Lái­de­stii mánáid NÁSTEALMMI imašlašvuođai­de

Avvir - - FORSIDE - An­ne Ma­rie The­re­se Ei­ra Ke­mi

Iŋ­gor Án­te Án­te Mi­hkk­al, Án­te Mi­hkk­al Gaup, doa­lai nás­te­goađis ča­jál­ma­sa Gu­ov­dage­a­innu suo­hkana mánáid­gárddii­de man­nan va­h­kus, mas son mui­ta­lii, lávllestii, juoig­gastii ja huradii.

Nás­te­goah­ti lea Mo­bilt Pla­ne­ta­ri­um, mii me­ark­kaša ah­te goađis sáht­tá čáje­hit duohtag­ova náste­alm­mis. Nás­te­goađi sist­te lea ču­ov­ga­rust­tet ma­in­na Án­te Mi­hkk­al ieš sáht­tá stiv­ret nástealmmi johti­ma, mui­ta­letti­in sarvva­bivd­du bir­ra, mii lea Dav­vi-sá­mis máin­nas nástealmmi bir­ra.

Án­te Mi­hkk­al lea 2002 rájes do­al­lan nás­te­goah­tečájál­ma­sa si­h­ke mánái­de, nuo­rai­de ja ráve­solbmuide.

Náste­albmi ii dušše náste­albmi

Do­loš sápme­laččat le­at nástealmmi at­nán de­hálaš ve­ahk­kene­av­vun. Go nástealmmi oa­h­pai gea­hččat, de sáhtii nás­tegovaid vuođul diehtit di­im­mu, gos lea dav­vi, oarji, nuor­ta ja lulli, ja maid­dái sáhtii ein­nostit makkár dál­ki lea vuordi­mis. Vai mánát ohp­pet nást­ti­id vuođul dieid ášši­id, de láve­jed­je do­loš olbmot máin­nas­teami vuođul oa­h­pa­hit.

Dan­ne le­at ge vár­ra do­loš sápme­laččat ráhka­dan mui­tal­usa sarvva­bivd­du bir­ra. Da­sa gul­let na­mat mat gov­vi­dit nást­ti­id, ov­dame­ark­ka dih­te Sarv­va, Fávd­na, Fávd­nadávgi, Čuoigga­head­djit ja Boa­hjenás­ti.

Dát na­mat ja moad­de eará vel, le­at ge miel­de Sarvva­bivd­du máid­na­sis.

Jea­la­has náste­albmi

Áv­vir ču­o­vui čájál­ma­sa mánáid­gár­demánáid fárus. Vea­há is­so­ras or­ui mánái­de čákŋa­lit goađi si­sa, muhto go goađis lei vuos ču­ovga, da­hje beai­veču­ovga go mánát bohte si­sa, de ii or­ron šat nu is­so­ras. Go Án­te Mi­hkk­al roht­testii vuost­taš luođi, de sevnn­jo­diš­gođii ja jea­la­has náste­albmi iđii.

Go náste­albmi iđii, de gul­lo­jed­je oal­l­u­gat dad­ja­me «wow» ja «oj». Án­te Mi­hkk­al čáje­hii nást­ti­id ja čilgii guđe nást­tit ráhka­dit nás­tegovaid ja se­am­más son mui­ta­lii ge sarvva­bivd­du bir­ra ja mii dáh­páhuv­vá jus Sarv­va báhččo.

Vuost­taš oa­sis čáje­ha­lai vuos nást­ti­id vuođul nás­tegovaid ja nup­pi oa­sis ih­te tevdne­juv­von nás­tegovat, vai mánát ožžot čiel­ga­sit gova mo­vt nást­tit hábme­jit ieš­guđet nás­tegov­vo­si­id.

Mánnán gullan sarvva­bivd­du bir­ra

Án­te Mi­hkk­al mui­tala ah­te son lea mánnán gullan sarvva­bivd­du bir­ra mui­tal­usa, go áhči­i­nis leig­ga guođo­heame. Dat lei sutn­je si­h­ke guo­im­mu­hus­san ja oa­hppun.

Son mui­tala ge čájál­ma­sas nu go son lea gullan mánnán mui­tal­usa, muhto le­at maid čál­lon gir­jjii­de sarvva­bivd­du bir­ra.

Án­te Mi­hkk­al šat­tai gu­hká jeara­hit áhčis­tis mii dáh­páhuv­vá jus Sarv­va ba­hččo:

Luđi­in mui­tala

Án­te Mi­hkk­al roht­testii máŋ­ga luođi čájál­ma­sas. Luđi­id bok­te son si­h­ke čilgii nás­tegovaid ja maid­dái mui­tal­u­sas osi­id.

Ii soait­te nu dávjá šat dán áig­ge ah­te mui­tal­us mui­tal­uv­vo luođi bok­te maid­dái, ii ge dušše dábálaš mui­taleami bok­te. Ja mánái­de or­ui dat miel­lag­idde­vaš ja be­roštaht­ti vuo­hki, go sii čo­hkkájed­je áib­bas jas­ka, eai ge ol­len šad­dat mášo­heap­min.

– Áhčči il­lá mui­tala mii dáh­páhuv­vá jus Sarv­va oli­hit báhčit. Muhto loa­h­pas goit bes­sen gullat ah­te jus Sarv­va báhččo, de ii na­got šat do­al­lat alm­mi čuold­da bad­jin, bu­ot nást­tit ga­hččet ja dal­le lea máilm­mi loa­hp­pa.

Gov­ven: An­ne Ma­rie The­re­se Ei­ra Ke­mi

NÁS­TE­GOAH­TI: Nás­te­goađis lea sul­lii goađi háp­mi, muhto dol­lo­juv­vo bad­jin bieg­ga­rust­tegi­in.

Gov­ven: An­ne Ma­rie The­re­se Ei­ra Ke­mi

ÁLGGAHUS: Án­te Mi­hkk­al čáje­ha gir­jji­id tevdne­juv­von gova náste­alm­mis ja da­in­na lági­in bov­de mánáid boahtit nás­te­goahtái si­sa.

Newspapers in Northern Sami

Newspapers from Norway

© PressReader. All rights reserved.