Ođđa joavku galgá šaddat máilmmi buoremussan
Guokte maŋemus jagi lea FA Sápmi bargan Sámi nissonriikajoavkku álggahemiin, ja dál leat hárjeheaddjit ohcame čikčiid.
FA Sámi doaibmaplánas lea nissonjoavkku álggaheapmi jo leamaš guokte jagi. Jahkečoahkkimis, mii lei borgemánus, mearriduvvui ahte joavku galgá doaibmagoahtit dán jagi jo.
– Mis lea guhkit áiggi leamaš hállu álggahit nissonjoavkku, muhto mis ii leat leamaš ruhta eai ge joavkkut maid vuostá mii beassat čiekčat. Dál leat gávdnan joavkku, nu ahte dál cegget mii maid joavkku, dadjá FA Sámi nissonjoavkku váldohárjeheaddji, Elin Nicolaisen.
Dárbbašit ruhtadoarjaga
Dán háve lei nu ahte FA Sápmi sáhtii iežaset bušeahta rievdadit nu ahte jur gárttai ruhta cegget joavkku, muhto boahtteáiggis gal dárbbaha FA Sápmi doarjaga.
– Mii leat ohcan ruđalaš doarjaga sihke Norgga ja Ruoŧa Sámedikkis, muhto eat leat vel ožžon vástádusa. Muđui leat maid ohcame eará ruhtadeddjiid, muhto daid ii leat nu álki gávdnat. Mis maid ii leat ruhta oastit čikčiid eret barggus dan áiggi go sii ovddastit riikajoavkku, nu ahte soaitá šaddat nu ahte buorit čiekčit eai beasa searvat go eai sáhte váldit friddja barggus ja skuvllas, dadjá Nicolaisen.
Ii galgga dušše dáhpáhus
Go nissonjoavku ceggejuvvo, de galgá dat leat bissovaš joavku, ii galgga dušše okta čiekčan mii dáhpáhuvvá oktii.
– Min jurdda ja mihttu lea dieđus bissovaš joavkku cegget. Livččii maid gelddolaš jus mii sáhtášeimmet lágidit čiekčamiid eará joavkkuid vuostá, bovdet sin deike Sápmái, dadjá Nicolaisen.
Joavku
Elin Nicolaisen ja Wanja Blind leaba FA Sámi hárjeheaddjit. Wanja Blind lei ge maid FA Sámi nieiddaid hárjeheaddji, Piteå Summer Games čiekčamiin, mannan geasi.
– Wanja lei nieidajoavkku hárjeheaddji mannan geasi ja mun lean maid leamaš hárjeheaddji alla dásis. Lean ovdamearkka dihte leamaš Fløya joavkku hárjeheaddji, nu ahte mun dovddan ollu dain nieiddain geat leat listtus, ja sin hárjeheddjiid, dadjá Nicolaisen.
Čikčet Norgga ja Ruoŧa alimus divišuvnnain
Čiekčit geat leat FA Sámi listtus leat čiekčit geain lea alladási hárjáneapmi, doppe leat nieiddat geat čikčet Norgga ja Ruoŧa alimus divišuvnnain ja maid dakkárat geat leat ovddastan Norgga riikajoavkku sihke ahkemearriduvvon dásis ja maid a-joavkku.
– Joavkkus galggaše leat hárjánan čiekčit geain lea alla dássi, mii leat ceggeme nissonjoavkku eat ge nieidajoavkku. Dan dihte ii leat daddjon ahte nuorra čiekčit eai beasa mielde, mii áigut maid váldit mielde ovtta dahje guokte 16dahje 17-jahkásaš nieidda, oahppan dihte, muitala Nicolaisen.
Badjel 50 nama
FA Sámi hárjeheaddjit leaba ráhkadan listu, listtus leat badjel 50 nama. FA Sápmi lea humadan hárjeheddjiiguin ja maid muhtin čikčiiguin.
– Mun dovddan ollu dain čikčiin geat leat listtus. Dat mii lea dehálaš go mii čoaggit čikčiid lea ahte guovddášlinnjá joavkkus lea buorre ja rávásnuvvan. Buohkat geat besset mielde galget leat aktiiva spábbačiekčit, ja lea hui dehálaš ahte sii beaivválaččat čikčet stuora šiljus 11 čikčiin. Riikajoavku ii leat oahppan váste, mis galgá leat alla dássi, dadjá Nicolaisen.
Sámi identitehta ja giella
Váttes bargu joavkku ektui lea dieđusge dat go eai buot sápmelaččat hálddaš sámegiela. Hárjeheaddji ballá ahte bohtet moaitámušat ahte čiekčit eai leat sápmelaččat jus eai huma sámegiela.
– Váddáseamos oassi dán barggus lea dieđusge sámi identitehta. Dien ja giela bokte bohtet eanemus moaitámušat. Nu go mun, de lean mun sápmelaš, muhto in huma sámegiela. Mii eat sáhte váldit mielde dušše sin geat hupmet sámegiela, go dat han olgguštivččii ollu buriid čikčiid geat leat sápmelaččat, muhto eai máhte giela, dadjá Nicolaisen.
Davvi-kypros
FA Sápmi galgá čiekčat Davvikyprosa vuostá. Sii eai leat vel mearridan gos, goas ja gean vuostá boahtte čiekčan galgá, go hárjeheaddjit ferteba vuos čohkket joavkku ja humadit čikčiiguin.
– Čiekčan Davvi-kyprosa vuostá lea hui gelddolaš, go mii han eat dieđe makkár dat joavku mainna mii deaivvadit lea. Mii diehtit ahte joavkkus lea Tyrkia nieiddat, ja Tyrkias han leat buorit čiekčit goit ahkemearriduvvon joavkkuin. Muhto mii gal galgat leat buorebut go sii, ja mis han lea mihttu šaddat máilmmi buoremus CONIFA joavkun. Muhto mis lea goit hirbmat gelddolaš bargu vuordimis, loahpaha Nicolaisen.