Ballá sámi gákti rievdá okta gáktin
Finai dujiid geahčadeame duodjemárkaniin
Kárášjohkalaš Karen Marie Anti Strømeng vuorjašuvvá go oaidná oasit sámegávttis leat massimin báikegullevašvuođa mearkkaid, go seamma duodji heivehuvvo iešguđet guovlluid sámegávtti oassin. – Nu mo dát diehpit, lohká son.
Kárášjoga Servodatviesus ledje duodjemárkanat mannan lávvardaga. 19 duojára bargu lei vuovdimassii.
Kárášjohkalaš Karen Marie Anti Strømeng fitná maid duodjemárkanis, vázzá, čuoččasta duos dás ja geahčasta dárkilabbot. Facebook neahttabáikkis lea fuomášan olbmuin livčče miella váldit osiid iešguđet guovlluid sámegávttiin ovtta gáktehápmái.
– Mun gal duođaid balan ahte go dán muttos ahkái boahtá, de šaddá loahpas okta gáktin, go gávtti dovdomearkkat ja báikegullevašmearkkat biddjojit oktii, lohká son ja čujuha: – Nu mo dát diehpit.
Su ovddabealde heaŋgájit rukses jorba diehpit, guovddážat alit ja jorbbas dego spáppažat.
Kárášjoga diehpit
– Ledje gal viehka stuorrá. Munnje lea dát diehpehápmi áibbas amas. Diehpi galggašii unnibuš ja guhkebuš, asehat lea várra buoret sátni. Kárášjoga diehpis galgá leat alit guovddážis, muhto ii ná olu láigi, ii alihis, iige ruoksadis. Dál oidnojit bidjamin vielgada velá. Diehppi ii galgga leat jorbbas, muhto guhkedáleš, čábbát galgá heaŋgát. Mu čalbmái eai leat dát nu ebmui, lohká Karen Marie Anti Strømeng ja heŋge dihpiid fas sadjái.
Karen Marie Anti Strømeng muitala son fitná duodjemárkanis geahččamin maid olbmot vuvdet. Dán vuoru ii áiggo oastit maidege, dušše geahčadit. Su mielas lea giehtaduodji divrras go ruđain galgá oastit, muhto go diehtá dan barggu, dalle ii leat giehtaduodji divrras.
Árbevirolaš gávttiin eanemus čiŋadan
Astrid Johnskareng fitná duodjemárkanis dušše geahččamin. Lohká duodjemárkanis oaidná man olu duojárat dat duođaid leat Kárášjogas. Su mielas lea dárbu ságastallat duoji birra ja maiddái man dehálaš lea doalahit árbevirolaš duoji.
– Amas ii maŋážassii leat go dušše buvdagálvu. Mun ádden nuorat olbmuid geain lea miella veaháš viidásabbot mannat dainna gávttiin ja lea áibbas ortnegis, muhto dan ii sáhte gohčodit nu árbevirolaš, vaikko dat dološ gákti lea vuođđu, lohká son.
Astrid Johnskareng lea ovtta oaivilis Karen Marie Anti Strømengain ahte olbmot eai berre seaguhit buot gávttiid okta gáktin.
– Mu mielas lea dehálaš ahte báikegullevašvuohta ja dovdomearkkat čuvvot iešguđet gávtti. Go mun lean hirbmadit čiŋadeamen, de mun cokkan dološáiggi gávtti, liinni ja gahpira, boahkána ja gápmagiid maid giesan vuoddagiiguin, lohká Astrid Johnskareng gii maid ballá árbevirolaš gákti sáhttá jávkat jus menddo sakka rievdadišgohtet.
Gumposat, njuokčamat, biergu ja liepma
Sara Marit Gaup Eira lea boahtán duodjemárkanii mánáiguin. Fárus lea gávcci jahkásaš Sara Elen Ánná Gaup Eira ja stuorra vielja, 12 jah- kásaš Nils Ante Gaup Eira ja su sierra veahkki, Áhkguoikkas bajásšaddan, Jukka Heikurainen. Sara Marit Gaup Eiras lea hoahppu, olu áššiid áiggošii galgat dan botta go sus lea mánnabiigá. Doalvula máná guoktá beavdegurrii, finasta oastimin sámemállása ja juhkamuša. Čuohpasta gumposiid, njuokčamiid ja bierggu nu ahte máná guovttos birgeba. Guktot borraba njálgát, nu mo eará olbmot ge das bálddas dahket.
– Lea nu njálgát dát ja nu čeah- pi ráhkadit, lohká eadni Sara Marit.
Hušša kievkkanis
Kafea gievkkanis livžžot lágideaddjit, Shitting Bull Mc Klubb Kárášjohka, eaktodáhtolaš veahkit málesteaddjin. Uvnna alde duoldá biergu, nuppi ruittus fas ađđamat. Lea MC klubba mii lágida duodjemárkaniid ja maiddái kafea 15. geardde. Kievkkanhoavda Inga Porsanger lea vuoššamin gumposiid. Juohke háve go gumposat
gikset, goivesta daid nuppe lihttái mii dađistaga guorrana.
– Lean rehkenastán 100 olbmuid gumposiid. In mun jáhke olbmot beroštit ahte lea mohtorsihkkelsearvi márkaniid, lohká Inga Porsanger.
Servodatviessolanjas dárkkista ieš Shitting Bull Mc Klubb Kárášjoga, jođiheaddji Sverre Nikkinen, rehkegiid.
– Oažžu dadjat dál leat 450 ollesolbmui vuovdán 20 kruvdnasaš sisabeassanlihppu, muitala Nikkinen birrasii guovtti áiggi.
Konfirmašuvdnii ráhkkanit
Duojár Anders Baer ráhkada leairaboahkániid iešguđet ivnnis ja guhkkodagas. Randi B. Wennberg leaba 15 jahkásaš nieiddain boahtán Leavnnjas duodjemárkaniidda oastin dihtii boahkána konfirmašuvnna gáktái.
– Mu mielas lea duot ruškes boagán fiidnámus ja mus galget velá leat devkesruškes gápmagat dasa. Áiggun silbaboaluid oastit silbarávddis, in dieđe vuos man galle, muitala Randi B. Wennberg nieida dan botta go eadni máksigoahtá boahkána ovddas.
Gođđá, bivdá ja gárdu
Siskkimuččas Kárášjoga servodatviesus lea vihtta duojára. Okta sis lea Rauna Guttorm gii lea lebben dievva iešguđetlágan gođđojuvvon biktasiid beavddi ala. Muitala iežas johtit buot duodjemárkaniin Sámis.
– Duodjemárkanat mearkkašit olu munnje, go mun barggan ruovttus okto dáid giehtadujiiguin. Vaikko in fidnešii vuovdit nu olu go háliida álo, muhto lea ain ge dehálaš ahte oaidná eará duojáriid ja eará olbmuid, lohká Rauna Guttorm.
Muitala son gođđá mašiinnain, muhto stuorámus oassi das lea giehtaduodji. Lohká gođđin lea sutnje lassitienas.
– Na ja gárddun rievssahiid Deatnogáttis, Bađožis gos mun orun, Suoma bealde. Doppe eai leat kránnját mus. Geassit bivddán buođuin luosa ja oakkun, čanan ieš dolgevuokkaid. Jus fuomášan rieban lea fitnan oahppamin mu rievssatgielaid, de mun bážán riebana, muitala Rauna Guttorm.