdna čalmmustahttá váttuid mat čuožžilit maŋŋel čižžeborasdávdda divššu. Mihttu lea oažžut olbmuid ipmirdit, ahte vaikko lea borasdávddas beassan, de ii leat álo dat seamma go ahte lea áibbas dearvvaš.
Ida Charlotte Kemi Kárášjogas lea lohpidan juohke olbmo ovddas, gii deaddila su Facebookčállosii «liikon», máksit 2 ruvnno. Diibmá son dagai maid dan seamma ja son lohká iežas áigut joatkit dáinna go dán ášši doarjut lea sus váibmoáššin šaddan.
Rosa sløyfe
Rosa sløyfe lea riikkaidgaskasaš álbmotlihkadus man čalmmustahttet miehtá máilmmi golggotmánu juohke jagi. Mihttu akšuvnnain lea čájehit solidaritehta singuin geat ožžot čižžeborasdávdda, dieđuid juohkit dan birra ja doarjut čižžeborasdávdadutkama ja eará čižžeborasdávdaprošeavttaid. Golggotmánu ivdnejuvvo Norga čuvgesrukses ivnniin go fitnodagat, searvvit ja priváhta olbmot servet čižžeborasdávdda vuostá bargat. Rosa sløyfe akšuvdna lea lágiduvvon Norggas 1999 rájes.
Háliidit boktit eanet rabasvuođa
– Juohke goalmmát čižžeborasdávdabuohcci bártida maŋŋel divššu. Sáhttet leat bákčasat mat hehttehit, ja ollugiin leat váttisvuođat iežaset ja earáid vuordámušaid olahit, nu go bearrašis, olbmáin ja bargoaddis, muitala Borasdávdasearvvi váldočálli Anne Lise Ryel preassadieđáhusas.
Váttis hupmat dan birra
– Ollugiid mielas lea váttis hupmat váttuid birra, go sii leat «ožžon eallima skeaŋkkas». Mii sávvat ahte Rosa sløyfe -akšuvdna boktá rabasvuođa borasdávdda váikkuhusaid ja divššu birra. Ferte dohkkehuvvot dadjat ahte dikšu lea čuohcan ja eallinkvalitehta rievdan, dadjá Ryel.
Dárbbašit juohkit eanet dieđuid
Juohke jagi ožžot 3400 nissonolbmo ja muhtin dievddut čižžeborasdávdda Norggas. Váttes borasdávdadikšu gádju heakkaid ja guhkida eallima eambbogiidda go ovdal, muhto divššu maŋŋel sáhttet čuožžilit váttut. Váttut mat čuožžilit leat dearvvašvuođaváttut mat bistet guhkit go jagi maŋŋelii go dikšu lea loahpahuvvon, muhto sáhttá maid čuožžilit máŋga jagi maŋŋel divššu.
Gieđat sáhttet bohtanit
Dábálaš váttut leat kronalaš denen ja nearvaváttut, muhto máŋga nissonolbmo ožžot váibmovigiid ja gieđat sáhttet bohtanit. Muhtimiin leat vigit dušše ovtta áiggi, ja muhtimat šaddet eallit vigiiguin agibeaivvi.
– Mii oaidnit ahte sii geain lea borasdávda leat áŋgiruššan dán jagáš fáddái. Ollugat leat vártnuhisvuođas go váilu diehtojuohkin vigiid birra ovdagihtii go dikšu álgá. Ollugat vásihit ahte dearvvašvuođabargit eai bija čuožžilan vigiide čanastaga borasdávdii go guhká maŋŋel čuožžila vihki, lohká Čižžeborasdávdasearvvi stivrajođiheaddji Ester-johanne Sande.
Váttis máhccat seamma doaibmadássái go ovdal
Ollugat, geat dearvvašmuvvet maŋŋel borasdávdadivššu, fertejit rahčat dearvvašmuvvamiin. Bargoeallimii ja bearašeallimii máhccat lea guhkes mátki.
– Pasieanttain leat vuordámušat leat seamma doaibmadásis go ovdal go buohccájedje, mii sáhttá dovdot noađđin sidjiide. Lea stuora dárbu eambbo dieđuid juohkit vigiid birra mat sáhttet leat maŋŋel borasdávddadivššu – sihke čižžeborasdávdabuhcciide, dearvvašvuođabargiide ja muđuid álbmogii, lohká Sande.
2 ruvnno juohke liikonboalu ovddas
Kárášjoga nieida Ida Charlotte Kemi (23) lea nuppes juo čoaggime ruđa maid áigu addit Borasdávdasearvái. Iežas Facebook-siidui son lea čállán ahte juohke ovtta ovddas gii deaddila liikonboalu, son máksá 2 ruvnno Borasdávdasearvái. Lea vejolaš deaddilit «liiko» su čállosii gitta dán mánu lohppii, go de son bidjá dán ruđa searvvi kontui. Dál son sávvá vel eambbo ruđa čoaggit dán jagi go diibmá.
– Diibmá čoggen sullii 500 ruvnno. Ii hal leat nu olu, muhto dat lea buoret go ii mihkke. Lean dadjan nu ahte jus supmi šaddá unnit go 500 ruvnno de duppalasttán supmi. Sávan dan jagi seamma olu dahje vel eanet čoaggit. Dán rádjái leat 57:s deaddilan liikonboalu, muitala Ida.
Soga borasdávdaváttut leat váikkuhan su
Son muitala ahte dá lea sus váibmoáššin ja áiggušii váikkuhit ahte šaddá eambbo fokus borasdávdii. Ruđain son sávvá doarjut dehálaš dutkamiid borasdávdda ektui.
– Munnje lea dát dehálaš ášši doarju ja čalmmustahttit, ja sávan earát maid dorjot dán ášši vai borasdávdadutkan ovdána. Dat lea šaddan váibmoáššin munnje go min sogas lea olu borasdávda, ii gal juste dát čižžeborasdávda, muhto muđui eará. Dá lea maid borasdávda mii váikkuha olu nissonolbmuid, nu ahte mu mielas
– Ollugiid mielas lea váttis hupmat váttuid birra, go sii leat «ožžon eallima skeaŋkkas». «Ollugat leat vártnuhisvuođas go váilu diehtojuohkin vigiid birra ovdagihtii go dikšu álgá...»
lea dehálaš ahte nissonolbmot mannet geahčaheame iežaset.
Dušše váimmu bidjat ii leat doarvái
Dávjá go golggotmánnu rahpasa, mii lea čižžeborasdávdamánnu, de álget olbmot iežaset Facebooksiidduide bidjat váimmuid, dáinna lágiin čájehit beroštumi ja čalmmustahttit čižžeborasdávdda. Das ii čoggo makkárge ruhta ja Ida Charlotte mielas ii oro gal doarvái dušše váimmu bidjalit iežas siidui jus ii seammás doarjjo ruđain.
– Na, mu mielas gal ii oro doarvái dušše dan váimmu bidjalit siidui. Bija fal váimmu iežat siidui dahje dan Rosa sløyfe iežat govvii, muhto dan seammás gal oččošii doarjut ruđalaččat, jurddašan mun. Lea dat mii ovdánahttá dutkama dán áššis, dat okta váibmu ii iešalddis váikkut nu olu, lohká son ja reaškkiha go dadjala ahte ii leat áigumuš gal olbmuin ruđa bohčit.