Vahkkoloahpa čiekčamat mearridit Nordlysa BOAHTTEÁIGGI
Lávvordaga deaivvadeaba Nordlys ja Guovdageaidnu Niitoguolbanis áigodaga maŋemus čiekčamii. Jus Nordlys vuoittáhallá, de čuovvula Guovdageainnu viđát divišuvdnii.
Nordlys hárjeheaddji lei duvle áibbas sihkar ahte sii eai čievčča viđát divišuvnnas boahtte áigodaga. Dál leat sii čiekčan njeallje čiekčama dan rájes ja sii leat goalmmádin vuolemusas ráidočiekčamis. Jus viđát divišuvnnas leat golbma joavkku geat háliidit njealját divišuvdnii boahtte jagi, de gahččet golbma vuolemus joavkku njealját divišuvnnas vulos.
– Mun in oro jáhkkimen ahte leat golbma joavkku viđát divišuvnnas geat háliidit bajás, leaš go okta ge. Ja jus lea, de lea hui vahát ahte Guovdageaidnu šaddá 5 divišuvdnii, vahát sihke čikčiide Guovdageainnus ja muđui sisfinnmárkku joavkkuide, dadjá Nordlysa gulahallanolmmoš, Geir Michael Boine.
Guovdageaidnu lea buot vuolemusas ja sis ii leat makkár ge vejolašvuohta goargŋut ráidočiekčamis. Sis leat 3 čuoggá ja moallaboađus čájeha ahte sii leat báhčán 4 moala ja luoitán 112, dán rádjai.
Dehálaš čiekčamat
Nordlys lei bidjan mihtu leat okta guđa bajimus joavkkuin dán áigodaga, dál lea dilli nu ahte Nordlys ferte časkit Guovdageainnu, dan seammás go Honnesváhki ii časke Bossogohpi. Jus Honnesváhki vuoitá, de ii leat Nordlysas vejolašvuohta goargŋut Honnesvági meaddel ja Nordlys lea de goalmmádin vuolemus joavku.
– Dál lea čiekčan Guovdageainnu vuostá. Ammahal jo dán čiekčamii gal nagodit čohkket doarvái čikčiid. Mii dárbbašit golbma čuoggá, dan seammás go mii dárbbašit veahki Bossogohpis sihkkarastit saji njealját divišuvdnii boahtte jagi, dadjá Boine.
Váttisvuođat čakčat
Nordlys lea rahčan dan rájes go časke Hif/stein Niitoguolbanis, borgemánu álggus. Sii leat čiekčan ovcci čiekčama, váldán ovtta čuoggá ja moallaerohus lea 4-40. Sis leat leamaš stuora váttisvuođat čohkket doarvái čikčiid čiekčamiidda.
– Min joavkkus leat siskkáldasat dáhpáhuvvan áššit maid mii eat leat vel nagodan čoavdit. Doppe leat persovnnalaš áššit maid in áiggo mediai kommen- teret, dakkár áššit máid mii fertet joavkku siste doalahit. Ja de lea vel nu go várra Guovdageainnus maid, badjeolbmot joavkkus geat čavččabeallai jávket boazobargguide, dat dovdo hui bures aŋkke midjiide, čilge Boine.
Nordlys ferte maid birget sin hárjeheaddji haga Guovdageainnu vuostá. Hárjeheaddji, Ole Marcus Balto, lea mannan Walesii gos son vázzá skuvlla.
– Dán čiekčama jođihetne mun ja John Einar Eira jr.. Mun in dieđe vel juste makkár čiekčit mis leat mielde, muhto mun dieđán ahte Jon Andreas Rognerud Eira lea mielde. Ja mis ii leat oktage čiekči gii koarttaid geažil ii beasa čiekčat, muitala Boine.
Ii hálit viđát divišuvdnii
Nordlysa gulahallanolmmoš ii leat dan oaivilis ahte livččii buorre finadit viđát divišuvnnas huksemen joavkku. Boine dadjá ahte dávjá čájehuvvo ahte ii leat nu álki šat beassat bajás jus vuos šaddá viđát divišuvdnii.
– Dien ášši sáhttá geahččat máŋggaládje. Dávjá lea nu ahte jus gahččá viđát divišuvdnii, de leat ollu čiekčit geat guđđet joavkku go háliidit čiekčat bajit dásis. Easka mis ii soaittášii ge gártat joavku. Muhto jus mii baicca doalahit saji njealját divišuvnnas, de soaitit beassat doalahit daid čikčiid geat dál leat ja vel hukset joavkku dain nuorra čikčiin geat bohtet bajás, čilge Boine.
– Vahát go ná lea dilli
– Dat lea vahát suddu go sihke Nordlys ja Guovdageaidnu leaba šaddan dán dillái, mii šaddat vuolemusas doarrut doalahit saji. Dat ii leat buorre Finnmárkku spábbačiekčamii obanassiige. Midjiide leat dát čiekčamat ruđalaččat
hirbmat buorit. Guovdageainnu ja Porsáŋggu vuostá ruovttušiljus leat dat buoremus čiekčamat midjiide. De lea hui vahát de jus Guovdageaidnu šaddá vulos, dadjá Boine.
Nordlys lea čiekčan sihke rásseja goanstarássešiljus dán jagi. Guovdageainnu vuostá čikčet goanstarássešiljus.
– Dál leat idjabuollašat álgán, in oro jáhkkimin ahte min rássešilju gierdá čiekčamiid šat dán jagi, loahpaha Boine.