Áimmahuššet sámevuođa ja CUVKEJIT OVDAGÁTTUID
Vaikke Bukkespranget lea dáčča mánáidgárdi, de lea sámevuohta guovddážis ja áibbas lunddolaš oassin mánáidgárddi árgabeaivvis. Mánáidgárddi jođiheaddji ja eaiggáda duogáš áŋgiruššá su ovddidit sámi giela ja kultuvrra.
Vaikke Bukkespranget lea dáčča mánáidgárdi, de lea sámevuohta guovddážis ja áibbas lunddolaš oassin mánáidgárddi árgabeaivvis. Mánáidgárddi jođiheaddji ja eaiggáda duogáš áŋgiruššá su ovddidit sámi giela ja kultuvrra.
Jahki lea 2005 go Turid Boholm ásaha Bukkespranget luonddumánáidgárddi Romssa sullo davágeahčai. Go hábme mánáidgárddi sisdoalu, de mearrida ahte sámevuohta galgá das oassin.
– Maŋŋel go mánáidgárdi lei leamaš doaimmas jagi, álggaheimmet sámi mánáidjoavkku. Ii mis lean sámegielat bargi, muhto mis ledje váhnemat geat ledje fuomášan iežaset sámi ruohttasiid. Sii háliidedje ahte sin mánát galge oahpásmuvvat sámi gillii ja kultuvrii. Dađistaga virgádeimmet sámegielhálli bargi ja das rájes lea fálaldat sakka ovdánan, muitala Bukkespranget luonddumánáidgárddi jođiheaddji ja eaiggát Turid Boholm.
Fuomášii sámeduogáža ollesolmmožin
Son lea bajásšaddan Álttás, ja lea agibeaivvi dovdan čanastumi sámi kultuvrii.
– Mun ledjen dušše 3-4 jahkásaš go jerren eatnis eat go mii leat sápmelaččat. Mun dovden erenomáš gullevašvuođa sámevuhtii go oidnen gávttehasaid ja gullen sámegiela. Muhto vástádussan ožžon ahte min sohka lei boahtán Suomas, eat mii lean sápmelaččat, muitala Boholm. Dáruiduhttima geažil eai vuigen su áhkut ja áddját iežaset sámi identitehta, muhto dát jorgalii go su áhčči dutkagođii bearraša duogáža 1990-logu álggus.
– Oabbán riŋgii mus jearrat áig- gun go jienastit nuppi sámediggeválggain. Mun dieđusge vástidin ahte ii munnos leat dát vejolašvuohta go eat mii leat sápmelaččat. Dalle muitaluvvui munnje ahte mis leat sámi ruohttasat. Dat duođaštii juoidá maid álo ledjen dovdan, ja dat čilgii maiddái manin mus lei dakkár čanastupmi sámi kultuvrii, čilge Boholm guhte dan rájes lea jienastan sámediggeválggaid oktavuođas.
Buohtalaga
Bukkespranget mánáidgárddi visttis lea sámegiella buohtalaga dárogielain. Gievkkanskáhpet leat merkejuvvon guktuid gielaide ja seinniid hervejit maiddái govat ja oahpponeavvut mat čalmmustahttet sámi kultuvrra.
– Álgo jagiid lei sámevuohta dušše guovddážis ođđajagemánus ja guovvamánus go ráhkkaneimmet Sámi álbmotbeaivái. Dál lea sámi giella- ja kultuvra lunddolaš oassin min árgabeaivvis. Mii bargat olu sámi ivnniiguin, mii málet ja duhppet sámi leavgga, oahppat gávtti birra, málestit sámi borramušaid, oahpahallat juoigat, oahppat sániid ja loguid sámegillii ja sámi máidnasis lea maid stuora sadji min árgabeaivvis. Mis leat maid olu olgodoaimmat mat fátmmastit sámi kultuvrra. Min fálaldat lea ovdánan justa dego sámevuohta dahká muđui ge servodagas. Eambbosat leat fuomášan iežaset sámi duogáža ja sii háliidit ahte sin maŋisboahttit váldet dás oasi. Min mánáidgárddis dieđusge maid buorrána fálaldat go dát han lea mu váibmoášši ja maiddái bargiin lea dáhttu áimmahuššat sámi giela ja kultuvrra. Mun in máhte oba jurddašit ge mo mánáidgárdi livččii sámevuođa haga, lohká Bolholm.
Luonddumánát
Bukkespranget mánáidgárddi verráhis it dárbbaš go moadde mehtera lávkulit ovdal go leat meahcis. Deike leat ceggen stuora lávu ja ráhkadan máŋga dollasaji.
– Mii leat ieža ráhkadan bassemuoraid odne ja leat bassán guollegáhkuid. Dál leat murjemin, gea man erenomáš muorjemeasttu mii fierrut.
