Mátkkoštanealáhusat BALLET HÁVKAMIS guovtti jiehtanasa gaskii
Mátkkoštanealáhusat ballet hávkamis
Guovdageainnu suohkan áigu ovttasbargat Eanodaga ja Álttá suohkaniiguin, ovdánahttit mátkkoštanealáhusa. Daidda plánaide leat Guovdageainnu mátkkoštanealáhusain veahá čoaska čoalit.
Mannan gaskavahku lei čoahkkin Guovdageainnus, gos Guovdageainnu ja Suoma beale Eanodaga suohkaniid ovddasteaddjit hupme lea go vejolaš ovttasbargat riikarájiid rastá. Dan čoahkkima vuođul sii leat ge dál bidjan goappaš suohkaniin hálddahusaid bargat, das movt sáhttá ovttasbargat ja makkár surggiin. Okta dain surggiin, maid Guovdageainnu sátnejođiheaddji namuha, lea mátkkoštanealáhussuorgi. Sátnejođiheaddji lea ovdal juo sullasaš jurdagiid ovddidan, ja dál lea ge dan prošeavtta álgu.
Ii doaibman mihkkege
Ávvirii dajai Guovdageainnu sátnejođiheaddji, Johan Vasara, ahte lea geahččaluvvon olu Guovdageainnus go lea sáhka mátkkoštanealáhusas, muhto ii leat duođi eambbo doaibman mihkkege.
– Mu mielas lea dál dehálaš ahte mii oažžut turisttaid deike, ja dakko bokte lea Suopma várra hui buorre ovttasbargoguoibmi. Guovdageaidnu lea nu unni, ahte mii dárbbašit geahččat veahá viidábut, ja de lea maid Áltá hui lunddolaš báiki gosa geahčesta, lohká son.
It don bala ahte Guovdageaidnu galgá hávkat guovtti dákkár stuora turisttabáikki gaskii, ja šaddat dušše dakkárin mii fállá daid vásáhusaid maid dat guokte báikki eai nagot fállat, ii ge báze Guovdageidnui das mihkkege dietnasiid?
– Nu go dadjen, de leat mii olu geahččalan dáppe, muhto ii leat doaibman. Jus mii oažžut turisttaid deike, Suoma dahje Álttá bokte, na dat han lea buorre álgu, vástida son.
Ballet hávkamis
Sátnejođiheaddji plánaide gal eai mátkkoštanealáhusfitnodagat speaččo nu bearehaga gieđaid. Sis lea okta ballu: Sii dihtet Suopma geasuha olu turisttaid, ja dávjá fállet vásáhusaid mat eai leat albma. Guovdageainnus sii háliidit fállat dan mii lea albma, eai ge Suoma turistaeatnatvuhtii fállat vásáhusaid mat eai leat albma. Jus geahččá man olu olbmot idjadit dán golmma suohkana hoteallain, Álttás (122 120 guossi), Guovdageainnus (12 000), ja Eanadagas (130 863 guossi), de oaidná dan stuora erohusa man stuorrát guhtege leat.
Dadjá nu movt lea
– Mun gal balan ahte mii hávkat dien guovtti stuora báikki gaskii, lohká mátkkoštanealáhusfitnodaga Arctic Šuorpmu eaiggát, Nils M. Sara.
Sara fállá earret eará mátkki iežas dálveorohahkii, Šurbmui, ja maid muđui dan duohta boazosámi eallima.
Ovdánan
Sara lohká ahte dál lea visot buoret go mat logi jagi áigi, go suohkan vikkai iežas mátkkoštanealáhusaid márkanfievrridit. Son lohká dál lea nu olu buoret vejolašvuohta olihit viidábut, nu go interneahta bokte.
– Mus gal leat oktavuođat alddán olgoriikii, maid lean olihan juste dan dihte go lea buorre vejolašvuohta olihit sin dál. Mun gal oaivvildan ahte jus mii galgat lihkostuvvat, de mii fertet márkanfievrridit Guovdageainnu, ii ge dušše leat dakkárat geat fállat Suoma turismafitnodagaide dan mii sis ii leat, lohká Sara.
Son Ávžžuha baicca suohkana iežas márkanfievrridit Guovdageainnu, go dat ii leat nu váttis dán áigge ja livčče seammás maid bargosajit.
Hálbái fállat kvalitehta
Mátkkoštanealáhusfitnodaga Viddas Veidemann eaiggát, Johan Anders Somby, ii ge loga nu mielas ovttasbargui, erenoamážit lea sus maid ballu ahte sihke Guovdageainnu fitnodagat jávket Suoma stuora turistaveartna sisa, ja maid manahit daid stuora ruđaid.
– Mii han fállat dan duohta sámi eallima. Balan mii báhcit čohkkát duššiin jus Suomas galget vuovdit vásáhusaid ja mii galgat daid fállat. Mii háliidit fállat duohta sámi eallima, ja Suomas eai soaitte gergosat máksit dan ovddas, go kvalitehta mii eat sáhte nuvttá addit, ja mis lea kvalitehta man fállat, lohká Somby.
Ieža hutkat
Sihke Sara ja Somby leaba hui ovttaoaivilis ahte ii galgga dušše lohkat galle olbmo bohtet, muhto maid makkár fálaldaga sii nagodit sidjiide addit.
– Jus galgá čuovvolit Suoma turismma, de vurdojuvvo várra ahte mii galgat hui hálbái fállat vásáhusaid ja gokčat dan oasi Suoma ja vel Álttá fitnodagaid ovddas. Mu mielas gal mii galggašeimmet baicca ieža hutkat márkanfievrrideami ja vuovdit maid, dat lea mu ávžžuhus, lohká son.
– In mun hilggo gal, ja dieđus liigedienasin soaittášii maid dohkket, muhto dakko bokte ii boađe midjiide gal váldodienas. Dat gal ii boađe eambbo jus ieža nagodit ovddidit iežamet, eat ge šaddat dušše dakkárin mat deavdit dárbbu mii earáin váilu, lohká son vel loahpas.
Eanodagas: 130 863 Guovdageainnus: 12 000 Álttás: 122 120