Rauni Manninen vuoitá Sámiráđi girjjálašvuođabálkkašupmi
Sámiráđđi lea mearridan ahte Rauni Manninen oažžu dán jagi girjjálašvuođabálkkašumi romána «Áhčči min» ovddas.
Rauni Manninen romána «Áhčči min» lea almmuhuvvon Iđut lágádusas (2018). Girjji dáhpáhusat álget Sámis, Davvi-suomas, goas nu 1940-logu álggus ja bistet gitta 1900-lohppii. Dan girjji ovddas oažžu son dál Sámiráđi girjjálašvuođabálkkašumi.
Rauni Manninen dahje LuobbalJovsset Rauni (r. 1946) lea eret Ohcejogas, Suomas. Son lea bajásšaddan dalle go lei čohkkendállodoallu, ja lea vásihan mo dat muhttašuvvá ruhtadállodoallun, ja makkár rievdadusaid dat mielddisbuktet.
«Áhčči Min» románain čájeha son, ahte lea álbmoteallima govvideaddji ja ruovttuguovllu čálli.
– Lea buorre dássi
Kulturossodaga jođiheaddji, Christina Haetta, muitala ahte ledje boahtán olu buorit evttohusat lágádusain bálkkašupmái mii dán jagi galggai geigejuvvot ollesolbmogirjái.
– Sámi girjjálašvuohta čájeha dáid bokte ahte das lea buorre dássi ja Sámiráđi ulbmil bálkkašumiin lea ge movttiidahttit olbmuid čállit ja čalmmustahttit sámi girjjálašvuođa, dadjá Christina Haetta preassadieđáhusas.
«Áhčči min» romána lea almmuhan Iđut lágádus. Lágádusa bealis celket ná girječálli birra.
– Iđut-lágádus sávvá čállái lihku bálkkašumiin. Duostilis čálli, govvida eallima ilu ja morraša!
Árvvoštallanlávdegotti árvoštallan
Árvvoštallanlávdegoddi cealká ahte váldopersovnna Josáha oadjebas beaivvit nohket, go son ovttas nuorra eamidiin Rávnnáin ja unna nieiddažiin fertejit vuolgit eváhkkomátkái dálvvesoađi loahpas. Maŋŋel soađi sii ásahit fas ođđa eallima ruovttubáikái. Birgejupmi lea garra barggu, dálkkiid ja Ipmil áhči dáhtu duohken. Bures govviduvvo mo siidaguoimmit veahkehallet nuppiideaset jos lea heahtedilli.
Josátguoktá mánnáčora stuorru, ja Josát garra bargguin ja imaštallamiin, veahá dego láhppon dán máilbmái, ii oainne eará go ahte eallin ferte dán eatnamis ellojuvvot: «Go beare dállodišgoahtit. Nuhan almmilottitge.» Eallima rašes ja morašlaš bealit, nu mo máná massin ja go ferte mánáid sáddet ásodahkii, leat fiidnát ja álásin govviduvvon, lohkki váibmu njuorrá. Máilmmis lea maiddái illu, go mánát sturrot ja birgejupmi lea buorre.
Jurddašeaddji váldopersovnna jurdagat, dagut ja bargovuohki addet lohkkái gova sámi árbevirolaš eallinfilosofiijas ja luondduáddejumis, ja mo dološ eallinvuohki nuppástuvvá maŋŋel soađi. Go lea lohkan «Áhčči min» romána, mii lea nu sátnerikkis, ja mas leat sátnevájaslágan dajaldagat ja somás ge mohkit, de lea rahpasan sátneriggodat ja soaitá giella maid ovdánan.
Geigejuvvo juohke nuppi jagi
Sámiráđi girjjálašvuođabálkkašupmi geigejuvvui vuosttaš geardde 1994:s. Bálkkašupmi geigejuvvo juohke nuppi jagi, ja molsašuddá gaskal mánáidgirjji ja ollesolbmogirjji.
isak@avvir.no