Gávdnan gatnjaliid fas

Odne oažžu Bassi Olava medálja:

Dáiddár Synnøve Persen lea mánnávuođa rájes čiegadan dovdduidis. Dál dattetge lohká dan rievdan ja odne dáidet illugatnjalat vel golggihit.

Mannan mánus dieđihii Norgga Gonagasdállu ahte dáiddár Synnøve Persen oažžu Norgga gonagaslaš Bassi Olav ortnega kommandevrra medálja su erenoamáš servodatávkkálaš barggu ovddas ovdánahttit dáru ja sámi kultuvrra.

Dán allaárvosaš gudnemedálja geige Finnmárkku Fylkkamánni stuorra doaluin Porsáŋggu gieldda ráđđeviesus odne, bearjadaga, golggotmánu viđat beaivvi tiibmu 14.30.

– Oažžut Norgga gonagaslaš Bassi Olav ortnega kommandevra? Dat dovdo hui riekta ja lea maid duođaštus munnje ahte lean bargan riekta. Jus olbmos lea dakkár dovdu ahte lea riekta, de ii galgga vuosteháguin ballat, moddjá dáiddár Synnøve Persen.

Bálkkašumit riššan

Mannan vahkkus almmuhii Norgga Kulturráđđi ahte 68-jahkásaš dáiddár Synnøve Persen oažžu ráđi 2018 gudnebálkkašumi. Beaivvi maŋŋá fas beakkehii ahte Norgga Gonagasviessu addá sutnje Norgga gonagaslaš Bassi Olav ortnega kommandevrra medálja.

– Leat dieđusge guovttelágan bálkkašumit. Mun ánssášan guktuid. Kulturráđi gudnebálkkašupmi lea dáiddalaš barggu ovddas, lohká Synnøve Persen ja muittaša mo su álgojagit dáiddárin ledje.

Áistton su isida, nubbi bálkkašupmi lea politihkalaš bálkkašupmi.

Šaldi lei sámástanrádji

Muhto bálkkašumit eai leat nuvttá boahtán.

Son bajásšattat smávvagilážis Beavgohpis Porsáŋggus, gielddas gos sámegielagat ledje unnitlogus.

Dáiddár muitala ristáhči dáhtton su váhnemiid hállat sámegiela sudno vuosttaš mánáin ja dan rávvaga ovddas lea son hui giitevaš. Dan áiggi álggahii maid Norgga Suodjalus Porsáŋggu garnisovnna ja dárogiella šattai vel čielgaseappot gieldda váldogiellan.

– Eadni lei munnje jienajávohaga čájehan ahte in galgga hállat sámegiela maŋŋil go rasttildat Rávttošnjárgga šalddi vácci, muittaša Synnøve Persen.

Skuvla doalvvui su gatnjaliid

Son ii loga máhttán dárogiela go skuvlii álggii ja oahpaheaddjerivgu lávii gomuoivviid čierrut go mánát eai ádden su, iige son mánáid.

Vaikko Persen-gázzi eai ássan go 15 km eret skuvllas, de fertejedje ássat internáhtas gos ii lean lohpi sámástit. Synnøve muitala skuvlla dáruiduhttin váikkuhii nu garrasit ahte son ii nagodan šat čierrut. Son guhte čierui, bieguhuvvui ja givssiduvvui.

Nu báhce su gatnjalat skuvllaáigái, son baicce garradii iežas.

– Losimus leamaš go in leat nagodan čierrut, in hávdádusain ge. Dál mus golggiidit gatnjalat juohke duššis. Njuorasmuvvan álkit, lohká son ganjalčalmmiiguin go muitá man lossat lei.

Háladettiin boahtá maid ovdan ahte oaivvilda dáruiduhttinvuoiŋŋa ain gávdnot, ja namuha earret eará iežas mánáidmáná guhte fertii heaitit sámegielain go givssiduvvui.

Seammás oaidná gal ovdáneami:

– Dál lihkkus lea sápmelaččain vejolašvuohta oahppat sámegiela skuvllas, dan ii lean ovdal.

Rahčan ásahit Sámi dáidaga

Aiddo geargan dáiddaoahppin, searvvai son maid 1970logu loahpageahčen Máze-jovkui man váldoulbmil lei ásahit «sámi dáidaga» go dat ii gávdnon ovdal. Muitala jagi maŋŋá bođii sierra sátni, dáidda, man giellačeahpit ledje fuomášan lei vuogas sátni.

– Lea maid go gillii boahtá ođđa sátni, de mearkkaša ahte juoidá lea dáhpáhuvvan. Dalle ásahuvai doaba «sámi dáidda», čilge Synnøve Persen.

