Láidestii mánáid NÁSTEALMMI imašlašvuođaide
Iŋgor Ánte Ánte Mihkkal, Ánte Mihkkal Gaup, doalai nástegoađis čajálmasa Guovdageainnu suohkana mánáidgárddiide mannan vahkus, mas son muitalii, lávllestii, juoiggastii ja huradii.
Nástegoahti lea Mobilt Planetarium, mii mearkkaša ahte goađis sáhttá čájehit duohtagova nástealmmis. Nástegoađi sistte lea čuovgarusttet mainna Ánte Mihkkal ieš sáhttá stivret nástealmmi johtima, muitalettiin sarvvabivddu birra, mii lea Davvi-sámis máinnas nástealmmi birra.
Ánte Mihkkal lea 2002 rájes doallan nástegoahtečájálmasa sihke mánáide, nuoraide ja rávesolbmuide.
Nástealbmi ii dušše nástealbmi
Dološ sápmelaččat leat nástealmmi atnán dehálaš veahkkeneavvun. Go nástealmmi oahpai geahččat, de sáhtii nástegovaid vuođul diehtit diimmu, gos lea davvi, oarji, nuorta ja lulli, ja maiddái sáhtii einnostit makkár dálki lea vuordimis. Vai mánát ohppet násttiid vuođul dieid áššiid, de lávejedje dološ olbmot máinnasteami vuođul oahpahit.
Danne leat ge várra dološ sápmelaččat ráhkadan muitalusa sarvvabivddu birra. Dasa gullet namat mat govvidit násttiid, ovdamearkka dihte Sarvva, Fávdna, Fávdnadávgi, Čuoiggaheaddjit ja Boahjenásti.
Dát namat ja moadde eará vel, leat ge mielde Sarvvabivddu máidnasis.
Jealahas nástealbmi
Ávvir čuovui čájálmasa mánáidgárdemánáid fárus. Veahá issoras orui mánáide čákŋalit goađi sisa, muhto go goađis lei vuos čuovga, dahje beaivečuovga go mánát bohte sisa, de ii orron šat nu issoras. Go Ánte Mihkkal rohttestii vuosttaš luođi, de sevnnjodišgođii ja jealahas nástealbmi iđii.
Go nástealbmi iđii, de gullojedje oallugat dadjame «wow» ja «oj». Ánte Mihkkal čájehii násttiid ja čilgii guđe násttit ráhkadit nástegovaid ja seammás son muitalii ge sarvvabivddu birra ja mii dáhpáhuvvá jus Sarvva báhččo.
Vuosttaš oasis čájehalai vuos násttiid vuođul nástegovaid ja nuppi oasis ihte tevdnejuvvon nástegovat, vai mánát ožžot čielgasit gova movt násttit hábmejit iešguđet nástegovvosiid.
Mánnán gullan sarvvabivddu birra
Ánte Mihkkal muitala ahte son lea mánnán gullan sarvvabivddu birra muitalusa, go áhčiinis leigga guođoheame. Dat lei sutnje sihke guoimmuhussan ja oahppun.
Son muitala ge čájálmasas nu go son lea gullan mánnán muitalusa, muhto leat maid čállon girjjiide sarvvabivddu birra.
Ánte Mihkkal šattai guhká jearahit áhčistis mii dáhpáhuvvá jus Sarvva bahččo:
Luđiin muitala
Ánte Mihkkal rohttestii máŋga luođi čájálmasas. Luđiid bokte son sihke čilgii nástegovaid ja maiddái muitalusas osiid.
Ii soaitte nu dávjá šat dán áigge ahte muitalus muitaluvvo luođi bokte maiddái, ii ge dušše dábálaš muitaleami bokte. Ja mánáide orui dat miellagiddevaš ja beroštahtti vuohki, go sii čohkkájedje áibbas jaska, eai ge ollen šaddat mášoheapmin.
– Áhčči illá muitala mii dáhpáhuvvá jus Sarvva olihit báhčit. Muhto loahpas goit bessen gullat ahte jus Sarvva báhččo, de ii nagot šat doallat almmi čuoldda badjin, buot násttit gahččet ja dalle lea máilmmi loahppa.