– Ii lean dušše ČÁLISTIT SÁMEGILLII
Álttás fertejit vuos gávnnahit manin várrečohkaid gohčodit kvenagillii, ovdal go besset sámegillii daid čállit t-báiddiide.
Álttá suohkana ráđđeaddi kulturossodagas Aase-kristin H. Abrahamsen ferte geassit ruovttoluotta lohpádusaid ahte sii bidjet iežaset logi-čohka oanehissoajat báiddiide sámegiel nama juo dán jagi.
– Ii lean nu álki daiguin logičohka namaiguin, ii dárogillii, sámegillii ii ge kvenagillii. Orru šaddame váttisin danne oažžut sámegiel namaid t-báiddiide dán jagi. Muhto gal mii boahtte jagi boahtit nannoseabbot ruovttoluotta áššái, dadjá Abrahamsen Ávvirii.
Fertejit álggahit nammaáššiid
Álttá sámiid searvi dat lei ávžžuhan suohkana čállit čohkkanamaid maiddái sámegillii sin báiddiide. Buot čohkaide leat dohkkehuvvon sámi namat.
Čakčamánus muitalii son Ávvirii dát ii leat mihkkege váttisvuođaid, ja áiggui dušše lasihastit sámi namaid báiddiide. Muhto nu álki gal ii lean dát ášši.
Maŋŋel go almmolaččat bivde veahki moatti sámi nammii, de reagerii Stáhta kártadoaimmahat, go eai lean áigon kvenagiela maid lasihit báiddiide, ja go eai buot sámegiel namat ge leat dohkkehuvvon almmolaččat.
– Go almmolaš orgána, nugo stáhta, fylkkas dahje suohkan áigu čállit báikenamaid, ferte čuovvut njuolggadusaid báikenammalágas. Hui olu báikenamaide lea mearriduvvon almmolaš čállinvuohki, ja dat leat biddjon guovddáš báikenammaregistarii. Jus čájehuvvo ahte doppe ii gávdno báikenamma man áiggošii čállit báidái, de ferte álggahit nammaášši lága mielde, vai de sáhttá mearridit čállinvuogi, čállá Kártadoaimmahaga ráđđeaddi Aud Kirsti Pedersen.
Dušše okta gárvves kvenanamma
Logi čohkas leat čieža dohkkehuvvon sámi nama, dat leat Gorravárri, Unna Ráipásaš, Háldi, Skoađđovárri, Duonnavárri, Gumppevárri ja Gusaidgobečohkka. Golmma čohkas eai leat almmolaččat dohkkehuvvon namat: Jiepmaluokta/jiemmaluovta, Boaravári -oarjjabealde ja Luovosvárri.
Dárogielas ii leat Borras vestre, Ulvehenget, Bjørkelitind ja Dønnevarre dohkkehuvvon.
Kvenagillii lea dušše Hukkahenko dohkkehuvvon, mii lea Gumppevárri sámegillii.
Dat mearkkaša ahte golmmalogi namas fertejit vuos oažžut dohkkehuvvot badjel beali, 16 nama.
Suohkan ii beasa mearridit vári nama
Lága mielde lea Kártadoaimmahagas ovddasvástádus mearridit čállinvuogi luonddugáhppálagaide, nugo váriide, ja suohkan beassá fas mearridit namaid ássanguovlluide.
Dál galget namat biddjot gulaskuddamii 4 vahkkui, ja de gieđahallot suohkana váldolávdegottis ja de maŋŋel mearriduvvot Stáhta kártadoaimmahagas.