Ii bala láhkalávdegotti bargamis duššiid
Eiseválddit eai gárron guorahallat boazodoallolága:
– Oalle heajos signála go eai gáro guorahallat. Muhto go ieža eai bargga, de fertet mii dan dahkat, dadjá sámediggepresideanta Aili Keskitalo.
Sámediggi lea bovden guovddáš eiseválddiid nammadit láhkalávdegotti mii geahčada olles boazodoallolága, muhto Eanandoallo- ja biebmodepartemeanta lea hilgon dan sávaldaga.
Danin lea Sámediggi ja Norgga boazosápmelaččaid riikkasearvi dál searválaga nammadan lávdegotti mii galgá guorahallat ja árvalit rievdadusaid. Lávdegoddi bargá guovtti jagi siste, ja lea dán jagi bušeahtas ožžon miljonbeali, mii galgá goit leat álgun.
Atná heajos signálan, muhto goitge
Vaikko eiseválddit leat hilgon dákkáraš barggu, jáhkká sámediggepresideanta goitge oažžut ávkki dán lávdegotti barggus.
– Mii leat máŋgii ja guhkes áiggi čađa ovddidan jurdaga eanadoallodepartementii ásahit ja oppalaččat geahččat boazodoallolága. Sámediggi ja NBR leat fállan searvat dakkár lávdegoddái, ja mii leat árvalan iešguđet modeallaid dasa, muhto sii eai váldde oasi dan bargui. Lea oalle heajos signála, muhto mii leat goitge mearridan dan dahkat ieža, go lea nu ollu duhtameahttunvuohta boazodoallolágain, muhto go mii háliidit juoidá eará go eiseválddit, fertet leat gergosat ieža bargat, lohká Keskitalo.
Láhka mii buktá stuora hástalusaid
Su mielas lea stuora dárbu geahččat erenoamážit muhtin osiid
lágas ja lohká háliidit dan barggu gárvvis dán sámediggeáigodaga siskkobealde.
– Mii oaidnit dan stuora hástalussan go departemeantta bealis lea bargovuohkin šaddat meannudit eaŋkil paragráfaid ain moatti mánu gaskkain, vehážiid mielde. De lea váttis oaidnit olles gova, ja árvvoštallat váikkuhusaid.
Ii dušši bargu
Son ii bala ahte bargu manná duššás go juo ráđđehusa dásis leat hilgon guorahallama.
– Mu mielas lea stuora ávkin go NBR ja Sámediggi ovttas vuoruhit dán. Dat lea nana signála guovddáš eiseválddiide ja maiddái boazoealáhussii maid, ahte mii háliidit dan mii lea buoremus boazodollui. Boahtá gáibidit sihke NBR:S ja Sámedikkis olu, go lea stuora politihkalaš bargu oažžut árvalusaid čađa. Muhto mii leat gergosat ja mun luohtán lávdegoddi nagoda gávdnat buriid evttohusaid ja ákkastallat bures daid ovddas, dadjá presideanta.
Keskitalo sávašii ahte eanando-
allodepartemeanta boađášii seminárii mas geahčadit iešguđetge lágan váttisvuođaid, maid dálá boazodoallolága buktá. Muhto son eahpida sii servet, go juo eai leat oaidnán dárbbu guorahallamiidda.
Lohpida lohkat go gerget
Eanandoallo- ja biebmoministtar Bård Hoksrud ii astta hupmat Ávviriin, muhto e-poasttas vástida ahte vaikko sii eai leat ieža áigon guorahallat boazodoallolága, de áigot lohkat lávdegotti barggu go dat gárvána.
– Departemeanttas dieđusge áigut lohkat dokumeantta beroštumiin go lávdegoddi lea geargan. Departemeanttas leat jearran áigut go searvat dákkár lávdegoddái, muhto min mielas ii leat dat leamaš ulbmillaš. Mii oaivvildit ahte láhka berre doaibmat guhkit áiggi, ovdal go čađaha viiddis geahčadeami.
Áigot ain rievdadallat
Hoksrud ii loga sin mihttun iešald- dis leat leamaš rievdadit boazodoallolága bihtáid bihtáid mielde, muhto leat ferten jođánis čovdosiid dihte rievdadallat vehážiid mielde.
– Dat mii lea rievdaduvvon, lea rievdaduvvon danne go lea leamaš dárbu čoavdit hástalusaid oanehis áiggis, go lea sáhka almmolaš hálddašeami organiseremis ja boazologu heiveheamis. Dat láhkarievdadusat mat dál leat áigeguovdilat, leat rievdadusat mat leat árvaluvvon Stuoradikki boazodoallopolitihka dieđáhusas, ja man Stuoradiggi lea dohkkehan. Stuoradiggi lea eaktudan ahte dát čuovvoluvvo erenoamážit, čállá Hoksrud.