Son lea lagabut 40 jagi rahčan oažžut sámi dáidaga dohkkehuvvot dáiddan eará dáidagiid searvvis, iige dušše eksohtalaš sámi dáiddan. Dál orru sámi dáidda juksan dan dássái go máilmmis lea ohcagoahtán sámi dáidaga maŋŋá documenta 14 ja Tråante 1917 čuođi jagi ávvudeami maŋŋá.

Eiseválddit vákšugohte su

Dáiddár Synnøve Persen muitala son ráhkadii dalle go váccii dáidda-akademiijas sámi leavga evttohusa, mii geavahuvvui Álttá-stuimmiid oktavuođas.

– Máŋggas leat jearran mus mas don fuomášit dan ráhkadit. Dat bođii munnje muhtinlágan oainnáhussan ja mun čuvvon dan ja ráhkadin dan. Geavahin min guovllu sámegávtti golbma ivnni. Dien evttohusa vuođul gorro olbmot sámi leavggaid maid geavahedje Áltá-stuimmiid áigge, nu ahte libardedje duoppil dáppil, muittaša Persen mo leavga bođii atnui.

Muhto sus ii lean miella searvat Sámiráđi sámi leavgga gilvui, go dat lei su mielas menddo byrokráhtalaš.

– Lei mu leavgga árvalus mii dagahii ahte eiseválddit vákšugohte mu, čilge Persen ja lohká eiseválddit várra navde ahte sápmelaččat áigo sierra stáhta ja nu ain.

Soibmojuvvon ekstremistan

Smávva sámi gilážis, Beavgohpis, Porsáŋggus bajásšaddan dáiddár muitala lei lossa ja váivves áigi das maŋŋá.

– Buohkaid geat berošteimmet, gohčodedje ekstremistan. Buot mediat Finnmárkkus, earret min aviisa Sámi Áigi, čálle mii leat ekstremisttat. Lei Finnmark Dagblad mii lei Bargiidbellodaga orgána, čálii maid bellodat mearridii, muittaša Synnøve Persen mo Finnmark Dagblad aviissas ledje lohkkiid siiddus olbmuid soaibman.

Lohká iežas jáhkkit doppe ledje eará oaivilat dan ektui, muhto dat eai beassan oidnosii go dalle lei Álttá-eanu dulvadeami vuosttaldeami ášši birra.

– Mii galggaimet deddot vulos. Mun jáhkán dat lei máilmmi váivi mu váhnemiidda, mu lagamuš bearrašii, buot fulkkiide ja earáide. Dat váivvidii sin guhká go šattai sáhka Álttá-stuimmiin. Muhto go áššit jorgališgohte, de buorránii dat, lohká dáiddár Synnøve Persen mo su politihkalaš áŋgiruššan šattai váivin su lagamusaide.

Ráva boahttevaš bulvii

Dáiddár Synnøve Persen muitala leamaš lossadin bargat dan ala ahte sápmelaččain galget leat dat seamma vuoigatvuođat ja vejolašvuođat ovddidit iežaset giela ja kultuvrra, go eanetlogus servodagas.

– Sáhtášin leat ovdagovvan dien ektui buohkaide geat rahčet. Dalle jurddašan min nuoraid ektui, geat rahčet vuostálastimis ruvkedoaimmaid, vuonaid billisteami ja buot dieid, de eai galgga ballat, lohká Synnøve Persen ja čilge vuosteháhku nanne olbmo rumašlaččat ja silolaččat.

Ii gáđa eallinbálgá válljema

Synnøve Persen lohká ahte vaikko son ii leat válljen dan álkimus bargoeallima, de ii gáđa go válljii čuovvulit dáiddár-bálgá. Son lea vásihan sihke ilu ja morraša eallimis. Lohká easkka dál, 68-jahkásažžan, dovdá son iežas láddan dáiddárin ja doaivu sus leat ain 10-20 jagi bargoeallima. Son lea maid 1981 rájes almmuhan poesiijagirjjiid ja girjji «Meahci šuvas bohciidit ságat» ovddas evttohuvvui son Davviriikkaid ráđi girjjálašvuođa bálkkašupmái 2006:s. Muitala divttaid, poesiija, bokte nagoda muitalit maid son govvadáidaga bokte ii nagot dadjat.

– Govvadáidda ja poesiija leat guokte iešguđet dáiddagiela, čilge son.

Son seavvá Beavgohpi čáppa lundui olggobealde atelija klása ja muitala dás, dán báikkis, olaha son dárbbašlaš ráfi, dakkár meditatiiva dili, maid su bargu gáibida sus vai nagoda vuodjut dan bargui. Divttaid čállá son dađistaga mat loahpas šaddet girjin.