ÁIGU OVDDIDIT joavkku čikčiid
20-jahkásaš Ole Marcus Balto álgá Kárášjoga spábbačiekčanjoavkku Nordlys a-joavkku hárjeheaddjin. Son lea gárvemin iežas spábbačiekčanhárjeheaddji oahpu ja illuda hástalusaide váldohárjeheaddjin.
Kárášjohkalaš Ole Marcus Balto (20) álggii skuvlaagis spáppa čiekčat Nordlys valáštallanjoavkkus. Dál go máhccá ruovttujovkui, de šaddá a-joavkku váldohárjeheaddjin.
– Lean hui ilus go oaččun dán vejolašvuođa. Mun in leamaš dievdojoavkku váldohárjeheaddjin goassege, nu ahte šaddá hui gelddolažžan geahččalit dán doaimma ja bidjat johtui iežan jurdagiid, lohká son.
Gárve oahpus
Balto lea gárvemin spábbačiekčanhárjeheaddji oahpus man gazzá University of South Wales spábbačiekčanskuvllas Stuorrabritánnias. Son galgá čállit bachelorčállosis Kárášjogas dan botta go hárjehallá Nordlysa.
– Skuvla leamaš ávkkálaš ja doppe lean loaktán bures. Mun lean oahppan olu spábbačiekčama taktihka birra ja doaivumis lea dat ávkin Nordlysii. Jurdda lea maid addit eanet oahpu čikčiide, muitala Ole Marcus Balto.
Áigumušat
Nordlys spábbačiekčanjoavku birgehalai bures mannan áigodaga ja šattai goalmmádin ráidočiekčamiin. Buori bohtosa geažil besset maiddái njuolgga Norggameašttir rátkkačiekčamiid. Ođđa hárjeheaddji muitala ahte ulbmil lea bisuhit joavkku seamma buori dásis ráidočiekčamiin mat álget giđđat.
– Ovddeš hárjeheaddji lea bargan bures ja huksen joavkku. Dán áigge eai váillo šat čiekčit, ii ge čikčiid leat váttis oažžut searvat čiekčamiidda. Dáinna joavkkuin jáhkán ahte doalahit iežamet njealját divišuvnnas, ja mis lea maid vejolaš birgehallat viehka bures ráidočiekčamiin, lohká Balto.
Čiekčit máhccet
Nordlys vásiha ahte joavkku ovddeš čeahpit háliidit fas čiekčat ruovttujoavkkuset ovddas, ja mannan áigodaga máhcce máŋga spábbačiekči Kárášjohkii.
– Mis lea hui buorre joavku dál, ja jáhkkimis bohtet lassi čiekčit ruovttoluotta. Mis ii leat vel okta ge šiehtadus, ja danin in sáhte vel almmuhit geain lea sáhka, lohká hárjeheaddji.
Nuorat go čiekčit
20-jahkásaš Ole Marcus Balto leamaš Nordlys a-joavkku veahkkehárjeheaddjin muhtin áigodagaid dan rájes go gazzagođii oahpus. Son muitala ahte joavkkut leat eatnašat boarráset go ieš.
– Go ledjen veahkkehárjeheaddjin diibmá, de ohppe čiekčit dovdat mu ja mun oahpásmuvven sidjiide. Dál doaivvun ahte váldet mu bures vuostá vaikke lean nuorra. Mun jáhkán čiekčit háliidit oahppat, ovdánit ja vuoitit, ja dan mii nagodit ovttasráđiid, lohká son.
Boahtteáigi
Go Balto gárve oahpustis, de oažžu UEFA hárjeheaddjiliseanssa. Dalle lea sus maid vejolašvuohta ollesáiggis bargat spábbačiekčanhárjeheaddjin.
– Dalle oažžu dan vejolašvuođa, muhto mun jáhkán ahte daid stuorámus bargguid easka olahan 20-30 jagi geahčen. Nordlysas lea hui buorre álgit, ja dán doaimmas beasan olu oahppat, loahpaha son.
Boahtteáiggi resursa
Duorastateahkeda almmuhii Nordlys valáštallanjoavku ahte molsot a-joavkkus hárjeheddjiid. Ole Marcus Balto lea váldohárjeheaddji ja John Einar Eira jr. fas veahkkehárjeheaddji, son galgá maid jođihit joavkku daid áigodagaid go Balto lea Walesas.
– Midjiide lea dieđusge illu go oažžut Ole Marcus Balto hárjeheaddjin. Son lea hui dehálaš resursa Nordlysa boahtteáigái, lohká Nordlys stivralahttu Geir Michael Boine.
Ii dramatihkka
Maŋimuš jagiid lea Rasmus Som-
by jođihan ja ovddidan Nordlys a-joavkku. Boine, guhte ovddasta a-joavkku Nordlys stivrras, ii daja makkár ge dramatihka hárjeheaddjilonohallama duogábealde.
– Mii háliidit Rasmus Somby mielde viidáset ja leat jearran joatká go hárjeheaddjejoavkkus. Sus lea vahkku smiehttanáigi, dadjá Boine.
Ii joatkke
Go Ávvir váldá oktavuođa ovddeš hárjeheddjiin, de lea son jo mearridan guođđit Nordlysa.
– Mun in leat šat mielde, ii ge mus leat eambbo dasa dadjat. Mun lean vástidan ahte in joatkke, lohká Rasmus Somby. Son muitala vel ahte su šiehtadus ii lean nohkan Nordlysain ovdal go hárjeheaddjit molsojuvvojedje.
– Mun in dovdda ášši proseassa, lohká son.
Giitevaš
Nordlys joavkku Jon Andreas Rognerud Eira lea giitevaš ovddeš hárjeheaddji barggu ovddas, ja muitala ahte Rasmus Somby lea ovddidan joavkku sakka.
– Son lea jovkui čájehan ahte lea vejolaš lihkostuvvat jus hárjehallá bures, son movttiidahtii min ja attii midjiide fas doaivaga. Doaivumis joatká muhtin rollas a-joavkkus, dat livččii hui buorre, lohká son.
Gelddolaš
Dál sávvá čiekči ođđa hárjeheaddjái bures boahtima ja muitala iežas illudit ođđa ovttasbargui.
– Dát šaddá hui gelddolaš ja somá. Son lea nuorra geas lea stuora beroštupmi spábbačiekčamii. Mun vuorddán ahte beassat bures hárjehallat, go dat mearrida dási ja man bures birget ráidočiekčamiin, lohká Jon Andreas Rognerud Eira.
Hoavda
Jon Andreas Rognerud Eira bážii eanemus moalaid Nordlys joavkku ovddas mannan áigodaga. Son lohká iežas gearggusin fas ráhkkanišgoahtit ráidočiekčamiidda. Vaikke son lea logi jagi boarráset go ođđa hárjeheaddji, de jáhkká ođđa ovttasbarggu mannat bures.
– Ole Marcus lea hoavda vaikke lea nuorat go olu joavkku čikčiin. Son galgá bagadallat ja muitalit mo galgat. Čikčiin galgá hárjeheaddjái gudnevuollegašvuohta ja veahkkálagaid birgehallat, loahpaha Eira.