Nieiddažat muitalit áŋgirit man somás beaivi sis leamaš dássážii mánáidgárddis. Sis lea juohke nuppi vahkkus sámi fáddá, ja odne leat oahppan mánáidgárddi sámi bargis makkár mearkkašupmi dolastallamis lea sápmelažžii.
– Sis-eatnan sámiide lea bassemuorra áibbas lunddolaš, muhto dáppe ii leat nu. Lei oalle čilgemuš makkár bassemuorra galgá. Ii dat galgga leat roaŋkkas, ii goikkis, iige galgga menddo assái dahje asehaš. Mánát vižže ieža bassemuoraid ja go hállet dan birra, de dadjet bassemuorra sámegillii. Munnje lea hui divrras oahpahit sámi kultuvrra ja eallinvugiid birra, ja lea hui dehálaš ahte mánáid-
gárddis loktet ja seailluhit sámi kultuvrra, lohká Bukkespranget mánáidgárddi pedagoga Rigmor Varsi Rasmus.
Sámi fáttát
Son lea gieskat fárren Kárášjogas Romssa gávpogii ja lea bargan Bukkespranget mánáidgárddis borgemánu 1. beaivvi rájes. Rigmoris lea ovddasvástádus doaimmahit mánáidgárddi sámi beali ja jođihit sámi mánáid giellajoavkku.
– Mánát galget oahpásmuvvat sámi árbevirolaš doaimmaide. Deike galgá ceggejuvvot árbevirolaš lávvu vai mánát besset lávostallat. Lávus ja lávu olggobealde beassat maid čađahit árbevirolaš doaimmaid, dego čuohppat gámasuinniid, sáltet ja suovastuhttit guliid ja biergguid. Sávvamis beassat maid vuolgit jávrebivdui. Mánát besset bivdit sáimmaiguin, čollet guoli ja ráhkadit mállásiid. Dát bargu ovtta
láhkai čájeha mánáide ahte borramuš ii boađe girdi fárus Rema gávpái, muhtin han ferte dan bivdit maid. Lávvu lea hui guovddážis mánáidgárddis, ja danin besset mánát maiddái ráhkadit smávva lávožiid, čilge Rasmus.
Áigumuš ásahit sámi ossodaga
Bukkespranget luonddumánáidgárddi jođiheaddji lea hui duhtavaš iežas sámi bargi plánaiguin. Turid Boholm sávvá ahte nagodit viiddidit doaimmaset vel eanet boahtte áiggis.
– Mu niehku lea ásahit sierra sámi ossodaga mánáidgárdái áiggi mielde, muhto dalle dárbbašit eanet ohcciid. Mis leamaš maŋimuš jagiid 4-5 sámegielat máná, muhto dán jagi leat dušše guokte máná sámi giellajoavkkus. Mun sávašin ahte vel eambbo sámi váhnemat fuomášedje min fálaldaga go dát lea oalle erenomáš. Vaikke dá lea dáčča mánáidgárdi, de bargat ja láhčit dili sámi giela ja kultuvrra hárrái. Ávžžuhan sámi váhnemiid ohcat saji deike, ja mis leat ain guoros sajit jus muhtin ii leat ožžon saji iežas mánnái, lohká Boholm.
Bukkespranget mánáidgárddi sámi giela ja kultuvrra áimmahuššan lea mielde cuvkemin ovdagáttuid ja bohcciidahttimin
olbmuid sáhkkiivuođa.
– In leat goassege vásihan ahte váhnemiid mielas ohppet mánát menddo olu sámevuođa birra, baicce lassánit váhnemat geat leat suokkardallan iežaset duogáža ja gávnnahan ahte sis leat sámi ruohttasat. Ferten muitalit 5-jahkásaš gándda birra guhte diibmá jearai ii go oččošii searvat sámi giellajovkui, go sus han lea sápmelaš áhkku. Mun dadjen ahte dieđusge oažžu ja ahte sáhttit eambbo ságastallat dán birra ruovttuin. Beaivvi maŋŋel lei veahá skurtnjas go lei gávnnahan ahte su máttar-máttaráhkku dat lei sápmelaš. Mun jeđđejin gándda ja muitalin ahte sus han gal lea de sámi duogáš. Son šattai nu movttet ja beasai sámi giellajoavkku doaimmaide searvat. Gánda muitalii dalá sámi bargái ahte go lea sápmelaš, de son lea dego duppal olmmoš. Jurddaš man jierpmálaš identitehtareflekšuvdna dán 5-jahkásaččas lea, ja man bures son máhttá govahallat gullevašvuođa guovtti kultuvrii, loahpaha Boholm.